Logo rubriky
3/1985
  (12)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

O SF PÍŠE: KMEN 9/1985 XI

Sci-fi v Sovětském svazu

Sovětská sci-fi literatura patří bezesporu k nejlepším na světě. Její kořeny, klére lze už v 18. a 19. století u Černyševského nebo Kjuchelbekera, ale hlavně u klasiků 20. a 30. let Alexeje Tolstého a Alexandra Běljajeva, se tak staly výborným odrazovým můstkům pro dnešní generaci autorů - bratry Arkádije a Borise Strugacké, Ivana Jefremova, Kirila Bulyčova. Dmitrije Bilemkina, Jeremeje Parnova ad.
       Úroveň sovětské fantastiky začala také stimuloval přátele tohoto literárního žánru, ti se začali scházet, diskutovat o knihách, a v polovině 60 let vznikly první kluby přátel sci-fi Úzce spolupracovaly s mnoha profesionálními spisovateli a později mnozí z jejich členů přešli na dráhu autorů vědecké fantastiky. Velká většina jak renomovaných, tak i začínajících spisovatelů, grafiků, ale i teoretiků a kritika žánru se začala sdružovat kolem redakce časopisu Uralskij sledopyt (vznikl v roce 1958, který poměrně velkou část svého rozsahu věnuje vědeckofantastické literatuře, její historii, kritice. Ale je i patronem začínajících spisovatelů - účastníků konkursu o nejlepší sci-fi povídky. V roce 1978 se z iniciativy redakce časopisu uskutečnilo první regionální setkáni spisovatelů - fantastů (jak se sci-fi autorům v SSSR říká) a krátce poté se Sverdlovsk - sídlo Uralského sledopytu - stal hlavním městem na sci-fi mapě SSSR.
       Od roku 1981 se zde vždy v dubnu setkávají přátelé, ale i autoři vědeckofantastické literatury z celého Sovětského svazu. V roce 1981 byla také poprvé udělena „Aelita“ - cena za nejlepší původní fantastický román roku. Udělováním ceny je každoročně pověřena porota složená z předních autora a kritiku žánru a současně sovětských astronomů a kosmonautů (v roce 1982 byl předsedou poroty dvojnásobný hrdina SSSR, letec kosmonaut Oleg Makarov). Laureáty tohoto nejvýznamnějšího sovětského oceněni v oblasti vědeckofantastické literatury se za čtyři roky existence ceny stali: v roce 1981 Arkadij a Boris Strugačtí za román Brouk v mraveništi (vyšel také Česky v Lidovém nakladatelství) a nestor sovětské fantastiky Alaxandr Kazancev za celoživotní dílo. V roce 1982 cenu obdržel Zinovij Jurjev za román Daruji vám paměť a o rok později Vladislav Krapivin za Děti modrého plameňáka (česky vyšlo v Ohníčku). Posledním držitelem Aelity se v roce 1984 stal Sergej Sněgov za trilogii Lidé Jako bohové. Organizace udělováni ceny v podobě sošky z Jaspisu, horského křišťálu a kovu, představující člověka na neznámé planetě, se ujala redakce Uralského sledopytu.
       Podobně jako profesionální tvůrci, rozhodly se i sovětské sci-fi kluby pro založeni vlastni ceny za nejlepší díla roku. Organizace soutěže nazvané Velikoje kolco (Velký prsten) podle prózy Ivana Jefremova, se ujal jeden z nejaktivnějších klubů v SSSR - Vetěr vremeni (Vítr času) z Volgogradu. Cena byla prozatím udělena dvakrát - v roce 1982 zvítězil Vladislav Krapivin s Dětmi modrého plameňáka v kategorii román-novela, Alexandr Alexandr Buškov za povídku Varegové bez pozvání a Vitalij Ivanovič Bugrov za přínos pro sovětskou fantastiku. V roce 1983 se laureáty stali: v kategorii románu-novely Vadím Šefner s Dlužníkovou chatrčí. V kategorii povídky Michail Veller s povídkou Peněženka a cenu za přinos pro sci-fi získal Vladimír Gakov.
       Současně byla uspořádána také anketa na „zlatý fond“ deseti nejúspěšnějších románů, novel a povídek z celé historie sovětské fantastické literatury. Na seznamu autorů se objevila jména klasiku A. Tolstoj. A. Běljajev, ale i představitelů střední - S. Sněgov, I. Jefremov, I. Tupicyn, V. Žuravlevová a nejmladší autorské generace - I. Guljakovskij, V. Krapivin atd. Nekorunovanými králi se ale bezesporu stali bratři Arkadij a Boris Strugačtí, kteří se mezi autory deseti nejúspěšnějších novel objevili dokonce osmkrát! Jé třeba zdůraznit, že bratři Strugačtí jsou známi a populární nejen v SSSR a ostatních socialistických zemích, ale doslova v celém světě.
       O popularitě žánru v SSSR, ale i o oblíbenosti sovětské fantastické tvorby v zahraničí svědči i fakt, že Sovětský svaz byl pověřen organizací celoevropského setkání přátel sci-fi, které se uskuteční počátkem října v Rize.
Jaroslav Olša jr.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK