Interkom: Ewoci

Jedním z nejvýraznějších zážitků diváků 6. dílu Hvězdných válek jsou scény s malými, medvídkovitými inteligentními tvory - Ewoky, sympatickými, ale v případě nutnosti také velmi bojovnými. Jejich popularitu se rozhodl využit režisér John Korty ve svém filmu „Dobrodružství Ewoků“, natočeném v minulém roce v USA. V důsledku zkázy kosmické lodi se dvě malé děti dostanou do pohostinství Ewoků a dozvídají se od nich o osudu svých rodičů, uvězněných u Velkého Netvora. Děti se spolu s Ewoky vydají na nebezpečnou cestu s cílem zajatce osvobodit. Samozřejmí, že vše dobře dopadne, ale film je dost velkým zklamáním. Výprava je takřka nudná, Ewokové ztrácejí každou minutou na „životnosti“, málo gest, slov, Spatná animace, řada dalších nedostatků, pramenících z ledabylého přístupu tvůrců filmu, ukazuje, že samotní Ewokové k úspěchu nestačí. Film je určen především pro malé diváky, ale i pro ně působí těžkopádné. S „Návratem Jediho“ má tedy společné pouze plagiát jedné z galérie vesmírných „příšerek“ George Lucase.

Jde o autory, kteří dostali v anketě hlasy, ač jejich hlavní tvůrčí období do sledovaného úseku nezapadá. Nejsou tedy vedeni v bodování a ostatními jako rovnocenní, zájem čtenářů však nastiňuje jejich důležité místo v dějinách naší sf jejich tvorbu přijímáme jako tradici pro současné období. Každý z nich zastával jiný smír a styl, každý z nich je významný. Klasik světové i naší sf, moralista K. Čapek, neměl v seznamu uvedenu ani jednu reedici svého díla. Přesto se nejdůležitější z nich na anketních lístcích objevila. Nejvíce bodů dostala protiválečná parabola Válka s mloky (24). Po 16 bodech obdrželo divadelní drama R.U.R. a varovný román Krakatit; celkově dostal Čapek jako autor 65 bodů. Fantaskní, s realitou se prolínající svět, je charakteristický pro dalšího klasika J. Weisse. Svůj počet hlasů získal hlavně románem z roku 1927 Dům o tisíci patrech (23), pojednávajícím o civilizaci-mrakodrapu a neviditelným hrdinou detektivem Petrem Brokem, Ostatní díla z první republiky mají hodnocení zanedbatelné a povídkové sbírky z 60. let (Země vnuků, Družice a Hvězdo-plavci. Hádání o budoucím) a vizemi budoucí lidské společnosti získaly dohromady 6 bodu. Celkově obdržel J. Weiss 44 body. Králem dobrodružného proudu naší sf byl a zůstává (v lecčems podnes nepřekonán) J.M. Troska. I když se občas nevyhnul stereotypu a naivitě, přinesl mnoho nových nápadů a svou bohatou fantazii rozehrál pestrou ságu vynálezců Farina, Holana a Brady na pozadí podzemní říše plné technických zázraků usedlého kapitána Nemá. Jde o vlastně první a jediný seriál v dějinách naší sf. Nebál se umístit své hrdiny do prostředí a situací, které od té doby v bariéře konvencí sf použilo jen málo našich autorů. Koncem 60. let byla jeho díla reeditována, v seznamu byl uveden Vládce mořských hlubin. Uvedením trilogií Kapitán Nemo a Zápas s nebem by Troska získal více než oněch 86 hlasů.

Nejvýznamnějšími autory tohoto období je tandem Faukner-Charous, píšící pod pseudonymem R.V. Fauchar. Vydali 5 románů propagujících vědu a techniku. Několik hlasů získala Narovnaná Zeměkoule a Ural-Uran 235. Faukner v té době napsal sám román Explorer III (5 hlasů) Knihy vydané v této době jsou málo známé a těžko dosažitelné, jedná se zhruba o 20 románů - poslední dva slabší romány Trosky, debutoval F. Běhounek (i když ten vlastně začal již v roce 1942), díla slovenského autora Kresánka-Ladčana, Terleckého, Filipa, Franka, Bukovinky a dalších se v hodnocení vůbec neobjevila.

Z celé plejády autorů sf literatury vyniká výše uvedené trojhvězdí, jejichž působení je nadčasové. V hodnocení se umístili v první pětici, dva jsou již po smrti a J. Nesvadba je jíž pravděpodobně za vrcholem své literární působnosti. Do literatury z nich jako první vstoupil známý vědec F. Běhounek, popularizátor poznatků vědy a techniky. Úspěšnými romány do roku 1950 jsou příběh šíleného vynálezce nesmrtelnosti Případ profesora Hrona (v roce 1970 přepracován na Dům zelených přízraků - 23 body) a Lovci paprsků, později také přepracované coby Projekt Scavenger (15).

V plní míře začal Běhounek využívat technologických motivů ve vesmírném prostředí v anticipačních románech Akce L a Robinsoni vesmíru, které představují nejvýznamnější období jeho tvorby (2. pol. 50. let). Zaměření předchozích děl na dobrodružství zde částeční ustupuje autorovým představám o formách budoucí společnosti. Tento směr, který zastával také Babula, později odumřel. Zajímavostí je, že 1. díl k Akci L vyšel poule v Polsku (pod názvem Na dvou planetách) a u nás je neznámý. Akce L dostala 33 a Robinsoni vesmíru 71 bod, Běhounek celkem 144. Žijícím nestorem naší sf je Josef Nesvadba, který obsadil 2. příčku s 313 body. Jeho první povídky publikované koncem 50. let ve sbornících Tarzanova smrt (48 b.), Výprava opačným směrem (58), Poslední cesty kapitána Nema (nebyl v seznamu). Einsteinův mozek (71) a dvou reedicích Výpravy opačným směrem (27) a Vynalez proti sobě (25) představují zlatý vrchol jeho tvorby do poloviny 60. let. Povídky mu přinesly i mezinárodní uznáni, B. Aldiss je zařadil do nejlepších povídek roku.

Nesvadbův osobitý pohled profesionálního psychiatra vedl k tomu, že se stal jedním z prvních představitelů směru, označeného později ve světě jako psy-fi. Od té doby vlak úroveň jeho tvorby začala hodně klesat, což dokazují i výsledky ankety. Román symbolizující střet Dobra a Zla Dialog s doktorem Dongem získal 7 bodá a navíc se i velmi těžko dá řadit do sf. Detektivka Jak předstírat smrt o transplantaci tváře, která změní psychiku osob (obdobné téma zpracoval jak dříve v povídce Ztracená tvář) a román o sf románu, zpracovávající autorovy zážitky z USA Tajná zpráva z Prahy, získaly dohromady 32 body. Oblíbené Nesvadbovo téma o použití drog na, ovlivňování lidské psychiky Bludy Erika N vzbudil velmi malý zájem - 11 bodů, a také poslední sbírky Řidičský průkaz rodičů (9) a Minehava podruhé (21) dokumentují, že po přesunu na jednostranné zkoumání lidské psychiky, tématicky utíkající občas do banálnosti či pro čtenáře příliš nepochopitelné, Nesvadbova popularita upadá.

J. Nesvadba právě připravuje další povídkovou sbírku Hledám za manžela muže. a nedávno prohlásil, že se v budoucnosti bude vracet ke svému původnímu stylu. Připravuje se také souborné vydání jeho povídek. Supernova, podnes neztrácející svůj jas, je na nebi naší sf Ludvík Souček, který získal celkem 710 bodů (tj. jako Nesvadba, Veis a Běhounek dohromady!). V jeho díle je možné vystopovat chronologický odraz jeho vlastních zájmů.

Do paměti čtenářů se zapsal hned svým prvním dílem (v poválečném obdobím u nás největším), románovou trilogií Cesta slepých ptáků (175), s patrným Dänikenovým vlivem. Výborně ovládl dobrodružný a reportážní styl, neupadal do zajetí laciné senzačnosti a přicházel s vlastními interpretacemi některých záhad současné vědy. Také v dalším románu Případ jantarové komnaty (27) používá Souček sugestivní reportážní styl, navozující autentický dojem skutečnosti. Jeho silnou stránkou byly také barvité a nápadité povídky, které vyšly ve sbírkách Zájem Galaxie (105), Bratři černé planety (81 - bohužel méně známá pro mizivý náklad) a Operace Kili z roku 1970 (27). Z dalších Součkových děl stojí za zmínku posmrtné vydaní Blázni z Hepteridy (90) a Bohové Atlantidy (88).

Vedle Běhounka je jediným významnějším představitelem této etapy Vladimír Babula. Stejně jako Běhounek psal tzv. anticipační román, ale na rozdíl od něj dokázal ve své trilogii Oceánem světelných let; (55) zvýraznit dobrodružné prvky pobytu na cizí planetě a přiblížit se tak více Troskovi. Mezeru v aktivitě našich autorů této generace sice doplnili Pavel Vales a Slovák Ján Bajla, oba však v hodnocení získali pod pět bodů.

5) 60. léta v naší sci-fi nejúspěšnějším autorem tohoto období se kromě již zmíněných stal Ivan Foustka (celkem 92 body). Napsal několik sf dobrodružných děl, odehrávajících se ve vesmíru a řešících problémy kontaktu a mimozemskou civilizací. Typickou ukázkou takovéto české „hard sf“ je Vzpoura proti času (52). Povídkový sborník Planeta přeludů byl ohodnocen (18) a satiristický román Výlet k pánubohu (22) hlasy. Plodným autorem byl Jiří Brabenec, který sám napsal dva velmi slabé romány Stopa vede do Benátek a Liga pro dráždění draka. Šťastnější bylo jeho autorské spojení se Zdeňkem Veselým, s nímž napsal tři dobrodružné romány. Jsou dosti naivní a jen kosmická robinzonáda Dobrodružství v Eridanu získala více hlasů - (18) . Příliš mnoho dvojníků obdrželo (11) a Zločin v Duhovém zálivu (6) hlasů. Ojedinělou prací (co do kvality, nápadu i zpracování) je v seznamu neuvedený Návrat z ráje od Čestmíra Vejdělka, který získal (21) bod. Do fantasy se dá zařadit další Vejdělkovo dílo Do tmy se neohlédni.

Jiří Johánek, autor zajímavé antiutopie Stříbrné ostrovy, připravuje nový titul na rok 1987. Dalším přetrvávajícím autorem z této doby je Jaroslav Velínský (kapitán Kid), jehož románová sf éra Zápisky z Garthu o jazzovém zpěvákovi coby zachránci světa s katastrofickým koncem získala (17) bodů. Nejlepší knihou tohoto období se však stala povídková sbírka Václava Kajdoše Invaze z vesmíru (73) s bohatou škálou neotřelých nápadu a místy hororovým zabarvením. V tomto období vyšlo u nás asi 50 nových titulů, edičně silná byla léta kolem roku 1970.