Logo rubriky
12/1985
  Fandom (další) (21)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

Diskusní fórum

Souhlasím s tím, že základním celostátním meziklubovým informátorem by měl být Interkom. Tím Interkom, přes některé technické problémy (poslední dobou se mění spíše v hlavolam) dnes již skutečně je. Jen snad těch informací by mohlo být o něco více.
       V. Veverka by si měl uvědomit, že tok informací z centra fandomu, tedy z Prahy, do našich provinčních měst je velmi omezený. A jak to, o čem v Praze ví skoro každý, nemusí již jinde vědět vůbec nikdo. Příklad: základní údaje o Miniconu jsme se dozvěděli (!) dní před konáním akce. Osobně bych uvítal více zpráv o připravovaných akcích či projektech, o činnosti kk a pod. To tedy očekávám od Interkomu. Proč však Interkom spojovat s nějakým jiným fanzinem? Koexistenci Interkomu se Světelnými roky či jiným fanzinem považuji za omyl. Otázku zda vydávat fanzin či almanach nechci rozebírat. Pokládám to za ryze vnitřní věc každého klubu. Souhlasím však s V. Veverkou v tom, že fanzin by měl vydávat jen ten klub, který má pro takovouto činnost vytvořeny příslušné podmínky. Tj. dostatek vlastního materiálu, kontakty na Kantory, překladatele a další spolupracovníky, tiskové možnosti a hlavně finanční zázemí. Nelíbí se mi že se v poslední době objevuje stále více fanzinů (nebo se alespoň hovoří o jejich přípravě), za které by se mělo platit. Obávám se, že touto cestou bychom se velmi brzy ostali na příliš tenký led. Fanzin by měl vydávat jen ten klub, který „na to má“! On je totiž rozdíl, jestliže „vydupete fanzin z ničeho“ nebo „za něco“.
       Za dobrou myšlenku považuji spojování některých, již vycházejících fanzinů, v jeden, Jistě by to přispělo ke zvýšení kvality. Ovšem fakticky to lze realizovat jen tam, kde vchází několik fanzinů v jednom městě. Tedy v zásadě jen v Praze nebo Brně. Více by se však mohla prohloubit spolupráce vydavatelů fanzinů s kluby, které je nevydávají. Taková spolupráce by jistě byla výhodná pro obě strany. SFK vydávající fanzin získá další zdroj materiálů, spolupracovníků i jiných prostředků, a na druhé straně spolupracující sfk má možnost určité seberealizace, případně i získávání zkušeností s vydáváním fanzinů.
       V závěru svého článku si V. Veverka posteskl ad tím, že jen několik lidí dokáže získat všechny fanziny, které u nás vycházejí, a že v některých fanzinech fanové mnohdy ani nevědí. Ale je snad hlavním cílem fanzinů, aby se dostal ke každému? Není snad na takřka v každém z nich napsáno „určeno pro vnitřní potřebu klubu“?! Má se tedy fanzin s nízkým nákladem zrušit jen proto, že se kromě mateřského klubu dostane již jen do několika dalších sfk? Asi ne!
-Ladislav Peška
sfk Slaný -
       V srpnovém čísle Interkomu (do našeho sfk se dostalo až 13.11.) se V. Veverka zamýšlí nad problematikou našich fanzinů. Celý článek a zejména pak některé závěry přímo vybízejí k polemice.
       Předně bych chtěl podotknout, že je škoda, že se V. Veverka nemohl zúčastnit začátkem října semináře o fanzinech. Nebo alespoň že jeho článek nevyšel před konáním semináře (článek byl napsán již v srpnu právě pro potřebu semináře, ale technické obtíže jeho vydání silně zpozdily - pozn. red.). Takhle je zřejmé, že úvodník „Fanzin sem, fanzin tam“ se objevuje pár minut po dvanácté. S nějakými zásadními změnami si budeme muset počkat patrně až na příští seminář o fanzinech (září 86). Ani já si nemyslím, že by mělo platit: co klub, to fanzin, ale zároveň nepovažuji značný počet fanzinů za něco nedobrého. Ono těch argumentů pro vydávání vlastního fanzinů je trochu více než uvedl ve švům článku V. Veverka (tj. stmelování klubu a meziklubová výměna). Uvedl bych ještě několik:
       - dokud u nás nebude vycházet časopis podobný polské Fantastyce, budou naše fanziny jediným spolehlivým místem zveřejňujícím práce mladých autorů, překladatelů, kritiků či teoretiků. Těžko bude někoho bavit psát jen do šuplíku a doufat, že snad za pár let se najde v nějakém časopise trochu místa...
       - i vydavatelé fanzinů se učí, získávají zkušenosti, spolupracovníky. Zlepšuje se tedy i úroveň jednotlivých fanzinů. Stačí porovnat první čísla VF, Castoru, Slanu Interkomu a již na první pohled zjistíte podstatný rozdíl. Ne každý je kvalifikovaným redaktorem, grafikem či tiskařem, což se na našich prvních počinech pozná velmi snadno. A tak to nějakou dobu trvá, než fanzin dosáhne určité úrovně. Není tedy myslím správné zatracovat fanzin, jehož první číslo se nám právě moc nelíbí,
       - další nezvratnou skutečností je, že pouze z kvantity vyrůstá kvalita. Myslíte si snad, že kdyby v ČSSR vycházelo pouze 5 (10, 15...) fanzinů, že by to bylo právě těch 5 (10, 15....) nejlepších?
       Přestože výše uvedené argumenty hovoří ve prospěch dalšího „neomezeného“ vydávání fanzinů, i já si myslím, že by bylo potřeba jejich nárůst nějakým způsobem usměrňovat. Navrhoval bych však podstatně jiné způsoby než V. Veverka.
       Máme pevnou koncepci, na rok dopředu máme naplánováno vyjma povídek vlastně všechno. Nechceme dělat fanzin typu když něco mám, tak to otisknu. Má působit kompaktním dojmem. Začali jsme s tím, že vycházejí p speciální čísla (např. letošní duben), je to proloženo - vždy dvě čísla v ročníku jsou monotematická, věnovaná autorovi či jedné oblasti sf. V tomto duchu plánujeme volné cykly - např. vesmírné stroje - přičemž jednota samozřejmě musí být i s vizáží titulní stránky. Máme takovou koncepci: když někdo z fanů zahlédne někde jen třeba půl jedné stránky, hned pozná, že je to z našeho fanzinů. Chceme být sví, ne jako dort pejska a kočičky.
       XXX

sfk Praha 10: Ariadna

       OV SSM Praha 10, vyšlo 1 číslo jako informační materiál, nárazem na potíže technického rázu zanikla.
       Klub Julese Verna: Poutník
       Charakteristika (E. Čierny): plánovaný zpravodaj klubu, zřizovatel zřejmě OV SSM Praha 10, plánovaný rozsah 30-50 stran, 100 výtisků, cyklostyl, 4-5 krát ročně. Měl by se sestávat z produktů hlavní činnosti klubu, což jsou překlady zahraniční literatury, seriál Neznámé knihy české sf, fantasy, seriály recenzí knih. Mělo by vycházet vždy jedno číslo normální a další speciální.

sfk Time Machine: UFO

       (bez zástupce) - není to v podstatě ani moc fanzin, protože to není periodikum. Je to tlustý sešit A4, vázaný, s křídovými papíry, dovnitř jsou vlepovány vystřižené povídky z časopisů, jen jeden výtisk.
       sfk Solaris: Solaris
       (Petr Samohejl) - Dosud vyšla 3 čísla, fanzin zanikl s organizačními změnami v klubu.

sfk FEL ČVUT: Argus

       (J. Čapek) - vychází jako příloha svazáckého časopisu Šum, cyklostyl + foto, náklad 800, z toho pro sfk 200 kusů, 3-5 krát ročně, zatím vyšla 3 čísla. Hlavní náplní máji být povídky (podle dohody mezi pražskými kluby se bude Argus nyní specializovat na přetiskování nejzajímavějších materiálů ze vzácných fanzinů - pozn. red. Interkomu).

sfk TOS Čelákovice: Laser

       ZO SSM TOS Čelákovice, ormig, rozsah 16-30 stran, náklad 50, 6 krát ročně, zatím 3 čísla.
       (T.Jirkovský) - Snažíme se číslo vyplnit vlastními překlady, staršími přetiskovanými povídkami, recenze, komiksy.

sfk Slaný: SLAN

       SŠV SSM, ormig, 15-20 stran, náklad 40, 5 krát ročně, zatím 4 čísla. (L.Peška) - Když se začaly ze všech stran vydávat fanziny, neuvažovali jsme o tom, že bychom s tím sami začali. Ale po jednom Šumperku jsme do toho dostali chuť. Dalším důvodem je taky to, že vládne meziklubová výměna fanzinů - chceš dostat náš - dej svůj. A tak Jsme se do toho dali taky. Není to sice slepené narychlo, ale asi to nikoho kvalitou nepřekvapilo.
       Proč jsme to tedy dělili? Já jsem vlastně jediný starší člen, ostatní jsou studenti gymnázia, moji žáci, jejich možnosti finanční i tvůrčí jsou jiné než u nás starších. Chtěl jsem je tedy podnítit, aby zkusili vlastní tvorbu, aby se zamýšleli nad filmy a knihami, aby měli možnost to zkusit. Ted vidím, že je to dobře, že to vychází, - když vidím, že s tím jinde mají takové potíže. Naším ideálem je polská Fantastyka, tam je od všeho něco, čtenáře to uspokojí. Tak koncipujeme i náš fanzin. Na jednu stranu je tam vlastní tvorba, překlady, úvodníky - často až trochu přehnané, to proto, aby vyvolaly diskusi. Jaké jsou problémy našeho klubu? Nemáme moc členů, kteří by sami tvořili, vítáme tedy spolupráci s překladateli a kk, kteří nám pomáhají.

sfk Trifid: Trifid

       Osvětová beseda, kopírák, ormig, xerox, 10-25 stran, 30-60 kusů, dosud vyšlo 7 čísel normálních, 3 mimořádná, 2 super mimořádná a 1 extrasuper mimořádné (sborníček her), tedy celkem 14 čísel. (Standa Čičo) - Píšeme hlavně pro ty, co nemohou chodit k nám na naše akce, proto je i v titulu, že je to informátor o dění. My oba dva redaktoři píšeme už dlouho, máme tedy zásobu, z ostatních povídky těžko taháme a často za to ani nestojí.
       Obsah se řídí typem čísla: mimořádná čísla jsou věnována zvláštním návštěvám (zatím to byli J. Veis a O. Neff). Původně jsme věřili, že autoři sami články dodají, zatím tomu tak moc nebylo. Řádná čísla jsou číslována (číslo je zašifrováno v obrázku na první straně, na titulní straně je název souhvězdí postupně podle abecedy). Kromě původních povídek uvádíme i aktuality, filmy, informace, ankety, recenze. Nově bude zavedena rubrika Polemika, kde budeme psát své názory např. na filmy, a doufáme, že se zapojí i jiní. V každém čísle chceme také pojednat o programu schůzek. Naším problémem jsou kresby. Máme po Liberci vyvěšeny inzeráty, ale zatím se do toho nikomu moc nechce. Zkoušejí to tedy jen naše polovičky... Další problémy? Nemáme stroj, blány, papír...
       Ještě máme jednu specialitu - zkoušíme do každého čísla dát něco nového - diák, fotky, křížovky, máme v plánu další experimenty.

sfk Česká Lípa: Bonsai

       KV KSČ, červené blány, 40-30 stran, 50 a 35 výtisků, zatím 2 čísla. (J. Karbusický) - Časopis se skládá ze dvou částí: v první jsou krátké povídky, ve druhé dlouhé povídky, které jiné fanziny nechtějí tisknout, Mělo by vyjít 3. číslo, až bude schváleno. Plánujeme také zvýšení nákladu na 100 výtisků.

sfk Quasar: Quasar

       (bezu zástupce/ dosud 2 čísla po 10 výtiscích, fotograficky. Fanzin vyniká perfektní grafickou úpravou, kterou doplňuje jinak nijak zvláštní texty.

sfk Třebíč: Třesk

       (bez zástupce) - vyšlo jen jedno číslo, hezky množené xeroxem nebo ofsetem. Uvedlo původní povídky z místní soutěže, docela hezky ilustrované.

sfk Šumperk: Makropulos

       (bez zástupce) - vychází už řadu let, dosud vyšlo 9 čísel, bohužel je dost nekvalitně množen, obtížně se čte, značně to fanzin shazuje. Fanzin funguje hlavně jako fórum soutěže O šumperský létající talíř.

sfk Andromeda: Andromeda

       Klub vědecké fantastiky při OV SSM Plzeň 20 stránek, 150 výtisků, cyklostyl, ročenka.
       (K. Jedlička) - Většinou uvádíme vlastní tvorbu nebo překlady. Vzhledem k mnoha potížím jsme se rozhodli vydávat spíš tlustší ročenku než útlé periodikum.

sfk Pardubice: Salamandr

       (bez zástupce) - dosud vyšla 3 čísla, dvě v roce 1983 a 1 v 1984.

sfk Otrokovice: Pofanzin

       (bez zástupce) - zcela neznámý, utajený fanzin, který vydává původní tvorbu velíce mladých autorů, skutečně jen pro vnitrní potřebu.

sfk České Budějovice: Ufík

       (bez zástupce) - vyšla 3 čísla, která sestavoval vlastně sám Karel Dvořák, pak musel fanzin ustoupit svazáckému časopisu. Zanikl tedy společně s klubem.
       sfk Stimm: STIMM
       (bez zástupce) - dosud vyšlo 1 číslo, chystá se druhé, náklad kolísavý, množení cyklostylem a foto, většinou jsou náplní čísla vlastní povídky.

sfk Hradec Králové: Vezan

       fanzin připravuje již tři roky, zatím bezvýsledně, nemají zřizovatele.

sfk Olomouc: Futurum

       (Pavel Mlynařík) - vycházejí v něm vzácné knihy na pokračování, začali s Capronou, zemí divů.

sfk Ostrava: Tempus

       (bez zástupce) - v roce 1982 vyšlo jedno číslo, víc nikdo neví.

Leonardo

       Jde prý o chystaný fanzin, o kterém však nikdo z přítomných nic neví.

sfk Castor: Pollux

       Městské kulturné středisko, světlotisk z pauzáků, náklad až 100, 30 stran, dosud 6 čísel.
       (Miro Butora) - Obálky jsme si dali natisknout na vlastní náklady předem. První dvě čísla byly měsíčník. Pollux začal vycházet proto, že se nám naskytla možnost ho vydávat. Pak teprve jsme začali uvažovat, co do něj. Jsou v něm hlavně překlady, především z francouzštiny, a kreslený humor sf, dá-li se jednoduše nakreslit nebo překreslit. Výjimečně otiskujeme i vlastní tvorbu (např. ze soutěží, vyhlášení bylo na Tatraconu). Připravujeme také cyklus o sf v NDR.
       Máme potíže s rozmnožováním časopisu, mohlo by to být lepší, ale to by trvalo příliš dlouho, tak raději klepeme na pauzák a množíme světlotiskem. Tiskař s tím pospíchá a občas je to vidět. Pollux tvoříme my dva - já a Peter Dudáš. Albín Medúz sice občas píše, ale vyžaduje to, abych za ním mockrát chodil.
       Ve stručnosti padla zmínka také o fanzinech AF 167 (VÚ Vlnařský v Brně), Kurýr (zanikl), Prit (prý v Košicích, již mají dvě čísla v tisku), Spektrum (Žilina, připravován jako příloha svazáckého časopisu) a Lémai (Žiar nad Hronom, vyšla zatím 3 čísla), Siréna (zanikl), Ikarie (připravují Ada + Spectra).
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK