Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Úvodníky Ládi Pešky ve fanzinu Slan patří k nejpodnětnějším článkům, které se ve fandomu objevují. Žel jejich podněty většinou zanikají bez odezvy. Článek Prosincové teze /Slan 4-1987/ si však zaslouží mimořádnou pozornost. Upozorňuje na fakt, že stále víc upadá význam porad zástupců sfk, a porady, které kdysi trvaly tři dny a stále bylo o čem mluvit, trvají teď jen pár hodin.

       Láďa a nakonec i Z. Rampas /Interkom č. 40/ pokládají za jednu z příčin tohoto stavu fakt, že se porady zeměpisně posouvají na východ. Láďa dokonce použil větu o katastrofální neúčasti českých klubů na podzimní poradě v Košicích. Nemyslím, že by tomu tak bylo.

       Jen pro informaci: jarní porady v Praze 1985 se zúčastnilo 27 klubů /14 českých, 8 moravských, 5 slovenských/, podzimní porady 1985 v Šumperku 30 klubů /17 českých, 9 moravských 4 slovenské/, jarní porady 1986 v Praze 33 klubů /2l českých, 8 moravských, 4 slovenské/, o podzimní poradě 1986 v Březové nebyly zveřejněny údaje, na jarní poradě 1987 v Olomouci bylo 36 klubů /20 českých, 7 moravských, 9 slovenských/, na poslední poradě v Košicích bylo 28 klubů /15 českých, 6 moravských, 7 slovenských/. Českých klubů bylo tedy v Košicích dost a je potěšující, že zájem o porady stále ještě trvá.

       Pokles Významu porad zástupců sfk vidím v několika příčinách.

       V prvé řadě je tomu proto, že jsou spojeny s nějakým conem nebo plesem. Tak jsou omezeny na několik volných hodin mezi programy /případně paralelně s nimi/ a diskutující jsou stále upozorňováni na to, aby byli struční a na delší příspěvky není čas.

       Porady se staly informačními a přitom by stačilo, aby tyto informace byly zveřejněny v Interkomu a nemuselo se pro ně jezdit přes celou republiku. Je to obrovský ústup od diskuse a veřejného projednávání a řešení problémů jednotlivých klubů i celého fandomu.

       Další podstatná věc je ta, že koordinační komise se k poradám staví pasivně. Není předem vypracován program jednání, a tak účastníci porad nemají možnost si předem připravit příspěvky. Ne každý je improvizační génius.

       Celostátní porady, jak to už několik let navrhuje Lada Peška, by měly být jenom jednou za rok, ale zato podrobně a kvalitně připravené. Diskutující by neměli být stále honěni časem, ten by se pro ně měl vždy najít. Program takové porady by mohl být bohatý. Při představování by zástupce klubu neměl říci jen své jméno, ale také mluvit o tom, co je v jeho klubu nového, co připravují, v čem potřebují pomoci apod.

       Mělo by se mluvit o práci v klubech, sdělovat si informace a zkušenosti o tom, jak v jednotlivých klubech organizují své akce a cony. Určitě by to zajímalo i ty, kteří podobné akce nedělají, ale možná budou dělat.

       Stejně tak by se mělo informovat a diskutovat o fanzinech, a tak by porada mohla spojit hned dva semináře, a to o klubové činnosti a o fanzinech.

       Vládo Srpoň ve Sféře 2/87 píše o problémech bratislavského fandomu a „klade otázku „Čo s tým?“ Kde jinde by se o tom mělo jednat než na poradě.

       Dalším bodem porad by měla být každý rok volba /nebo potvrzování/ koordinační komise. Tak by kluby měly větší pocit, že KK je také jejich a možná by ji víc podporovaly než dosud.

       Na poradě by se mohly hledat formy meziklubové spolupráce, a to hlavně pokud se týká materiálové základny.

       Řadu dalších námětů nastoluje L. Peška ve svém článku a řada návrhů na další body jednání se určitě do podobné porady ještě objeví.

       Láďovy a moje návrhy však zůstanou jenom návrhy, pokud se nenajde klub, který by 2-3 denní poradu zorganizoval. Myslím, že by tím prokázal našemu fandomu větší službu, než kdyby zorganizoval nějaký další con, kterých již je dostatek.