Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Už jsem o tom vícekrát mluvil, dokonce i psal /AF 167/, ale nikdy mně připadne, že to je jen házeni hrachu na příslovečnou stěnu. Co nám do toho kecáš, my si to děláme podle svého a jen pro sebe, slýchám námitky. A jen pro sebe... Jenže to není pravda. Žádný fanzin nezůstává jen pro členy domácího klubu, dostává se výměnou i jinam a je zároveň vizitkou, vyslancem dobrých mravů, názorů i ukázkou úcty k profesionalitě v naší práci.

       Ano, neprofesionální mi připadá, když se v tiráži fanzinu objeví větička, že „neprošlo jazykovou úpravou“, trvám na tom, i když mi to vyčítali. Neprofesionální podle mého soudu je i to, že se přetiskuji povídky z jednoho fanzinu do druhého - snad a výjimkou Světelných roků, jichž je jen pár exemplářů. Ještě horši varianta je přetisknutí textu z nějakého oficiálního časopisu... Stejně tak se mi nelibí, když se nějaký fanzin pokouši prezentovat překlady povídek, pořízené z překladu do jiného jazyka /např. Informátor Bonsai tiskne povídky Američanů přeložené z ruštiny!/. To je vrcholně neprofesionální, a přípustné snad jen u velmi velmi orientálních a exotických jazyků. Podobně málo profesionální je, když autor teoretického článku si neověří, kde skutečně vyšla jím citovaná kniha a jejího „vydavatele odhadne podle oka. - V. Veverka v Umění kresleného seriálu /Informátor Bonsai/. Kniha Comics nikdy v nakladatelství Blok nevyšla, tím méně v roce 1967./ Musel bych o tom něco vědět./

       Bylo by toho ještě víc, ale každý ať se rozhodne nejdřív doma /i Aefku by se dalo vyčítat.../, jde mi jen o to, aby nám to nebylo lhostejné.