Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

       A bylo.

       Na letošní Tatracon jsem se přihlásil na poslední chvíli. Loni a předloni se mi poštěstilo vyhrát v soutěži O emblém Castora a tak jsem se rozhodl, že se tam konečně také podívám. Ve Spišské Nové Vsi jsem byl coby dup, za nějakých 10 hodin, a o tři hodiny později už v Levočské dolině. Akorát jsem stihl večeři v hostinci Kováčova vila. Organizátor Miro Butora usoudil, že nových účastníků je dost a proto došlo k představování jednotlivých zúčastněných klubů. Vystoupil jsem za Spectru, pochválil jsem ji a při té příležitosti vyzval všechny přítomné, aby vyslali své děti a případně i sebe na Pidicon '89.

       Program zahájila projekce diapozitivů z minulého Tatraconu. Občas se objevily i velice kuriózní snímky. Největší aplaus získal sci-fi snímek nazvaný „Cikáni pracují“. Pak se mezi připravenou audiotechnikou objevilo video - ne, ještě nic pro šediváky. Shlédli jsme reportáž z II. sci-fi plesu v Olomouci. Reportáž, natočená možná až příliš profesionálním stylem, mě potěšila, nebo jako nemajetný, tance neznalý student jsem tuto akci vynechal. Přišel jsem tak o poradu SF klubů, která se však neobjevila ani na tom videu. Reportér věnoval větší pozornost nahatým tanečnicím a Neffovu vyhřezlému oku.

       Na programu patečního dopoledne byl odběr knih do burzy a do dražby, k čemuž došlo, a koupání v rekreační nádrži, k čemuž nedošlo, neboť bylo zima a padala voda. Po delším váhání přišlo ke slovu video. A to byla chyba, jak za chvíli uvidíme. Běžely nenadabované Velké trable v malé Číně a Zlaté dítě.

       Místní s jistotou prohlásili, že zítra už bude hezky (a bylo), a proto se burza a dražba konala už v pátek odpoledne. Burza nebyla příliš bohatá - asi tak přiměřeně počtu účastníků - přesto jsem zde konečně dostal antologii l0x SCI-FI, kterou jsem v Ostravě odložil, vida frontu obrovskou, a šel jsem radši na přednášku o superstringu. SF klub SFéra v čele s Vladem Srponěm použila systém vkládaných lístků, spoléhajíc na poctivost scifistů. Vládo také velice vtipně, obratně a hlavně rychle vedl dražbu. Ke každé knize pronesl krátký, ale plně vystihující komentář a případně promluvil do duše, jestliže se žádná ruka nezvedla. Nejvýš vyběhly tuším Ocelové jeskyně za 110 Kčs. Osobně mám radost z Kosmických grotesek Itala Calvina, za které jsem dal zbytek svých peněz. Vlado pak řekl, že to je nejlepší prodaná kniha, s čímž plně souhlasím.

       Do noci pak pokračovaly klubové pořady: videozáznam přednášky o masožravých rostlinách, reportáž z Parconu „88 a hry Hobbit '88, pořad o dabování SF filmů, hudební kviz (většina ukázek byla z Flashe Gordona), literární kviz a soutěž zvaná P.I.K.N.I.K. od 451'F. Cenou byly letenky na raketoplán Discovery. S profesionálním úsměvem amerického astronauta zvítězil Petr Konupčík, který nejlépe proháněl živou myš papírovým labyrintem.

       Mimo program bylo posezení na pokoji č.7. Odpadl jsem však již krátce po půlnoci, „když se začalo mluvit o politice a z balkonu se ozývaly výkřiky „Danke schön, bitte schön!“. V našem pokoji mezitím přibyla jedna spící silueta. Teprve ráno jsem zjistil, že je to pan Žarnay.

       V sobotu dopoledne většina účastníků vyrazila na výlet do rokliny Suchá bělá. Cesta hore vedla horskou bystřinou, po kamení, kládách nebo žebřících. Někteří jedinci (zejména zástupci SFK AF 167 a Spectry) neodolali a v nestřeženém okamžiku hupli do vody.

       Sobotní odpoledne se v Kováčovej vile konala svatba, takže jsme se museli uskrovnit. Krátce po obědě byl Tatracon oficiálně ukončen vyhlášením soutěže O emblém Castora. Letos bylo prvně vyhlášeno specializované téma - a asi osm příspěvků bylo proto diskvalifikováno. Myslím si, že je nesmysl tématem ještě více omezovat soutěž, už dostatečně determinovanou rozsahem (povídky na jednu stránku).

       Pak byl vyhlášen tzv. Šedicon. Filmů běželo několik, většinou celkem slabých, bez dabingu, který zastoupil jeden z fanů němčiny znalých. Ti, kteří usnuli před půl druhou ráno, přišli o jediný lepší film - Robocop (ze zbytků rozstříleného policisty udělali nepřemožitelného kyborga a ten se začíná mstít).

       Šedicon pokračoval ještě v neděli dopoledne ve Studiu 77, po organizovaném odjezdu do Sp.N.V. Než přinesli televizi, prohlíželi jsme si obrázky z filmů a Standa Čermák si pozpěvoval: „A Olša nemá visačku, z Tatraconu!“. Pak jsme měli možnost vidět neodolatelný film Wild science o dvou výrostcích, kteří si na počítači vyrobili ženu za účelem, že aby se s ní mohli sprchovat. Ona je však značně svéhlavá, organizuje mejdany až je nakonec dá dohromady s dvojicí dívek. Následoval Last Starfighter a ještě něco, jenže to já už seděl v nabitém vlaku a hnal se ku Praze.

       Nakonec bych ještě rád vyslovil své nehynoucí díky Stanislavu Čermákovi, který ode mne odkoupil poštovní známky v hodnotě 10 Kčs a zachránil mne tak před hladověním.