| |
|
Interkom 1/1989
|
Všechna práva © Interkom 1984 - 1989
Přistání na Řípu - reportáž z četby.
/zcela nový typ recenze - synchronní zachycení Čtenářových prožitků/
NEFF. To je hezké a šťavnaté vyprávění! Kurví peleš. Středověk. To je hlína! Aha, ona je to budoucnost. Finta je v tom, že je to středověk bez náboženství, s pověrami vědecky pojatými, což se satiricky obrací i proti dnešní vědě: výzkumné úkoly jako magická zrcadla a oživování mrtvol. Půvabné, k sežrání. Konec překvapivý, symbolický. Výborná, krásná povídka.
HOLUB. Podívejme se, hravost větší než u mladších autoru. Holub jediný asi vzal doslova tu objednávku na českost napsaného. Vybral si českost vlastenskou. Kromě toho: vypuštění jmen ptáků připomíná vypuštění Holuba z literatury.
BOČEK. Poklidné, důkladné vypravování, přesně to se dalo od pana Bočka Čekat. Zcela realistická povídka, kde jediný motiv je změněný. Húúúú, to je ale nuda! Ha, teď se objevil konflikt: vědci nemohou plamínek zkoumat, mají ve výzkumném plánu něco jiného... ne, žádný konflikt, nic se neděje. Ha, teď se objevují policajti, bude legrace. - Není. Inteligentní policajt to vyřešil. No tedy, je to... nemůžu si pomoct, ale prakticky o ničem.
VOLNÝ. Pořád mě to nějak nezajímá. Má průšvih se ženskou, utíká... a furt nic. Why, oh why? Pros, ty zoufalče, jsi to psal? Ha, mění se v thriller - lack of oxygen story! Vetřelci? Zase ženská. Fascinace cool sexem dle Nesvadby, to je mi teda protivné. Co mu najednou přelítlo přes nos? Dotklo se ho, že ona by dala miminko na vychování k sestře? Božíčku, to se mi snad jenom zdá! Tahle povídka mi přijde prostě hrozná.
MACHÁČEK. Ach jo, od začátku mi jde na nervy ten jeho styl, profi hantýrka a rádoby duchaplnosti. Něco tak triviálního jako „ty kalamity s kyselými dešti...“ To snad ne! Skutečně trpím! Co si lidi pomyslí o ekologické SF? Suchopárné klábosení o osvojování a vracení dětí, postavy popsané tak, že jsou člověku úplně lhostejné... To je vrchol, zase jedna školácká přednáška o druhé polovině 20. století! To je skutečně zvláštní, že v SF se lidi tak rádi vykecávají o druhé polovině dvacátého století. Mé utrpení se stupňuje. Začínám chápat nepřátele ekologické SF.
PREIOVÁ. Je to typická Freiová, tj. příšerně výchovné. No comment.
SÝKORA. Hrozně bombastické a patetické. Co se z toho vyklube? „Hybernizovaný stav“ = hibernace? Nebo je vystavili u Hybernů? Rádoby duchaplné, ale zatím jen ukecané. Hrozně se mi to nelíbí. Náboženství = krvavé tmářství, divoši = zvířečtí blbečci, a co si z toho člověk má vybrat? To, že autor četl Strugacké a pocítil potřebu se také vyjádřit k problému zasahování do vývoje jiných civilizací? Hloupé a zbytečné.
MEDEK. První povídka: angloamerická tvrďárna. Zlí Američani rozpoutali světovou válku? Aleale. Žádná nukleární zima, tma? Ostuda pro autora. Druhá povídka: to je ale hovadina, že by duplikátor zastavil pokrok! Vždyť je to totéž jako pásová výroba! To musela být skopová hlava, co ten duplikátor rozmlátila! A ještě jak se tváří filozoficky... trpím skutečně nesmírně. Třetí povídka: to je teda napínavé, co na těch hodinách doběhne! - Ale ne, doběhnut je čtenář, neb se nic nedoví. Úpím. Pane Kantore, proč jste tam raději nedal nějakého Hlavičku, Kmínka, Pecinovského? Podle čeho jste zrovna TOHLE vybral z těch pyramid rukopisu?
VEIS. Příjemně se to čte, občas zajímavý nápadík, slušná profi práce... Táta emigrant, to jsem tedy ztuhla, ale nic se neděje. Pravidelně se střídá probabilistika a probalistika - to je zřejmě zfušované, chybí už jen balistika. Stejně je mi vždycky divné, když Čech má potřebu psát o amerických hoších, kteří se vlastními silami vypracovávají nebo drží nad vodou. Socialističtí hoši zřejmě nic tak dramatického podnikat nemohou, a socialistický kolektiv, to už teprve ne. No tak dobře. Ale Veisovi jako by tenhle dobrodružný příběh neseděl, Kapitán Kid by to napsal romantičtěji a roztomileji a Neff zase s větší vervou, krev by pořádně stříkala. Počítačový Robin Hood, to je ovšem hezký nápad. A celkové vyznění? Hrůza z vraždícího monopolního /zahnívajícího/ kapitalismu. Zkrátka kus slušné práce to je, ale nadšení vyvolat nemůže.
BRATRŠOVSKÁ. Má to takový /jakoby trošku hrabalovský, ale jiný/ půvab. Roztomilé. Inteligentní. Barvité.
MARTIN. Ach, to je zdlouhavé! Čtenáři namlsanému Bratršovskou hrozně musí chybět věty - bonbónky. Kde nic, tu nic. Not má to určitou poezii. Ale ten bolestínský patos! Ó vy lidé, jak jste špatní! O Eduarde Martine, jak mě s tím štveš!
HOLUB - ESEJ. Konečně něco duchaplného. Zajímavý radikální postoj k hnutí za práva laboratorních zvířat - mí přátelé ochranáři by ho na místě rozsápali. Estetický faktor v procesu vědeckého hledání, myšlení - toť něco pro Kmínka! Vřele souhlasím, že SF dnes už vůbec není mostem mezi vědou a člověkem. Ale za tu vědu by se mohla dosadit třeba sociologie, a potom... Zajímavý radikální odsudek Nové vlny!! No ale celkově: zaplať pámbu za to. Mělo by se tisknout víc takových věcí, víc diskutovat.
NEFF - MANIFEST SCIFISMU. Nějak to moc chválí. O téhle knize se přeci nedá říct, že je to nějaký mezník, ba ani to ne, že povídky jsou neotřelé! To snad O.N. píše jen o své vlastní povídce, která si tu chválu zaslouží. O Dubovi a jemu podobných by měl snad raději taktně mlčet.
Ne, podle mě tato kniha při nejlepší vůli není manifest scifismu, ale z větší části relikt stagnace. Za čtení doopravdy stojí jen povídky od Neffa, Holuba, Bratršovské, nejvýš ještě od Veise, a pak ta Holubova esej. To ostatní by se snad hodilo k utlumování cestovatelů vesmírem, pokud by měli dosáhnout stavu naprosté duševní nehybnosti a strnulosti. Prostě hybernizovaneho stavu - abychom ten hybernizovaný stav už konečně definovali.
-eh-