Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Nejdřív se musím omlouvat, než začnu o tom přimlouvání: tenhle článek je tak tenkej proto, že ten vedlejší - napsal nějaký rozežraný hovád, který neumí naměřit devět cenťáků a roztah se na moc velkou tloušťku. Veškerou hanbu sneste tedy na hlavu, mého souseda.

       A nyní k věci.

       V minulém čísle se Eva Hauserová táže, za co se O.N. (tedy já, pozn.O.N.) přimlouvá. Z článku vyplývá, že jsem servilní pitomec, neboť mluvím s uznáním o Páralovi a vedle jména Dub jsem nepřipsal: no, fuj! Eva Hauserová je Šmoula Mrzout České sci-fi. Seznam toho, co nemá ráda, by byl veliký, převeliký, a věru, že jí mrzoutství přeji. Leč přesto bych se rád proti jejímu článku ohradil, a to zásadně.

       V Článku Přímluva za přítomnost (Literární měsíčník 6/88) jsem se pokusil o jakýsi sumární pohled na českou SF za těch 10 let, jež uplynuly od, otištění Součkova článku Přímluva za budoucnost v témž Literárním měsíčníku. Můj článek vyzněl pozitivně jelikož jsem pevně přesvědčen, že vývoj české SF za uplynulých 10 let pozitivní byl. Nebudu opakovat argumenty v tomto tenkém článku (hanba roztahujícím se i tlusťochům!), chci jen apelovat na Mrzouta Evu, aby vzala rozum do hrsti a srovnala to, co bylo před 10 lety a co je dnes. Nechci tvrdit, že jsme se ocitli ve scifistickém nebi, ale trvám na tom, že tehdy nebylo nic nebo téměř nic a že nyní máme alespoň něco a hlavně, že už máme dosti jasno v tom, co chceme mít, jak toho dosáhnout a jaké jsou naše síly a slabosti. To mluvím o literatuře samé, srovnání fandomu je ještě markantnější. Za Součkových dob nebyl žádný!

       A vrchol všeho: Eva tvrdí, že Válka s mnohozvířetem není SF (cituji: „kdyby se to bralo jako opravdová SF, bylo by to naivní, didaktické“ atd., čili tím „kdyby se to bralo“ chce Eva zřetelně říci, že ona to tak nebere). Probůh! Kolik je knih v Superseznamu jen proto, že v nich na straně 139 je jakýsi náznak jakési fantastiky! Jsou lidé, kteří za SF považují snad i Broučky a Ferdu Mravence a o příslušností k žánru Haise Týneckého nepochybují ani lidé jinak rozumní (včetně mne). A Eva chce vyhazovat za dveře Párala? Řečeno s Nero Wolfem: No, fuj, Mrzoute! To snad ne!

       Eva se obouvá do Nesvadby. I to se dělá snadno. Nesvadba nepíše čistou žánrovou SF už čtvrt století. Román Hledám za manžela muže samozřejmě čistě žánrový není. Eva v něm vidí jen kličkování, křeč, zmatený, nerealisticky a tendenční materiál. Milý Mrzoute Evo, chceš-li přejít ze stádia mrzoutského do s stádia kritického (t.j. toho stádia, kdy se z Mrzouta staneš literárním kritikem, abychom se vyhnuli nedorozumění), musíš přestat s floskulemi typu „Nemám ráda Nesvadbu“ a musíš argumentovat. Ona ta lapidární slova jako „gerontologické koma“ (samo o sobě je to nesmysl, gerontologie je věda) stárnutí, nikoli staroba) i „křeč“ vlastně nic neznamenají...