Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

chtěl bych, abychom si rozuměli v tom, jak si představuji profesionalitu práce v redakcích fanzinů.

Dohodněme se spolu, že budeme rozlišovat chyby tiskové, které se v profesionálních i amatérských podmínkách mohou vyskytnout, ačkoliv se jim redakce snaží čelit tzv. korekturou, a chyby z neznalosti či bezmocnosti (?), jež bývají obvykle potírány již učiteli základních škol. Slan je přece vydáván na gymnáziu! Korektury lze uskutečňovat i v případě použití cyklostylu, každá sekretářka dobře ví, jak se to dělá. Chce to však chuť a čas a dobré oči. Ovšem: snad žádný text na světě se neobejde bez chyb, které bdělému korektorovi unikly, viz noviny, zakoupené na cestu do Olomouce, ale také článek Amatéři a profesionálové ve Slanu 4/88 - jenom na co mi padl pohled - neznám žádného autora Tipree Jr. zato dobře vím, kdo to byla Tiptree Jr. a neznám Lafertyho, ale Laffertyho. Pokud jde o chyby z neznalosti, mohly by se za ně pokládat věty, v nichž se např. nerespektuje shoda přísudku s podmětem (viz citovaný článek, věta z posledního odstavce: „S podobně příznivým ohlasem se setkali i další jeho romány...“ Soudím však, že bude lépe, když uvedený příklad zařadíme do chyb tiskových, 2. Stylistika, To je jistě trochu složitější, ne každý je fenomenální stylista, pro napsání publicistického materiálu musí často stačit nevybroušený styl nebo dokonce styl, „jak nám zobák narost“. Chápu. Myslím si však, že je povinnosti redakce každé tiskoviny, amatérské a tím spíše profesionální, odstraňovat aspoň nejhorší „zhůvěřilosti“ přispěvatelů. Výhrady mám ovšem k tomu, když se stylistické nedomyšlenosti objevují v povídkách, esejích apod. Co rozumím pod pojmem styl, snad nemusím rozvádět. Kdyby se tyto dva body braly v redakcích naších fanzinů aspoň trochu v potaz, nebylo by pak potřeba oněch kouzelných větiček v tiráži, že číslo „neprošlo jazykovou úpravou“, za něž se dá leccos schovat. Co se však schovat nedá, a co jsem v Interkomu 10/1988 uváděl především, je záležitost s pořizováním překladů. Nebudu se však opakovat, protože o tom v tvém článku Amatéři a profesionálové už není řeč. Moje povídání na téma „co mi vadí ve fanzinech“, by dohromady mělo dát jeden obraz, obraz profesionála ne „povoláním“, ale přístupem k jakékoliv prácí.

       Pokud jde o vydávání překladové literatury v našich nakladatelstvích a o koordinaci bratrů Čechů s bratry Slováky v této činnosti, souhlasím s tím, co jsi ve Slanu psal. Kdesi jsem o tom už také mluvil nahlas, jenže všechno je jaksi složitější, jak už je u nás v republice dlouholetým zvykem. Nejlepší výklad na toto téma ovšem podává Ivo Železný. Kdyby se jednou, pánbůh dej, stalo, že by brněnský Blok směl vydávat překlady, určitě bych se v ranci možností (vidíš tu podmíněnost?) pokusil vydávat Wolfa a Blishe, Farmera a Gibsona atd. Doufám jen, že bych na to měl dost deviz.