Logo rubriky
6/1989
  Úvahy, eseje (další) (63)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 6/1989  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Tenkým hláskem do tlustých klasiků

aneb

Ještě jednou o eseji O. N. v Literárním měsíčníku.

Právě čtu Neffův román Měsíc mého života. Jsem nadšena. Konečně pořádný SF román, konzistentní, domyšlený, dějový, plný nápadů, napínavý, ale přitom sdělující i spoustu věcí, které měl autor na mysli a na srdcí a které asi cítíme všichni. Hurá! Neff se vy kuklil, vyvinul, našel se. Perfektní profík.
       No a teď jsem si přečetla Interkom a tam mi O.N. píše, že jsem Mrzout a že mám psát takovou tu seriozní, fundovanou kritiku. Kdybych měla seriozně a fundovaně psát o jeho novém románu, musela bych sebekriticky mlčet, protože neznám celý kontext jeho díla ani naší a světové SF, takže bych nedokázala dostatečně obsažně a puntičkářsky zhodnotit přínos O.N. k myšlence dobývání vesmíru a vůbec všechny ty motivy, které se tam vyskytují, poněvadž si z nich subjektivně vybírám jenom to, co mě opravdu oslovuje.
       Nicméně myslím, že takový zoufalý nebo nadšený hlas obyčejného čtenáře, takové volání po tom, co by chtěl nebo nechtěl číst, má svůj smysl. Kdežto v hloubí duše pochybuji, jestli má smysl taková ta širokosrdcová blahynkovská kritika. Mě (a spoustu jiných čtenářů) prostě nebaví rýžovat zrnka zlata v Moravcové. Chaloupkovi, Dubovi. Je nám srdečně jedno, co bylo před deseti lety. Já osobně bych si přála, aby mi každý autor poskytl tolik radosti a neofilního požitku jako Vian, Dick, Vonnegut nebo i ten Neff. A když neposkytnou, budu je tepat!
       SF je podle mě to, co opravdu modeluje budoucnost. Věrohodná vize. Nebo strhující intelektuální hra. Páral je tím pádem podle mě pouhý pokus o SF. Sorry. Štve mě ta všeobecná pietnost, petrifikovanost. Nechci být pietní. Nebaví mě to. Nechci být oprašovačem muzeálních vitrín, a když vidím, jak někdo odloží svůj vtip, sarkasmus, postřeh v šatně a jde oprašovat ty vitríny, tak mě to prostě pudl začít kolem něj poletovat, protivně bzučet a snažit se ho bodnout. Toť vše. Tenký hlásek komára či ováda.
       O té gerontologii to vím, vždyť rozlišováním lékařských oborů se živím, ale mělo to být něco jako ideoloGICKÁ diverze - místo diverze idejí - nebo psychiaTRICKÁ případ - místo případu porouchané psýchy - no, prostě se mi děsně líbilo, jak to zní.
-eh-
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK