Interkom: PÁN PRSTENŮ

Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Na víkend (19.5 - 21.5.) připravil sfk FUTURUM pro hravé scifisty velkou přírodní bojovou hru. Pán prstenů podle stejnojmenné knihy J.R.R. Tolkiena, Hra se odehrávala v okolí hradu Helfštýna. Za Brno se z účastnilo družstvo sfk NYX.

Již od začátku cesty to vypadalo náročně. Z Brna odjíždíme v 16:05 v dešti? který trvá skoro až do Olomouce. Naše pocity jsou smíšené, neboť máme s sebou pouze jeden stan. Po úmorné cestě se o půl deváté večer hlásíme u presence na tábořišti před hradem Helfštýn. Cesta byla pořadateli zkrášlena dobrodružnou vložkou, neboť autobus 18:25 sice jezdí, ale jen v sobotu a neděli (jel ještě jeden později) a z Lipníku v době, kdy jsme se tam dokodrcali již žádný autobus do Týna n. Bečvou nejel. Naštěstí do Týna to je z Lipníku 3 km a až na hrad to je 5 km, což se dá v pohodě ujít pěšky.

V jedenáct hodin začíná noční hra. V první částí se přesunujeme po silnici dolů do vesnice, kde je hromadný start. Účelem hry je co nejrychleji vyběhnout po příkré stezce značené majáčky do tábořiště. Start! majáčky - baterie s žárovkou spíše oslňují než osvětlují. Zhruba v půlce číhá Odula (škaredá pavoučice) a pár Hobitu uvízlo v jejích sítích. Z našeho družstva byl nejrychlejší Robert Spousta) celkově okolo 10. místa. Čest NYXu zachránila Zdena Soukupová, která byla dovlečena na třetí místo v ženách, třikrát HURÁ HURÁ HURÁ, Dlouho do noci pak zní tábořištěm zpěv a kytary.

Začátek hlavní hry je v sobotu v osm hodin ráno. Čeká nás zhruba třicetikilometrový turistický pochod na kterém je 27 různých úkolů. Některé úkoly jsou samoobslužné, na některých jsou rozhodčí. Startovat se bude po 5 min.

Dostáváme startovní číslo l9 což obnáší start kolem čtvrt na deset. Je tu 24 družstev, čili odhadem tu je tak kolem 120 účastníků. Konečně nás Lenka Turečková odstartovala. Hned u startu na obléhacím stoji „Trebuchu“ je první úkol, máme si zapamatovat Hobití družinu:

Boromir syn správce

Abychom to cestou neměli zas tak jednoduché, po celé trase se pohybuje Černý jezdec a usmrcuje nebohé trpaslíky tím, že je chytí a odebere jim visačku (dosti nesnadné). Na druhém úkolu si opisujeme Runovou abecedu a učíme se nazpaměť následující básničku:

A ! Elberth ! Bilthohiel ! O menel palan - diriel

le nallon si di nguruthos A tiro nin , Fanulios !

Další úkol představuje vyrobit luk a deset šípů, který jsme neúspěšně použili o hodinu později u jiného úkolu. U lesní chaty ukazujeme rozhodčímu oblíbený Hobiti tanec a píseň (Stonožka Rafaela). Dokonce se vyskytla kontrola, kde nás chtějí podplatit, ale jsme tvrdí, nepodplatitelní a dobře děláme. Po několika stech metrech jsme na hranici země Mordor, což znamená pro nás znamená nést velký kus cesty naše děvčata na zádech. O kousek dál se celá družina noří do tmy až na šéfa (mají oči zavázané šátkem) a prodírají se houštinou, za kterou temnota končí. Na další kontrole už konečně vím k čemu s sebou táhnu 20 m horolezeckého lana. Zde se musí po laně překonat vodorovná vzdálenost 10 m ve výší 2 m. Avšak nejkrásnější a nejpříjemnější úkol na nás čeká v Teplicích n. Bečvou, kde musíme přebrodit Bečvu jejíž největší hloubka je 90 cm. Je příjemné osvěžit se. Na druhém břehu čeká černý jezdec a zahání nás zpět do vody. Nad Teplicemi, u Hraničské propasti musí jeden z nás hodit do propasti „prsten zla“ (kamínek), a aby to nebylo zas jednoduché, musí při tom stát na hlavě. Tady jsme v půlce trasy. Gesta vede dál přes Hranice a kolem Bečvy směrem na Lipník. Je zde je minimum fáborků, spíš žádné (velice se líbily zdejším dětem). Po hodinové chůzi kolem řeky najednou vidíme zelené fáborky a cestu do lesa. Po chvilce však fáborky končí a vracet se nám nechce, co když jdeme dobře (měli jsme se vrátit). Po modré turistické značce se vracíme zpět na Helfštýn. Za tábořištěm je poslední úkol, jsme, přepadení potulnými mnichy. Na hlavu mi posadili přilbici s hledím, nevím kudy páni rytíři viděli ven, do ruky jsem dostal pětikilový jednoručný meč a braň se. Jako druhý se šermuje Robert a na závěr to zkouší Zdena. Do cíle přicházíme pátí) ale minuli jsme dva předposlední úkoly. Po večeři, kterou si vaříme na ohni se kolem Helfštýna začínají stahovat mraky a za nedlouho tu je bouřka. Nic takového však nemohlo překazit vyhlášení výsledků? koncert Olomouckého dixilendu a Blugrasnovy. Někde v davu byl objeven Karel Plíhal a je vyzván aby nám zahřál.

V neděli dopoledne si promítáme záznam ze včerejšího dne. Pro zúčastněné to je lepší než Komik a jeho svět. Po oběde v hradní restauraci jedeme domů.

Byl to perfektně strávený víkend. Jediná výtka by mohla být ke značení, ale za to organizátoři nemohou. Příště přijedeme zas.