Logo rubriky
89/1910.txt
  Recenze (další) (67)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 10/1989  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Dlouhé čekání na Dunu

Někdy před čtyřmi léty mě Petr Bedrna dal pozvánku na Neffovu přednášku o sci-fi v klubu na Chmelnici, aniž by tušil, jaký maglajs tím způsobí v mém životě. Můj muž mu to dodnes neodpustil, ještě že se ti dva neznají.
       Vydala jsem se tehdy deštěm nebo mrazem nebo něčím obdobným na Chmelnici, abych kromě mnoha zážitků a dojmů zaregistrovala i informaci, že toho roku vyjde kniha od Franka Herberta, Duna. Toto oznámení bylo provázeno ironickými úsměvy a posupným pochechtáváním z řad publika. Příčinu jsem tehdy neznala. O pár měsíců později jsem docházela na přednášky o sci-fi do Městské lidové knihovny, kde jsem byla odchycena pro Klub Julia Verna a kde tentýž Ondřej Neff tvrdil, že v příštím roce vyjde Duna. Reakce byla obdobná a mně začalo svítat. Léta plynula, a každou chvíli proskočila fandomem zaručená zpráva z obvykle dobře informovaných míst, že vyjde Duna. Zařadila jsem se mezi posupně se chechtající fany, až mi úsměv zmrznul na rtech. Dunu jsem držela v ruce, česky, a opravdu jsem si ji mohla přečíst.
       Dlouhé čekání skončilo.
       Je to kniha o planetě se zajímavě obrácenou ekologií. Jedno jediné zvíře, červ, si přizpůsobí prostředí na celé planetě. Obvykle se spíš zvířata přizpůsobují prostředí.
       Neméně zajímavá je společnost Duny - feudálně otrokářsko technologická společnost. Nikoliv však nehumánní. Budiž, ženy se tam kupují, ale koupená žena se může stát i první dámou státu a její syn je oficiální následník vévody. Za těchto podmínek bych vcelku neměla námitek.
       Kniha je mistrně napsaná, po jejím přečtení máte dojem, že planeta Arrakis doopravdy existuje, že jste tam byli a časem se tam znovu zajedete podívat, jak si vede mladý vévoda.
       Zaujala mě i myšlenka benegeseritského šlechtění lidí. V těchto souvislostech je používána terminologie chovatelů koní, což je mi vzhledem k tomu, že jsem před léty na koni jezdila (blbě), blízké a naprosto mě to nepohoršuje. Neumím si ale představit, jak to zapůsobí na jiné. Ti dotyční „jiní“ by si ale měli uvědomit, že jakákoliv šlechtitelská práce je vždy nesmírně těžká a náročná na logické myšlení, přičemž výsledek je pokaždé nejistý.
       Ostatně, také se mi moc líbí, jak Benegeseritanky rodí tehdy, když chtějí nebo když je jim to přikázáno a to potomstvo toho pohlaví, pro které se rozhodnou, a ani císař s tím nic nenadělá, kdyby se na hlavu postavil.
       Životní cyklus červa i jeho exteriér je odvozen od cyklu pozemské tasemnice. Červ v postatě cizopasí na planetě jako tasemnice na svém hostiteli.
       Frank Herbert se také bohatě inspiroval v muslimském světě a používá prvků jazyka připomínajících arabštinu. To ovšem čtenáři znalému cyklu Karla Maye Ve stínu padišaha nečiní potíží. Zato se musím přiznat, že když jsem poprvé četla o suspensorovém osvětlení a jiných přístrojích poháněných suspensory, poněkud to mnou trhalo. Také mě mrzí, že nikde není vysvětleno, co to vlastně je genetický eunuch.
       Dlouhé čekání na Dunu skončilo. I když jsem po dlouhé době četla knihu, která mě plně zaujala, je mi tak trochu smutno. Na co budeme čekat teď, na co se budeme těšit?
Mme de Fan CB

Milá Carolo!

Velký dík za Tvé články a recenze, leč pohleď na pravý horní roh této stránky a viz k čemu vede psaní nestejně širokých sloupců, potažmo psaní do dvou sloupců vedle sebe na jeden papír.
Tvá red.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK