Interkom: PARCON '89

Mám asi velkou drzost, že jako účastník svého prvního conu chci tuto obrovskou akci zkritizovat. Než prožité 3 dny na této akci mne nenechávají v klidu. Už jenom to, že akce byla obeslána pozvánkami pozdě dávalo tušit nevalnou úroveň. Za tu horentní sumu pořadatelé nemohli. Ale určitě to nejméně rok věděl DK Sigma Olomouc. A přesto si nikdo nespočítal, že o takový con asi nebude nikdo stát. Co však překvapilo, že čtvrtek je naprosto prázdný! Nechci předčasně zešedivět! Uvádím proto hodnocení conu až od pátečního odpoledne, kdy se konala panelová diskuse. Zde se strhla menší hádka o způsobu hodnocení Ceny Karla Čapka. Po delší době bylo jasné, že se nedohodneme. Poté nám Vlado Srpoň nastínil situaci slovenského fandomu s výhledem na Parcon 90. Což, idea je to skvělá, počet bratislavských sponzorů fascinující. Ale zdalipak se to Vladovi Srpoňovi skutečně podaří? O večerním programu jenom z doslechu: Nebezpečné vízie - pořad bratislavských sfk - byl prý pěkný. Draze zaplacená projekční televize již byla mimo provoz, a tak jsem šel spát na Parcon v neobvyklých 22 hodin. Sobotní ranní přednáška O. Neffa se stočila na hodnocení Ceny Karla Čapka, kde O. Neff rozetnul onen pověstný gordický uzel svým naprosto jasným a konkrétním návrhem. Jarda Veis zaujal zážitky z 3-měsíční stáže v USA, ale postmodernismus mne paralyzoval nudou. Odpolední burza knih fungovala na lístky, které si vybírali scifisté podle hesla Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Fronta na burzu se hýbala strašně pomalu, a tak se v 17.00 scifisté strašně divili, že už je vyhazují. Koordinace překladů ukázala, že pohádat se lze kdekoli a s kýmkoli. Než i hádky bývají občas užitečné. A jelikož pořadatelé měli dost starostí sami se sebou, byla koordinace přerušena vyhlašováním vítězů Ceny Karla Čapka. Až na zpřeházené udělování míst byla akce tím lepším, co bylo možné vidět. Diskotéková párty „se sci-fi proprietami“ ukázala lenost pořadatelů namáhat se s něčím pořádným. Například s diskusí o návrhu O. Neffa na hodnocení Ceny Karla Čapka! „Zbytek světa“ se rozprchl. Já jsem šel na dokončení Koordinace překladů. Vlivem naprosté lhostejnosti pořadatelů jsme si program udělali sami. Vytvořili jsme v jedné z kluboven diskusní chumel, načež jsme při nemnohých lahvinkách diskutovali až do 3 do rána. Nedělní dražba jenom potvrdila neschopnost zařídit cokoli. Organizátoři se po zvlášť neklidném spánku nebyli schopní probudit, a tak jediným zářným zjevem byl Vlado Srpoň, který jakž takž držel akci v pohybu. Nechápal jsem však, proč je tak málo scifistů nuceno řvát ceny na tak, kosmické vzdálenosti. Vlaječky Parcon 89 byly spíše recesí a menší rejžovačkou olomouckých. Těsně před dvanáctou hodinou se akce Parcon rozplynula jak mračna po bouři. Celkový pohled z pozice začínajícího fana: vše, co je nové, může, ale nemusí, být fascinující. To, že letošní Parcon 89 nikoho nenadchl, svědčila velmi malá účast fandomu, což na takové akci asi nikdo nečekal!