Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Informační list „InfoSfera“ Vilniuského klubu - fantastiky DORADG v ruštině 11. května 1989.

       Zdraví Vás fanouškové fantastiky z Vilniusu - hlavního města Litvy. Zdravíme Laureáta ceny „Aelita 89“ a přejeme mu (ji), aby nezabloudil v hvězdném bezcestí a prostoru bez hvězd!

       Zdravíme také miss „Aelita 89“ a radíme ji, aby co nejrychleji vynalezla elixír nesmrtelnosti nebo se nechala dobře zmrazit, do roku 19 999. A tam se uvidí.

       Jak jste určitě pochopili, toto vzdání je určeno účastníkům slavnosti. „Aelita 89“ ve Sverdlovsku. Od ledna jsme vydali v litevštině 3 takovéto informační listy (4. číslo bylo dáno z rozmnožení). InfoSfera má náklad 200 kusů. Jsou v ní nejrůznější informace, vydávají se články a poznámky a také nevelké povídky. Číslo Vám určené je vykalkulováno tak, aby dalo čtenáři alespoň minimální představu o litevské fantastice a dnešní Litvě.

       minulost a přítomnost

       Fantastika v Litvě

       Dnešní Litva už není ta jako před rokem. Je pozorovatelný velký vzestup politické aktivity republiky, obnovují se historické a kulturní památky zničené za časů sovětské moci, litevština dostala právní ochranu, kostely jsou předávány věřícím, vydává se více neformálních novin a časopisů, televize vysílá fóra s představiteli společnosti, organizují se početné mítinky, které probíhají klidné a organizované, začalo fungovat několik stran a obnovily se staré organizace, které fungovaly do r. 1940 a litevské hnutí za přestavbu. Sajudis vyhrálo volby do Nejvyššího sovětu SSSR. To jsou pouze první kroky k tomu, aby litevský lid, který měl svůj stát už ve XIII. století mohl na konci XX. století samostatně rozhodovat o svém osudu a nepodroboval se „silnému“ centru.

       Hroutí se staré sovětské mýty (například že Litva na vlastní přání vstoupila do Sovětského Svazu) a mění se pohled na minulost. Stejně tak i v oblasti dějin litevské fantastiky. Ještě do nedávné doby jsme nemohli nic říci o zakladatelích naší fantastiky, protože jejich knihy ležely ve speciálních fondech.

       Prvním litevským spisovatelem fantastiky je Justas Piliponis (1907-47), který psal především dobrodružné knihy. První část jeho fantastického románu „Druhá potopa světa“ vyšla v r.1930 (2. v r.1934). Dej románu se odehrává v 37. století. Autor popisuje světové války, globální klimatické katastrofy, gigantické inženýrskotechnické projekty atd. Nejvíce fantastickou epizodou díla je cesta dvou hrdinů (jeden z nich je Litevec) do dutých hlubin Země.

       V r.1934 se objevil fantastický román „Lásky proklaté duše“ od bratří Tomdikasů. V knize se vypráví o dr. Velzasovi, který za pomoci svého zařízení se na určitý čas umrtvuje a propadá se do pekla - ohromnou planetu s divokými zvířaty a zemřelými lidmi, prohání se tu hitlerjugend, v dalekém městě“ se souží Lenin...

       Širokou odezvu kritiky ve stejném roce vyvolal román Ignase Šejnjuse (l889-l959) „Siegfried Immerselbe se omlazuje“. Kniha I. Šejnjuse je politický pamflet na rasistickou ideologii germánského fašismu... Fantastická přeměna Fausta XX. stol. a milostná historie hrdiny románu pomáhají autorovi ostřeji vyjádřit politické intriky tehdejší Evropy.

       Kromě vzpomínaných knih v Litevské republice se objevily symbolistické mystérie Vidunase, krimi povídky s prvky fantastiky M. Matějky a J.N. Visajkise a jiné.

       Dějinné pohromy (masové zatýkání a vyhnanství na Sibiř a Sever v r.1941, válka, opět vyhnanství - nesčíslné vlaky - až do Stalinovy smrti, partyzánské“ hnutí do r. 1954 atd.) přinesly litevské kultuře velký, úder včetně fantastiky.

       První kniha tohoto žánru v poválečném období vyšla v republice v r.1964. Byla to nevelká sbírka povídek V. Minjuse „K letu ke hvězdám připraveni“. Do té doby se těžko mohlo něco z fantastiky objevit, protože libovolné SF dílo se muselo poslat k cenzuře do Moskvy a proto ho bylo nutno přeložit do ruštiny. Kdo se k tomu rozhodl/?/ když v období konce 50. let bylo otištěno několik povídek „Krajní meze“.

       Rozsah litevské fantastiky je patrný od konce 60. do poloviny 70.let. V tomto období se objevily první knihy V. Norbutase, B. Balašjavičuse, K. Paulaskase. V periodikách jsou publikovány povídky R. Kalovajtise, V. Mikajilionise a jiných autorů. Z tohoto období jsou nejzajímavější povídky V. Norbutase. Spisovatel rozšířil hranice žánru, netriviální témata vyjádřil volným tokem vědomí svých hrdinu. Myslím, že zájem o fantastiku byl tehdy v Litvě způsoben obecným rozmachem fantastiky v zemi v 60. letech, který trval pouze několik let a možná proto se naše fantastika málo odlišovala od sovětské SF.

       Druhý vrchol litevské fantastiky byl na konci 70. a začátku 30. let. V psaní knih pokračovali B. Balašjavičus a K. Paulauskas, menší sbírky povídek vydali V. Minjus a L. Latonajte. Objevila se nová jména. Nemalou roli při tom sehrály noviny „Komjaunimo tesá“ (Komsomolská pravda), ve kterých od r.1981 do r.1984 se velmi často objevovala rubrika Fantastika. V dílech fantastů tohoto období dominují mravní a etické problémy. B. Balašjavičjus se přiklonil k sociální fantastice, K. Paulavskas zůstal věrný dobrodružnému syzetu.

       Jsou tu ještě zajímavé knihy S.T. Kondrotase, J. Ivanayskajta a jiných spisovatelů ve kterých je fantastický prvek organicky vepsán do umělecké tkáně díla, ale obvykle tvorba těchto mistrů slova patří k tradiční próze.

       Zběžně jsme si prohlédli základní etapy rozvoje litevské fantastiky. Můžeme ještě poznamenat ze sci-fi spisovatelé republiky píší a psali v rodném jazyce, což komplikuje obeznámení jinojazyčných čtenářů s jejich tvorbou, ale na druhou stranu to pomáhá uchránit svébytnost tvorby. Litevskou fantastiku nelze svázat s fantastikou jiných národu, ačkoliv se v ní málo mluví o samotné Litvě, její přítomnosti a budoucnosti. Při tom určité vykonala svoji černou práci teorie slévání národa do jediného (ruského) národa, aktivně uváděna do praxe už za carismu. Odtud i nevíra v budoucnost, skepse, nihilismus, útěk od skutečnosti do světa jiných planet nebo pseudokapitalistických zemí. A systém zákazu zradil maskovanou a v zrcadlech fantastiky zkreslenou kritiku nenormálního života společnosti.

       Nyní mnohá tabu odešla do minulosti a Litevský národ po dlouhých letech „výstavby“ pocítil pevnou pudu pod nohama.

       Tyto a jiné změny mohou v nejbližší době zrodit kvalitativně novou fantastiku, např. politickou fantasti ku, díla popisující různé modely budoucího sociálního uspořádání atd.

       Fantastika v republice, ačkoliv byla velmi populární u čtenářů, byla mimo pozornost seriózní kritiky, vydavatelů, redaktorů a kulturních činitelů. Napomáhat rozvoji litevské fantastiky - tento cíl si zadal Vilniuský klub fantastiky DORADO, založený v r.1979. Jisté, zkušenosti a možnosti k tomu členové nevelkého klubu neměli, ale za těch 10 let existence bylo přece jen něco uděláno. A dalo se udělat ještě více, kdyby usnesení KSSS v r.1984 nevyvolalo v republice štvanici na SFK. Nekonečné kontroly zasáhly i náš klub. Byl konec rubrikám v novinách „Komjaunimo tesá“ a časopise „Jaunimo grjatos“. Zakázány byly nepublikované semináře pro fanoušky fantastiky a jakékoliv akce mimo klub...

       Nyní je DORADO právní osobou a klub začíná chozrasčotní činnost. Jedním z nových druhů práce člena DORADA je vydávání InfoSfery. Více možností bude mít klub po vstupu do útvaru nové budovy Vilnijuského planetária. Přemýšlíme o svátku litevské fantastiky „Lituanicon 89 „ .

       Vzniklo hnutí fanoušků fantastiky i v jiných místech republiky. Do r.l988 byly dva kluby (druhý byl v Kaunasu, vznikl v r.1982). Loni začaly fungovat kluby v Klajpedě a Kedajnjaj, potom v Marijampolu (bývalý Kapsukas) a v Alitusu.

       Myslím, že společným úsilím a za pomoci možností nynější doby se nám podaří udělat více pro rozvoj litevské fantastiky.

P.S.Chápu, že některé momenty tohoto článku se mohou čtenářům zdát příliš ostré, ale jsem přesvědčen, že nyní je doba začít mluvit pravdu a „špatné“ věci nezamlčovat. Musíme znát minulost, abychom mohli rozhodovat o aktuálních otázkách dneška a čistit cestu do budoucnosti. Neboť demagogie a polopravda vedou pouze do slepé uličky.