Interkom: Futurologické okénko; Průplav Dunaj-Odra-Labe.

„Musíte se rozhodnout, jestli chcete mít svoji zemi jenom krásnou nebo krásnou i bohatou,“ přesvědčoval ohnivě zástupce společnosti EKOTRÁNS MORAVIA shromážděné ekology. Tato věta - perla byla po zásluze odměněna bouří chechotu.

Zástupci technokratů, dychtících pomocí buldozerů a železobetonu vylepšovat životní prostředí Moravy, argumentovali takto: lodní doprava je v každém případě ekologičtější než silnice nebo železnice; v Německu mají podobné průplavy vybudované už dávno; náš průplav naváže na vodní cestu Rýn-Mohan-Dunaj, která bude fungovat od roku 1992. Generel stavby pochází už z roku 1969. Cesta probíhá většinou přirozenými toky, nejde tedy o nějaká betonová koryta, vlastně jen o dobudování plavebních komor. Zatím se plánuje jen úsek Dunaj-Ostrava. Není to gigantická stavba, ba ani ne stavba velká, proinvestuje se pouhých patnáct miliard, což nestojí ani za řeč. Ekologové z nepochopitelných důvodů odmítají s akciovou společností spolupracovat, přitom stavebníci mají upřímný zájem o spolupráci, přihlédnou k místním zvláštnostem, rezervacím a podobně.

Odpůrci projektu říkají asi toto: v dané oblasti existuje efektivní železnice a silnice, které by se daly rekonstruovat nákladem několika milionů korun. Vodní cesta v zimě zamrzá. Výroba oceli na Ostravsku se v příštích letech má snížit z 9 mil. tun na 4 mil. tun, objem nákladní železniční dopravy se sníží na polovinu. Osobní železniční doprava stejně zůstane. Budovat další dopravní cestu nemá smysl.

Návratnost investic je polemická. V naší ekonomice se vlastně vůbec nedá spočítat, jestli je něco výhodné nebo ne, protože například můžete počítat 50 Kčs za tunu uhlí nebo 500 Kčs platu horníka, který to uhlí narubá,; nebo 5 Kčs za dolar či 40 Kčs za dolar. /Jestli se to celé vyplatí, je samozřejmě věc akciové společnosti - ale diskuse se pořád stáčela na ekonomiku, zřejmě proto, že ekologické škody se vyčíslit vlastně nedají./

A ekologické argumenty? Půjde o zásah do velmi narušené krajiny, vodní cesta bude procházet řadou rezervací a nezbytně nastane řada nevratných změn v hladinách spodních vod, v toku genů mezi populacemi rostlin a živočichů, v energetické bilanci krajiny, ve vodním režimu. Hladina Moravy se vzedme na úroveň stoletých vod. To projektanti vítají, ale ekologové upozorňují, že Moravane jednou z našich nejznečištěnějších řek a dojde k intoxikaci pitné vody a půdy široko daleko. Ekologové nechtějí, aby vodní cesta vedla přímo údolní nivou Morava-Dunaj, kde jsou nesmírně cenné lužní lesy. Bude se tedy hloubit koryta nové... ale kde se do něj bude čerpat voda? Z Moravy, z Dunaje? A co mezinárodní problémy?

Spolu s plánovanou JE Blahutovice může stavba vyvolat nepředvídatelné změny klimatu. Zabere se zemědělská půda, což znamená další náhradní rekultivace, a na ty většinou doplatí zbytky původní přírody. Hrozí, že ekologické škody se budou odstraňovat dodatečně a že celkové ztráty budou obrovské.

Diskuse byla velice ostrá, zaujatá, obě strany předem počítaly s nepochopením a také se ho dočkaly. Akcionáři z EKOTRANSU jsou skutečně v jakémsi transu, jenže technokratickém: jsou upřímně nadšení, věří, že ekologové by to dokázali všechno spočítat a optimalizovat, kdyby chtěli, a jejich konzervativismus je nepříjemně překvapuje a dráždí.

Je jasné, že za vším jsou zájmy hutí, zejména Vítkovických železáren, které nakoupily akcie a čekají zakázky, práci. Tatra Kopřivnice prý má velký zájem o výrobu člunů. /Ještě že nežijeme u zlých imperialistů, kde se proti zájmům lidu prosazují zájmy monopolů!!/

Na Moravě už zbývá málo nezdevastované přírody, původních, cenných lokalit. Stavba by určitě zasáhla některé z těchto křehkých ekosystémů, jejichž hodnota je finančně nevyjádřitelná. Němci budovali své kanály /pardon, průplavy/ před mnoha desítkami let v přírodě ještě nenarušené.

Technokrati ze Slušovic připomínají nadšené budovatele vodních děl z 50. let. Fascinuje mě, že jsem viděla takové živé fosílie, ale na druhé straně je to velmi depresivní,