Všechna práva © Interkom 1984 - 1990

Když mě v březnu tohoto roku požádala pant Klimešová z Bulharského kulturního střediska o adresy pražských fanoušků, případných zájemců o besedu s Ljubenem Dilovem a Agopem Melkonjanem, vzpamatovával jsem se teprve z obdobného podniku, který loni uspořádali Poláci.

       Tehdy jsem neprozřetelně napomohl sezvání takřka všech významnějších fanoušků z Prahy a okolí /schválně; řekněte nějaké jméno! Tak ten tam byl také./ do PKS na besedu s šéfredaktorem Fantastyky A. Hollankem. Obelstění fanoušci pak byli, pokud neseděli hned u vchodu, nuceni vyslechnout hodinovou, navíc značně nudnou, Hollankovu přednášku o vlivech romantismu na polskou SF, nadto tlumočenou překladatelem jurodivého vzezření, který věděl vše o Mickiewiczovi, ale o Lemovi slyšel zjevně poprvé a názvy jeho knih. které vyšly česky, překládal tak, že s výjimkou Pavla Weigla. který však tou dobou pobýval v Číně, by asi jen málokdo tušil, o které je řeč. Navíc přesto, či snad právě proto, že se přednáška odehrávala jen pár dnů před naší revolucí, nedověděli jsme se zhola nic z toho, co by nás zajímalo o současném Polsku.

       Až když jsem byl ujištěn, že se nic podobného nebude opakovat, poskytl jsem BKIS asi stovku adres fanoušků, u nichž, jsem očekával zájem o bulharskou SF a Dilova zvláště. Paní Klimešovou jsem pak varoval. že po polské zkušenosti nemůžeme očekávat velkou návštěvu. Ta mě ujistila, že deset lidí již považuji za úspěch a že pozvou i své známé bulharisty.

       Když jsem 4. dubna v 16.00 dorazil do kinosálu BKIS Na příkopě 3-5, Praha 1, byl jsem hned dvakráte překvapen.

       Jednak tím, jak málo naši fanoušci včetně profesionálů vydrží; potřebnou odvahu k návštěvě sebrali pouze Josef Nesvadba, Pavel Kosatík /ti však nemohli setrvat do konce/, paní Freiová, Josef Šmatlák ze Svobody, Honza Pavlík, Pavel Weigel, já, Martin Hlaváč a Slávek Švachouček, poslední dva jmenovaní doufám sepíší oč šlo při besedě a v následujícím filmu Karneval bude zítra.

       Druhým milejším překvapením bylo, že BKIS dalo na má slova a program byl relativně živý, překlad svižný, i když částečně zbytečný a pro paní Klimešovou i obtížný, neboť vlivem výše nastíněného v sále tvořili většinu Bulhaři a bulharisté. Hodně zajímavého nám řekla i paní Nováková dvorní to Dilovova překladatelka v Českých zemích.

       Viděli jsme první číslo bulharského anglicky vydávaného SF magazínu slovanské SF ORPHIA. Kam se hrabem i s naší na pohled i na omak odpornou propagační Panoramou československé literatury, zvláštní číslo věnované SF nevyjímaje.

       A aby nepřítomní ještě více litovali, před fílmem se podávalo občerstvení, citrokola, Budvar a víno tekly proudem.