Všechna práva © Interkom 1984 - 1990

Byli jsme v kině

Škoda, že na Barbara Conana nesmějí děti. Je to přesně na jejich úrovni. Alespoň jsem jim detailně vyprávěla o useknutých hlavách, cákancích krve mumifikovaných vládcích a obrovských lidožravých hadech. To všechno mi totiž v nejmenším nevadilo a připadalo mi to na místě.

       Vadilo mi ale, jak je to všechno samoúčelné, nezdůvodněné. Co chtěl ten hadí mág dělat s těmi lidmi? Jak Conan přemohl tu čarodějnici z chatrče? Co znamenal symbol spojených hadů? Připadá mi, že už by nedalo moc práce - tak na jeden večer v hospodě - tyhle motivy dotáhnout, domyslet, proplést, aby celý ten vytvořený svět byl smysluplnější a měl své osudové zákonitosti. Výsledek by pak byl mnohem lepší.

       Chci ale psát o tom, co mi na filmu OPRAVDU vadilo. Ten film je na dívání strašně NAMÁHAVÝ A NEPOHODLNÝ. Asi jako když lidi nadávají, že když se večer v televizi dívají na hutníky, bolí je potom ruce a neodpočinou si. Na mě působí úplně stejně, když se dívám na brodění ve sněhu, vítr profoukávající studenou nevlídnou krajinu na napínající se svaly, upocená těla, námahu zápasu, okusování šlachovitého masa, spaní v kůžích, když vidím ušpiněné lidi, kteří nemají po ruce sprchu a deodorant, když slyším samé skřeky nahrazující inteligentní mluvu. Mám z toho stejně nepříjemný pocit jako v dětství v hodinách tělocviku, když mě nutili šplhat po laně, skákat přes kozu a dělat výmyk /měla jsem z tělocviku trojku a strašné mě to štvalo/. Nesnáším atmosféru sportovních oddílů, takové ty trenéry, jak v jednom kuse řvou „musíš, musíš, makej, máš na to“, a tak podobně. A Conan není nic jiného /až na mírné zvýrazněni prvků soutěživosti a agresivity; procento mrtvol a mrzáků je u dnešního sportu, samozřejmě o něco nižší/.

       Nicméně, pokud by nějaký film měl být pro mě odpočinkový, tenhle to rozhodně není. Řekněme takový Velký Gatsby nebo podobné filmy - Kalifomie, pomerančovníky, lehátko na břehu bazénu sklenice dobře vychlazené whisky se sodou, klasický džez a duchaplná konverzace - to je daleko spíš příjemný sen, do kterého není špatné se vžít.

       Ale bojovníkům v Conanovi opravdu chyběla jen žárovička na helmě a v ruce kromě obrovitého kladiva ještě sbíječka.