Všechna práva © Interkom 1984 - 1991
Jak konstatoval pan Rotrekl, letos to bylo trochu skromnější. Lidí bylo trochu méně než loni, odhaduju tak kolem stovky, ale vůbec to nevadilo. Celkový dojem byl příjemný. U bufetu se prodávala jablka a palačinky s tvarohem a Pecinovský tu debatoval s Talašem, Neffem a Procházkou, zatímco v sále Standa Čermák seznamoval místní gymnasisty s nejnovějšími výdobytky americké SF kinematografie a omračoval je Total Recallem. V předsálí se prodávaly nejnovější knihy, jako třeba Kmínkova Utopie (konečně!) a Neffův Vesmír je dost nekonečný.
Pan Rotrekl vyhlásil výsledky výtvarné soutěže, načež nastoupil k besedování Ondřej Neff. Hovořil o všeličems. O různých nových projektech, jako třeba o albu raket, které maluje Martin Zhouf, o románu Milénium (nevím, jestli to píšu dobře), který má vyjít v nakladatelství Práce, a vůbec o tom, o čem teď psát. Přiznal se, že je fascinován zakázanými technologiemi: extrapolujte si třeba barevný xerox nebo výrobu drog a představte si, že v budoucnosti, v té kultivované a slušňoučké budoucnosti, k jaké se zdají spět západní země, bude těchto zakázaných technologií přibývat. Pochopitelně ziskuchtivější výrobci, hlavně z rozvojových zemí, se nezastaví ped nějakými směšnými zákazy. Může to vést k válkám, jejichž podstatou bude právě porušování mezinárodních dohod tohoto typu.
Taková úvaha se dá zevšeobecnit: Neff by se rád věnoval vymýšlení obyčejného světa, jevů, které se náhle vynoří v našem životě a jejichž náznaky můžeme zkoušet už dnes vystopovat.
Zbytek Ufounů vzal pro mě rychlý konec. Jirka Walker pravil, že půjdeme nasávat někam do hospody (ten skvělý bufet na conu měl pouze nealko), a když jsem po dvou deci vína usoudila, že je čas jít na besedu o Worldconu, nedostala jsem se prostě dovnitř. Zaklapnuté dveře, na bzučák nikdo nereagoval. Nezbývalo než pokračovat v nasávání. Při té příležitosti jsme vymysleli velkolepý projekt: na Parcon do Košic se musíme dostat vzduchem! Inzerujeme to v Ikarii a inzeruji to tedy také zde: kdo ví o letadle, nejlépe typu „andula“, o vzducholodi, řiditelném balónu, space shuttlu nebo nějakém jiném vzdušném plavidle pro zhruba dvacet lidí, ať se ozve! Myslíme to smrtelně vážně.
Po dalších dvou deci jsme se znova vrátili na con, ale už bylo po všem, tj. po všech besedách. Chtěli prý interviewovat Martina Zhoufa - no, měli smůlu. Příště.