Interkom: Scifistický ples

Prvním příznakem scifistického jara je ples. Po něm následuje jarní porada a pak je už zapotřebí myslet na nějakou akci pro děti a na Pacon. Letošní sci-fi ples byl tradičně uspořádán v den, kdy se mění čas. Bohužel se tentokrát setkal i s velikonocemi, což zřejmě zapříčinilo menší účast mimoolomouckých fanů. Výsledkem byla velmi příjemná soukrová party olomouckého klubu, bez front u bufetu, který byl zásoben až pohádkově báječným červeným vínem, zřejmě dovezeným ze spřátelených sklepů. Litr stál 27 korun! Kromě toho vyráběli i podivuhodné koktejly, zejména na vzhled. Hudba byla hlučná, a tak parket ovládla parta fantastických pankáčů - zelené vlasy, botky žluté. Ti, co nehodlali ohluchnout, zaujali strategická místa poblíž zdroje a příliš se odtamtud nehýbali.

Pokud jde o masky, nikdo si tentokrát nedělal velké starosti. Pořadatelskou službu zajišťoval obrovitý Conan s krásným mečem a rozložitými rameny - ta měl narostlá, stačilo je obnažit. Spousta olomouckých měla na hlavě jakousi anténku, asi aby je Lenka mohla řídit na dálku. Lenka Turečková byla ovinutá hady, zatímco Martin Klíma byl za mrtvolu. Já s Honzou jsme se rozhodli, že budeme floraini - rostlinné bytosti z knihy Na pomezí Eternaalu, což v podstatě vyžadovalo bílé vlasy a zelené líčidlo. Přidal se k nám i Albert, takže tam Vilmě Kadlečkové pobíhal menší záhon jejích duchovních dítek. Vilma sama byla představitelkou rozpadající se civilizace, takže se pomalovala puklinami.

Když jsme se v pokoji líčily, jednu chvíli jsme se podívaly, co se sebou dělá ta druhá a obě jsme vykřikly děsem. Vylekali jsme ostatně i několik počestných olomouckých občanů, kteří nás potkali cestou na ples. Furore bylo i v hospodě, kde však vařili levně, dobře a rychle a brzy si na nás zvykli.

Objevil se magister Kelly, který vykouzlil Sirael, zajistil opavský klub. Získal třetí místo v soutěži masek, mrtvola Klíma byl druhý a floraini já a Honza Pavlík jsme byli první. Výhra byla vskutku roztodivná: všeliká čistidla a kartáče, vše naskládáno v odpadkovém koši, promícháno materiály ze sjezdů KSČ a doplněno i dávkou vnitřních mazadel. I ubytování bylo na dnešní poměry levné (60 Kčs za člověka a postel), a paní recepční námi byla pobavena. Jistá štítivost, se kterou s námi zacházel porsonál Sigmy v nimulých létech, zde chyběla, hukot, který nastal při našem vstupu do pivnice, byl daleko příjemnější.