Logo rubriky
5/1991
  Úvahy, eseje (další) (90)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 8/1991  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1991

Pohled na román „Utopie, nejlepší verze“ z hlediska dnešního dění a zásadních změn, které u nás právě probíhají

       Nedávno vyšel v edici Fututum román „Utopie, nejlepší verze“, jehož autorem je Ivan Kmínek. Román je označován jako současná česká sci-fi. Mám dojem, že došlo k omylu. Nevím, jestli k doměnce, že jde o sci-fi, vedlo to, že příběh je situován do daleké budoucnosti, a nebo že v závěru je zmínka o kosmickém letu k jiné obydlené planetě.
       Co mě vede k názoru, že nejde o sci-fi? Při čtení tohoto románu mi totiž běhal mráz po zádech, jak jsem byl postupně osvobozován od vlivu vysílaných speciálních synchropulsů. Tyto synchropulsy koordinovaly a upřesňovaly životní programy jednotlivců podle požadavků Centrálního harmonogramu. Viz program BENTEN - krycí název pro propagandu KSČ. Než jsem si přečetl Kmínkovu knihu, měl jsem pouze tušení a podezření, že jsem řízen a programován. Vše se dělo pod rouškou nějakého pseudoštěstí a hledění vstříc zářným zítřkům za vedení našich neochvějných a geniálních soudruhů.
       Někdo by si mohl myslet, že kniha vyšla pozdě. Že už není aktuální, a že měla pomoci lidem otvírat oči v době, kdy byli manipulováni. Ale jsou tady dva aspekty, které dělají knihu více než aktuální právě dnes.
       Prvním aspektem je, že kdyby vyšla „tenkrát“, mohla by působit dojmem, že je součástí řídícího programu BENTEN. Viz známý pocit, že bych si mohl zanadávat a protestovat, kdybych chtěl. Ale nyní zanikly řídící impulsy a u některých jedinců nastal v hlavě chaos. A právě Kmínkova kniha může lidem pomoci v uvědomění si svého vlastního a svobodného JÁ.
       Druhý aspekt vychází z toho, že často kolem sebe slyším mylný názor, že už je vše vyřešené. Komunisti už přeci nejsou u moci, proběhly svobodné volby a dokonce mohla vyjít kniha, o níž je řeč. Naopak. Současné dění na mě působí dojmem, že tato kniha má svoji váhu právě teď. Protože bohužel je mezi námi mnoho lidí, kteří díky setrvačnosti stále myslí a žijí tak, jak jim to určil program. Stále se jim nedaří se z tohoto vlivu vymanit. Tyto lidi bychom neměli odsuzovat, ale naopak potřebují naši pomoc.
       Nevědí, co je demokracie, co je svoboda. Jenom si myslí, že to ví. Ale hlavně nevědí, jaké možnosti mají před sebou, když dokáží opustit předem programem nalinkovaný, pohodlný a bezstarostný život. Chápu, že bylo příjemné, když neexistovala osobní zodpovědnost. Vše za nás řešil zhůry daní program BENTEN. Ale teď bude každý nucen řešit problémy vlastní hlavou a každý bude za svá rozhodnutí zodpovědný. Ale zároveň si musí každý uvědomit, že také není ničím a nikým omezován. Je svobodný.
       A na závěr spíše moje přání těm, kteří se už dokázali vymanit z vlivu programu BENTEN. Naučte se přát druhým a ne jenom závidět. Držte se staré moudrosti: přej a bude ti práno!
Jiří Bělecký
       
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK