Všechna práva © Interkom 1984 - 1991

Na letošní Plkon (20.7.1991) jsme dorazili zapůjčeným mobilem ve složení Ferda Mravenec (řidič v depresi), M.R. (proviantní náčelník pro P.), ZR III. (již trojnásobní plkoňák) a já (ZR II zátěž pro vyvážení vozu).

       Protože Carola nedorazila, Vilma onemocněla, Evě se na Plkon krátce před cestou na Worldcon nechtělo a Pražák měl v tu dobu 15 dní po svatbě, nezbude asi, než abychom o této události poreferovali my. To má pro naše čtenáře tu nevýhodu, že se nedoví, co se dělo v pátek (něco málo lze vysoudit z hory lahví před Akčildejovou chatou), a v neděli (zato však bude tento report kratší).

       Tak tedy: po kratším bloudění (předeničtí asi při nějaké oslavě zrušili most) nás Ferda v 10.00 dopravil na místo určení. U ohně se vzpamatovávalo několik tepličáků, chata se otřásala v rytmu Akčildejova chrápání, z okolních chat a stanů se tápavě blížili mátožné postavy Pagiho (přítomen s celou početnou rodinou, uzurpoval si Mauglího chatu), H. Pavlíka, V. Kejvala, F. Hlouse, Z. Šůchy, rodiny Pilchových... Ani zde nechyběl všudepřítomný Michal Bronec se svým knižním ministánkem.

       Ustlali jsme Ferdovi na dece a začal pro nás Plkon. Jeho hlavní náplní (alespoň pro nás) bylo opékání buřtů a hlídání Zdendy, aby se neztratil v kalném toku Úhlavy. Pro zpestření jsme též shlédli soutěž. Byla skvěle materiálně zabezpečena Dárečkem (stoupající spirála, po které putovaly figurky v barvách jednotlivých družstvech, swangová šachovnice a čísla, literární soutěž, papírový generátor náhodných čísel aj.). Pro zimu a kalnou vodu soutěžící nejprve odmítli mokrou soutěž, po vysvitnutí slunce se jí opět dožadovali - nicméně Úhlavou se nakonec mocnými tempy proháněl jen Akčildej (v rámci přípravy na další Plkonskou noc), Radka a paní Pilchová.

       Mimochodem, Radka nám představila skutečně nejmladšího účastníka, potažmo účastnici, Plkonu - rok a 14 dní starou, baculatou černokudrnatou Helenku. Ze scifíčat tu byli kromě Zdendy Ondřej a Jituška Pagiovi.

       Ale zpět k soutěži - swangovalo se v papírové šachovnici přibité k trávníku, kolem šachovnice kroužili trifidi - tři lidé navzájem k sobě spoutaní nohama, poté byl okružní běh naslepo s chytáním balonku, házením tenisáků na cíl, nakopnutí míče a s úprkem do cíle na šustivý papír. Slepého dobrovolníka k cíli naváděli pokyny jeho vidící spoluhráči. Po obědě se pokračovalo v literární soutěži.

       Před odjezdem jsme ještě absolvovali vyhlášení výsledků a slavnostní předávání darů Tomovi Jirkovskému, který kromě dortu (upekla Daniela) obdržel i 28 hoblů, a také obdrželi a na místě zkonzumovali od fy Laser lahůdkové ražniči.