Logo rubriky
1/1992
  Recenze (další) (96)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 1-2/1992  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1992

Jiří W. Procházka: Tvůrci času

George Procházka je můj přítel a blázen. Kdyby nebyl blázen, nemohl by být mým přítelem. Přesto musím říci, že, kromě meče krále D'Sala, jsou pro mne jeho práce poněkud těžko pochopitelné. Oni tihle geniální lidi bývají vůbec, dokonce i pro blázny, skutečně nesnadno k chápání. Musím ovšem přiznat, že Procházka je v české literární fantastice postava hamletovská. Prostě, v tom šílenství je systém. Představa časového kyvadla, podle mého prostého rozumu naprosto neakceptovatelná lidským mozkem, je u Procházky dokonale logicky postavená a propracovaná. Nechápu, jak to ten člověk dělá. Je za tím úpornost a píle.
       Mám ráda Procházkovy kyberpunkové povídky. Pražský průnik mi nicméně připadá poněkud poplatný době - rudá vlna vznikající z komunistického pokusu vše řídit, načež vznikne pozoruhodně organizovaný chaos. Dvěma dalším kyberpunkovým povídkám tohle vytknout nelze. Co se mi zamlouvá, Procházkovy excesy v kyberprostoru jsou čisté, jsou to výrony fantazie, využití znalostí programátora a fantazie. Kdosi mi říkal, že,kdybych si přečetla angloamerické kyberpunkové povídky či romány, Procházkovy kyberpunkové excesy by mi připadaly jako plagiát. Nuže, on asi kyberprostor neskýtá tolik možností, aby dojem plagiátu nevznikl, a celá záležitost bude mít zřejmě poněkud jepičí život, bude schodem, po kterém se lze dostat dál. Pro Procházku je kyberprostor prostorem k něčemu, co bych nechtěla nazvat surrealismem. Surrealismus, doslovně vzato, znamená nadrealismus. To, co provádí Procházka, je něčím jiným, co bych se odvážila nazvat vedlerealismem. To platí právě tak o kyberpunkových pracech, jako o Krysách, jako o dalších věcech. Obávám se, že Neff ve svém vystoupení na Parconu v Košicích měl v něčem pravdu. Nemáme komerční spisovatele. Všichni, kdož jsme vzešli z fandomu, se, bůhvíproč, pokoušíme dělat literaturu. Drsně, syrově, ale literaturu. Platí to i o Procházkovi. A ani deset Neffů - příšerná představa - mě nepřesvědčí, že je to špatně. Když někdo takhle píše, nemůže to být špatně.
Carola'B
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK