Všechna práva © Interkom 1984 - 1992

K zamyšlení nad čtedelníčkem (nelekejte se tohoto zatím poněkud neobvyklého slova, věřím, že se brzy rozšíří jako jiné perly současného jazyka českého a bude skloňováno podle vzoru „jídelníček“, s nímž má ostatně mnoho společného) našeho scifisty nutí výsledek ankety Ikarie o nejoblíbenější povídku uveřejněnou v loňském ročníku tohoto periodika mnohokrát ověnčeného doma i v zahraničí bobkovým listem. Nejúspěšnější triumvirát povídek složený z Pecinovského Nos to závaží, Kuželova Poselství Erenegu a Zapletalova Rull - kniha a meč je totiž natolik heterogenní krmnou směsí, že mě mrazí při pomyšlení na existenci osoby, která by byla schopna s blaženým pocitem sytosti mozku skonzumovat všechny tři povídky. To by snad nestrávil ani enzymaticky nad pomyšlení dobře vybavený grull Martina Gilara. Výsledek ankety spíše odráží velice úzkou čtedelní specializaci (skloňuj dle vzoru jídelní - použití jiných obdobně znějících vzorů si autor vyhrazuje!) několika vyhraněných scifistických subspécií.

       První z nich tvoří skupina tzv. mrchožravých. Jsou to ti, kteří by na poli gastronomickém nepovažovali zvěřinu za správně vyzrálou, pokud by po ulovení zase neběhala, tentokráte za vydatné pomoci čilých červíků. Mrchožrouti se v loňské Ikarii s chutí popásli na Knize a Meči, která, podobně jako všechny notně zamřelé mršiny, působí dojmem torza z čehosi, co mohlo být pěkné a živé, ale dnes je to jen nevábná masa. Mrchožrouti si pošmákli, ačkoli zbytku čtenářské obce se zdvíhal žaludek.

       Vedle mrchožroutů se setkáváme i se skupinou standardních, obecných, slovensky obyčajných, které by nebožtík Linné zařadil pod popisku Vulgoris spp. V jídle dávají tito lidé přednost polystyrenově chutnajícím zdravotním sucharům a bílému jogurtu, neboť tato strava nestaví ani neprohání. V loňské Ikarii pak dali obecní své hlasy Kuželovu Poselství Erenegu, které má po literární stránce všechny kvality jejich oblíbených dobrot. Obsahuje to všechno, co je třeba, ale jaksi z toho dýchá počítačem stanovená optimální krmná dávka.

       Poslední skupinu tvoří nad ostatní povznešení vzletouni, které nejspíše obecní i mrchožraví označí zcela jednoduše za nafoukané a zhýralé snoby, jimž ani to nejluxusnější z nejluxusnějšího není dost luxusní. Tito gurmáni jen ztěží polknou hermelín - krále sýrů, když dobře vědí, jak skvělé delikatesy uzrávají ve sklepeních sladké Francie. Mezi dvěma sousty bretaňských ústřic prolistovali vzletouni loňské Ikárie a když nenalezli nic lepšího, přidělili svůj hlas Pecinovskému. Je to přeci jen osvědčená značka, záruka kvality.

       Můžete s touto zoologicko-literární systematikou souhlasit a můžete ji klidně i proklít. Ono totiž platilo, platí a platiti bude, že proti gustu žádný dišputát.