Interkom: Druhá planeta smrti

Nezničitelný Jason dinAlt je z planety Pyrru unesen Mikahem Samonem, členem sekty vyznavačů Pravdy. Jason má být jako hazardní hráč postaven před soud a proces s ním poslouží i k svržení vlády na Cassilii. Jason ale nepříliš inteligentního hlasatele Pravdy přemůže a poškodí loď tak, že nouzově přistanou na planetě, obývané civilizací na velmi nízkém stupni vývoje. Jason a Mikah se dostávají do zajetí obvatel, kteří mluví esperantem (!) a sdružují se do klanů, z nichž každý ovládá techniku na různě vysokém či spíše nízkém stupni vývoje; jeden zpracovává ropu, druhý vyrábí parní vozy (podivná kombinace parního stroje s čímsi), další má elementární poznatky o elektřině. Jason jde ze zajetí do zajetí, díky svojí výřečnosti úspěšně uniká fyzické likvidaci a pro své věznitele sype z rukávu další a další vynálezy a technická zlepšení. Posledním věznitelům pomáhá i ve válce, ale je tak těžce raněn, že mu už zbývají jen hodiny života. V pravý čas ale přistává pod okny jeho pokoje Meta z Pyrru a odlétá s ním (a s Mikahem a dívkou Ijale) do bezpečí. O mnoho víc se už do knihy nevešlo.

Kromě konfliktů s domorodými obyvateli má Jason tvale konflikt s Mikahem, jejich neshody jsou ventilovány v dialozích, které se většinou utápěji v banalitách, aby vzápětí vystoupily do filozofických výšin ve sporech v otázkách etiky, filozofie a historie. Z těchto disputací vychází vítězně Jason, takže omezenému Mikahovi nezbývá, než svoje pravdy podepřít jinými argumenty - například zradou. Tím se stává pro čtenáře ještě daleko nesympatičtějším.

Občas se zatváří román jako parodie a čtenář se na chvíli začne skutečně bavit, vzápětí se ale autor vzpamatuje a vyprávění dostane znovu popisně-vysvětlovací tón, třeba když se Jason zeptá otroků, zda vědí, co je svoboda.