Logo rubriky
6/1992
  Recenze (další) (101)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 7/1992  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1992

Kulhavá citadela

Příběhy R.E.Howarda o Conanovi jsou vždy skutečné příběhy. Mají švih a říz, dokážou čtenáře zaujmout. Bylo by tomu tak i v případě Šarlatové citadely, kdyby čtenáře, možná zbytečně kultivovaného, nerušilo pár maličkostí.
       Lidé z říše Koth mají zřejmě jména tvořená podle latinského vzoru: Strabonus, Amalrus, Arbanus. V tom případě je třeba je skloňovat takto: Strabonus, 2. pád bez Strabona, nikoliv bez Strabonuse, atd. V celé knížce jsou však latinská nebo podle latiny tvořená slova skloňována nesprávně.
       Přebásnění částí balady do záhlaví jednotlivých kapitol není vůbec přebásnění, je to hruhý a navíc neobratný překlad, na neštěstí s náznakem kulhajících rýmů, ale za to bez nejmenšího náznaku rytmu. Rytmus je však to, co tvoří báseň.
       Slovosled je neohrabaný, zřejmě otrocky převzatý z polštiny, odkud zřejmě pocházejí i nevhodně volená slova: Čaroděj se například paktuje se silami temnot! Paktovat se může špatný politik, čaroděj se může spojovat, snoubit, nebo prostě něco tajuplnějšího než paktovat. Nebo takováto slovosledná perla: „...čaroděj postoupil dopředu. Příliš rychle, než aby to mohlo lidské oko postřehnout, bylo jen vidět, jak položil ruku na Conanovo levé rameno, z jehož tvrdých svalů byla servána zbroj.“ V polštině to možná nějaký smysl dává, v češtině nikoliv.
       Důsledně je také používán termín: vylámaný meč. Vylámat si můžete zuby, meč bývá naopak zubatý. A dopředu se postupuje ve frontě, čaroděj se pohne rychleji než blesk nebo tak něco.
       Conan je v nadávkách dost vynalézavý. Že by používal obyčejné „svině“, znalce přinejmenším zarazí.
       S čárkami překladatel nebo redaktor zachází zcela svévolně, bez ohledu na pravidla češtiny.
       I souvislost mezi větami je pochybná, například: „Po páteři mu přejela ledová ruka. Byl to nepochybně zvuk měkkých šupin, které tiše klouzaly po kameni.“ A stačilo by málo, nějakým způsobem říci, že ten zvuk slyšel, což je řečeno, ale o dvě věty dříve. To v češtině nestačí, a mám dojem, že i ten polský překlad nebyl právě nejkvalitnější. Kromě toho šupiny bývají tvrdé, měkké šupiny by kterémukoliv tvorovi byly nanic. Asi se mělo jednat o jemné šupiny.
       Takové věci se najdou téměř v každé větě. Nebohámu čtenáři pak nezbývá, než si celou věc v duchu přepsat do jakžtakž normální češtiny, nebo vzít celou věc jako nechtěnou humoresku, což si ovšem Conan přece jen nezaslouží.
Carola'B
       
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK