Interkom: Ať žije Bilbo oslavenec!

Tak pan Bilbo Pytlík oslavil své letošní narozeniny. Kolikáté že už to byly? Inu - nebuďme impertinentní. Věren svému zvyku pozval mnoho příbuzných a známých, takže na Dně Pytle v Brně se v sobotu 26. září tohoto roku sešla téměř stovka hobitů, trpaslíků, elfů a jiných ras nejen z Kraje (jihomoravského), ale i z oblastí západně od Vrchoviny a domovinou poměrně početné výpravy dobrodruhů byly země daleko na východ od Velké hraniční řeky.

Protože by Bilbo sám chudák na všechno nestačil a navíc chtěl z vrozené skromnosti zůstat v pozadí celé akce, pověřil její organizací své nejvěrnější přátele ze Společnosti přátel díla pana J.R.R.Tolkiena. Měl při výběru opravdu šťastnou ruku. Pořadatelům se podařilo podplatit Dopravní podnik města Brna, aby zrovna v inkriminovaný den posunul zastávku tramvají až za roh, před prodejnu antikvariátu. Srdce četbymilovných elfů přímo zaplesala radostí.

Jediným zádrhelem bylo, že pan Bilbo Pytlík do poslední chvíle nevěděl, kde oslavu uspořádá, proto ani na pozvánkách tento údaj neuvedl. Jeho hostům to bylo sděleno až na nádraží zvláštními agenty. Přestože tito na svém stanovišti setrvali půl hodiny přesčas, našli se i takoví opozdilci, kteří je na určeném místě již nezastihli. Naštěstí hlavní město Kraje oplývá různými sdruženími, pro která je pan Pytlík známou osobností (viz Černá planeta a spol.), a tak i oni měli při troše snahy možnost dovědět se potřebné informace a dostavit se na setkání ještě před začátkem hlavního pikniku.

Jídla a pití (z hlediska hobitů ta nejdůležitější věc) bylo po celou dobu dost, obložených chlebů a chlebíčků co hrdlo ráčilo, sotva se jeden tác vyprázdnil, ihned byl přinesen nový. Na své si přišli i zapřísáhlí býložravci, na výběr měli několik druhů zeleninových salátů a ovocných kompotů. Největší úspěch u masožraců ovšem vzbudil dračí ocas na cibulce v úpravě připomínající guláš.

Takže kromě oficiálního zahájení, kdy jsme si vedle organizačních připomínek poslechli i něco o plánech Společnosti a možných kontaktech, jsme se mohli ponořit do studia převážně anglických knih, týkajících se života a díla J.R.R.Tolkiena, elfích a jiných jazyků, historie a geografie Středozemě a podobně, prohlédnout si výstavku obrázků Jaromíra Ingerleho, ověřit si své znalosti díla J.R.R.T. v testu připraveném předsedou Společnosti Karlem Makovským a připojit se k výpravě drakobijců nebo ještě lépe se jim zdaleka vyhýbat. Dále jsme v průběhu oněch 25 hodin měli možnost shlédnout čtyři filmy na videu (mj. Pán prstenů a Willow), zúčastnit se dvou her v přírodě, z nichž jedna byla klasická honba za pokladem, druhá stylem trošku připomínala to, co zamýšlel Hexaedr na Novém hradě, pokusit se sestavit rozstříhanou slepou mapu Středozemě a identifikovat na ní označené body a konečně se trochu prospat na části podlahy od půlnoci do svítání vyhražené k tomuto účelu. Ještě předtím jsme se však všichni zúčastnili slavnostního vyhlášení vítězů jednotlivých her a testů, kteří byli poděleni mapkami různých končin Ardy, dílem dvorního kartografa Společnosti Petra Sládka ve výtvarném pojetí Radima Pecha - Findera, a nějakými těmi čokoládovými zlatkami. Následovala tombola o hobití dárečky. Některé pamatovaly již mnohou noru, jiné byly tvořeny trpasličími miniaturami a elfími amulety, a protože Zlo nikdy nespí, vyskytl se tu i mečík, zvláště vhodný proti skřetům. Výherce hlavní ceny, dvoupatrového dortu, nám byl představen jako dlouho utajovaný hlavní oslavenec. Pan Bilbo Pytlík nelenil a osobně se ujal krájení sladké pochoutky a jejího rozdělování přátelům. Zlatým hřebem byla půlnoční scéna souboje Túrina s drakem Glaurungem. Přestože drakovi rudě žhnuly oči a plival oheň na velkou vzdálenost, statečnému bojovníkovi neodolal. Konec byl méně oficiální než úvod. Po závěrečném slovu jsme organizátorům pomohli dát Dno Pytle trochu do pořádku a pak jsme se všichni vespolek rozloučili.