Všechna práva © Interkom 1984 - 1993

       O půlnoci z pátku na sobotu 27. června jsem v pohybovém sále šumperského Domu kultury (okamžitě překřtěném na zrcadlovou mučírnu) vyhlásil výsledky prvního ročníku ceny Koniáš. Z vrozené lenosti jsem se už těšil, že v tak pozdní hodinu nikdo nebo téměř nikdo nepřijde, sbalíme to a půjdeme kamsi popít, nicméně přišlo asi 60 lidí (odhad nemám, ale nebylo téměř kde sedět). Asi přece pořád ještě na češtinu myslíme. A zcela upřímně - moc mne to potěšilo.

       Pro méně zasvěcené: cenu Koniáš jsem vyhlásil na loňském Parconu v Ostravě. Nejde o „blbé knihy v SF“, jak se přitažlivě, leč nepřesně hlásalo v programu Parconu, ale naopak -o zkažené dobré překladové knihy. Vyšel jsem z předpokladu, že nynější situace na knižním trhu je v zásadě normální, nikoliv drastický útok na kulturu národa, jak skučí mnoho kolegů intelektuálů. Kdo vydává komerční čtivo, ať je redakčně zpracovává jako takové, kdo ale kupuje copyrighty dobrých autorů, bere na sebe závazek, že je taky oblékne do odpovídajícně slušivého českého kabátku. Nemělo by sebemenšího smyslu udělovat anticenu paperbackům z buldočích edic či Ivových rodokapsů. Zato dobré knihy si zaslouží lepší osud, než jakého se jim bohužel zhusta dostává. Je totiž jisté, že na malém knižním trhu jako je český zmršené vydání zblokuje jakékoliv další, třeba lepší, nejméně na deset let.

       Výchozí seznam všech překladových knih vydaných v roce 1992 jsem tedy osekával ze dvou stran: shora dobře jazykově a redakčně zpracované tituly, zdola bezcenné, komerční autory. Zbylo asi patnáct titulů, z nichž jsem po několikanásobných konzultacích a pečlivém studiu vybral pět knih, které tedy byly nominovány na cenu Koniáš. Jde o tyto knihy (abecedně): antologie - Dotek zla (Polaris), D. Brown - Stanice I. a II. (Transit, přel. Josef Studený), R. Heinlein -Cesta slávy (Laser, přel. Věroslava Ončáková), C. Simak - Pryč z jejich myslí (AG kult, přel. Martin Janda) a R. Zelazny - Vládci stínů (AG kult, přel. Jana Pešková). Na každou z nich jsem vypracoval obžalovací spis (body obžaloby plus důkazní materiál v podobě xerokopií se zatrženými prohřešky) a jeho kopie jsem rozeslal či rozdal deseti porotcům. Ti měli zvážit jednak stupeň zmršení mateřštiny na škále od jedné do pěti, kde jedna jsou mírné deformace a pět totální masakr jazyka, jednak úroveň autora jako stylisty (příklad: Tolkien = 5, to jest nejvíce, Kája Mařík = nula). Z obou cifer jsem vypočetl průměr, výsledky sečetl a někdy kolem desáté hodiny večerní se mi z devíti odevzdaných hlasů vyloupl první držitel Koniáše:

       AG kult za knihu Rogera Zelaznyho Vládci stínů

       Zřejmě se tu projevil fakt, že Nine princes in Amber byla kultovní kniha ještě než vyšla česky, a její „ztvárnění“ mnoho lidí vyděsilo k smrti. Na druhou stranu je třeba říci, že Zelazny je natolik sugestivní, že řada lidí, kteří nemají tak hluboko vrytý zvyk místo čtení redigovat a jít po chybách, si mnoha hrůz ani nevšimlo. I mně dalo práci sledovat styl a jazyk a nenechat se odvléct poetikou a dějem knihy, přestože jsem znal originál. V závěsu za Vládci stínů (40,5 bodu) se o pouhý bod zpět umístila antologie nakl. Polaris Dotek zla, především zásluhou Lovecraftovy povídky Věc na prahu (dveří) v překladu Petra Cahy. Doporučuji najít si výtečný překlad téže povídky v knize Sny v čarodějnickém domě a porovnávat. Úděs. Třetí skončila Cesta slávy s 37 body, čtvrtý Simak s 32,5 a posledního nominovaného (Stanice) spasilo, že autor není nic moc (28 bodů).

       Z diskuse, která se v zrcadlové mučírně ihned rozvinula (a nezůstalo jen u čtení ukázek z oceněných děl, které publikum ohodnotilo záchvaty smíchu), si troufám usuzovat, že Koniáš se ujal a že vznikla další scifistická tradice, kterou bude stát za to udržovat. Děkuji všem, kteří mi v prvním ročníku pomáhali, rád přijmu všechny podněty a nápady na další zdokonalení jak výběru, tak hodnotícího systému a organizace, všechny budoucí pořadatele Parconů předem prosím, aby mi rezervovali hodinku, a těším se na druhý ročník Koniáše.

       Váš

       P.S: do roka snad vymyslím nějaký průvodní potupný rituál (letos to bylo moc civilní a kultivované). Například bych mohl přijít ve „smaltovaném brnění“ - po vzoru jedné z postav Vládců stínů.