Všechna práva © Interkom 1984 - 1993

       Jazyková součást sémiotiky je sémantika neboli významosloví. Zabývá se se významem jazykových jednotek (jednotlivých slov, sousloví, vazeb). Většina z vás si patrně myslí, že tahle stať je zbytečná. Bohužel... I já jsem kdysi předpokládala, že kdo píše, samozřejmě ví, co která jazyková jednotka znamená. Mýlila jsem se. A tak s omluvou těm, kteří 8. část mých jazykových poznámek nepotřebují, přece jen mezi ně zařazuji i sémantiku.

       Někdy autor zkrátka význam slova nezná, jindy zamění významy dvou různých slov (často tvořených ze stejného základu) nebo významy vazeb. (Nepochopení významu sousloví jsem nenašla.)

       1. Jednotlivá slova - příklady z textů: Stařec pohlédl Ronixovi zdlouhavě (spr. dlouze) do očí. - Útrpně (spr. trpělivě) čekal na návrat svého věznitele. - Některé rány byly částečně zahojené, jiné však byly stále zjizvené (spr. otevřené, lépe: zahojeny, otevřeny). - Přírodopis znal pouze zevrubně (spr. povrchně), ne natolik, aby rozuměl... - Americká strana nebude svévolná (spr. svolná) jen tak od toho upustit. - Ptáci opustili své kotce (spr. hnízda) a... letěli... - Obstaral si domácí (spr. služku...), jež v jeho domě (tj. domácí byl on) udržovala pořádek. (V citované větě je ještě jedna chyba: místo „jež“ má být „aby“.) - Jeho požadavky byly vyslyšeny (spr. vyslechnuty), ale ignorovány. - Stan byl po bouři přiměřeně (spr. poměrně) nedotčený. - Zjev (spr. vzhled, jak plyne ze souvislosti) polního maršála ho donutil, aby se schoval. - Smrtelnost (spr. smrtonosnost, nebo smrtící paprsky) paprsků již způsobila mnoho neštěstí. (Smrtelný paprsek = paprsek, který může zemřít.) - Chodit v uniformě neoholen, to bylo obscénní (spr. neslušné). - Musel dávat pozor na nesrovnatelnosti (spr. nesrovnalosti) a anachronismy. Žádný převlek nebyl dost perfektní. - Všechno nepochopitelné... zavrhli jako něco, co nesmí existovat; co této tautologii (spr. zásadě? - tautologie = vysvětlení týmž pojmem, definice kruhem: stařec je starý člověk, nespavost je, když někdo nespí...) neodpovídá, musí být odstraněno. - Chamtet byl prakticky vymazán z národního podvědomí (spr. povědomí). - Dalacott... letmo pohlédl na časomíru (spr. hodinky, časoměr...; termín časomíra je už odedávna obsazen jiným významem), kterou měl na zápěstí. - Povstal (spr. vstal; v tomto významu je dnes archaické) a se sehnutou (spr. skloněnou) hlavou nervózně procházel laboratoří (lépe: chodil po...). - Všechno je ujednáno (spr. projednáno), skartováno, zapomenuto. - Chyboval (spr. chybil). Netušil, že zbraň selže. - Musíme tomu zamezit (spr. zabránit, nebo musíme to zamezit) za každou cenu.

       2. Širší jazykové jednotky - příklady z textů: Tón jeho hlasu naznačoval na rozhovor o počasí. (Buď: ukazoval na..., nebo: naznačoval, že se mluví...) - Hvězdokupy se roztahovaly... a Hlemýžď na to pomýšlel (spr. myslil; pomýšlet se vztahuje k budoucnosti) s uspokojením. - Nápad nabyl na určitější podobě (spr. určitější podoby). - Měl už něco společného s duševně nemocnými (spr. měl zkušenosti s...).

       3. Kupodivu se dost často chybuje u slova „prý“ (= říká se): Říká se, že jsem prý telepat. - Říká se, že je prý umístěn v časovači. - Proslýchá se, že ho prý našli... (Ale možná nejde o neznalost významu, nýbrž o - nevhodnou - snahu zdůraznit nejistotu.)

       4. Chyba spíš logická než sémantická: Chci se vás zeptat na několik otázek. (Spr. buď: položit vám několik otázek, nebo: zeptat se vás na několik věcí.)

       5. V překladech se často vstává nebo vyskakuje na nohy. Neumím anglicky, ale patrně tam taková vazba existuje; těžko by nějakého Čecha napadlo si ji vymyslit. Když už tam ty nohy musí být, tedy: zvednout se na nohy. (Ve slovu „vyskočit“ jsou už nohy obsaženy.)

       6. Se záporem jsou potíže nejen při záporných spojkách. Stále mě to udivuje, ač už by mě snad nemělo udivovat nic. Někdy je pouze záporka navíc, aniž se změní smysl: Každý už někdy na loď nastupoval, nikdy ale ne (škrtnout) tímto způsobem. Častěji však je smysl sdělení znejasněn, někdy se zvrátí přímo do opaku: Nechci, abys o tom s nikým nehovořil. (Z textu ovšem plyne, že se to má uchovat v tajnosti.) Další příklady z textů: Tu správnou chvíli rozezná jeho vlastní vnitřní (tohle slovo je nadbytečné, škrtnout) vědomí, nikoli žádná (spr. nějaká, lépe vynechat) rada zvenčí. - Každá (spr. žádná, jinak by to znamenalo, že některá ano) z těchto schopností neexistuje samostatně. - Tahle moucha byla tak tichá, že si pavouk zcela (spr. vůbec) neuvědomil její měkké přistání a dál snil ve svém stinném doupěti. - Všichni ostatní pyronici nevydrželi a s jekotem vyrazili pryč. (Z kontextu je jasné, že nevydržel žádný, ale z formulace věty plyne, že někteří vydrželi.) - Měla podrobný fyzický popis, dokonce i záznamy vražd; obojí (spr. ani jedno) nikam nevedlo. - Jaké však bylo překvapení letištního personálu, když chtěli zjistit typ letadla a národnost; obojí (spr. ani jedno) vůbec neznali. (Vůbec lze vynechat, je jen zdůrazňující.)

       Pravidla záporu nejsou v češtině tak jednoduchá jako v latině nebo v matematice. Někdy sice dva zápory dávají klad, je v tom ale jemný významový a méně jemný stylistický rozdíl: nemohu nevzpomenout = musím vzpomenout, není to nepříjemné = je to příjemné... Ve scifistických textech se většinou zaměňuje zápor celkový a částečný. Celkový zápor (tj. pro celou větu): Nikdo to neví. Částečný zápor: Někdo to neví (tj. ale někdo ví). Proto: Všichni nevydrželi (částečný zápor) = někdo vydržel, někdo ne. Nikdo nevydržel (celkový zápor) = nebyl nikdo, kdo vydržel. Celkový zápor vyžaduje záporné slovo jak v části podmětové tak v části přísudkové; částečný jen v přísudkové. Proto je špatně „obojí neznali“, „obojí nikam nevedlo“. V obou případech jde o zápor celkový, ne částečný.

       Příště něco o tvoření slov.