Interkom: PÍŠOU NÁM Z BRAZÍLIE

Brazilský sci-fi fanoušek a redaktor Braulio Tavares píše z Ria: „V současné době pracuji jako SF redaktor pro Editora 34, což je malý nakladatel v Riu. Zatím publikujeme pouze brazilskou literaturu a různá filozofická díla, ale také máme rádi SF a letos v srpnu budeme inaugurovat SF edici Serie Rama. První tituly budou Silverbergův román Dying Inside a dva romány od Tima Powerse. Na příští rok chystáme šest dalších titulů.

Editora 34 také plánuje další novou edici románů z východní Evropy a doufám, že by se tyto dvě edice mohly v budoucnu zkombinovat a mohli bychom vydat nějakou východoevropskou sci-fi. I když nejdřív musíme etablovat celou edici knihami od známých abngloamerických spisovatelů, jsme potom ochotni uvažovat o SF z jiných zemí. Nemáme pevná obsahová pravidla: vyžadujeme pouze, aby román měl vysokou literární hodnotu, silný děj a nějaké prvky fantastiky. Nejvíc by nám vyhovovaly kratší romány (kolem 250 tiskových stran, maximálně 300); povídkové sbírky a antologie zatím nepublikujeme. Určitě jsme schopní text lektorovat v angličtině a francouzštině. Mám také známého, který je napůl Brazilan a napůl Čech (před několika lety přeložil básnickou sbírku od Seiferta), takže v případě nouze je i naděje, že by nám mohl lektorovat něco v češtině, ale zatím s ním nemáme smlouvu. Kdybyste tyhle informace rozšířil mezi českými spisovateli a redaktory, byl bych velmi vděčen.

Problém s brazilským trhem je, že naše náklady jsou velmi nízké: i známí autoři mívají náklady pouhých 3000 až 5000 kusů. Sci-fi romány obvykle mají první vydání kolem 1500 kusů a pak děláme dotisk, když jsou úspěšné. Jediní sci-fi autoři, kteří se bezpečně vyprodají, jsou (jak se dalo předpokládat) Asimov, Clarke a Bradbury, a v poslední době také Frank Herbert a Philip K.Dick. Naši edici zakládáme jako výstřel do tmy; ani Silverberg (který má velké jméno v mezinárodním sci-fi světě) není tady tutovka a Tim Powers je naprostý experiment - já prostě věřím v jeho vypravěčské schopnosti; jeho knihy jedou jako horská dráha.“

Braulio dále poznamenává, že česká SF je v Brazilii málo známá: on sám zná pouze Čapka, Nesvadbu a „Apoštola“ od Jana Weisse, kterého jsem mu poslal v anglickém překladu. (Weissova povídka se mi velice líbila: jeho obraznost a pocit kosmického vystěhovalství mi připomínaly některé povídky od Theodora Sturgeona.“) Také mi poslal hezký bibliografický katalog brazilské sci-fi a fantastiky, který redigoval pro brazilskou národní knihovnu, s komentáři v angličtině. Případní zájemci si mohou tento katalog prohlédnout v Rouře.