Interkom: Tapisérie z nové vlny utkaná

Mám rád Aldisse a nedůvěřuji nové vlně, neboť dle mých zkušeností bývají tyto knihy nečitelné. S jistými rozpaky jsem proto sáhl po knize MALACIJSKÁ TAPISÉRIE B. W. Aldisse, vydané kým jiným než LASERem a řazené právě do nové vlny. Autor obálky Juraj Maxon tentokát odvedl průměrnou práci a ani grafická úprava (P. Bauer) na tom není lépe. výsledkem je, že obálka na první pohled nezaujme a to se jistě negativně projeví na prodejnosti knihy. Šťastný není ani výňatek z textu na zadní straně a to, co se tam praví navíc, není ani pravda.

Poté, co jsem se knihou prokousal, mohu konstatovat, že přesně splnila mé očekávání. Prvních cca 150 stran je nestravitelných, ale kdo se knihou protrpí, není zklamán. Dál je to čistý Aldiss ve své nejlepší formě. Od lovu na pratvory se nedá kniha odložit, ale konec je zase takový nijaký, působí dojmem, že má následovat alespoňb ještě dál, ale pokud vím, žádný takový neexistuje. Kniha je v podstatě o ničem. Hlavní hrdina prožívá své všední dny a má jedivý životvní cíl: každou ženu, se kterou se setká, dostat do postele. Jediné, co není všední, je Malacije, město chránění prvotní Kletbou a všemocnou Nejvyšší radou proti jakýmkoli změnán, město, v němž se lidé vyvinuli z koz a kde existují i okřídlení lidé, město, kde funguje magie a kde se to hemží kouzelníky, věštci a astrology různých náboženství, město, jehož nejvyšší náboženství hlásá, že svět stvořil satan, město, v jehož okolí přežívají pratvoři z rodu dinosaurů (tyrani, ďáblohubi, drtirozi, přilbotrupi, kachnozobi, lalokovci, ostruhovci, pilozuby a mnoho dalších), město, v němž některé vynálezy přicházejí dříve než v našem světě, město, obléhané tureckými vojáky velitele Tvrtka, město autorem zasazené do doby byzantské říše. Na tomto pozadí se odehrává obyčejný příběh Periana, herce a svůdníka, který poznává životní lásku, ale vzápětí se chytí na tytéž zásady, které dříve sám vyznával, avšak u jiných je nyní nedokáže snést. Oč slabší je příběh, o to více vyniká styl a brilantní vyprávění autora.

Po přečtení Malacijské tapisérie se můj názor na B. W. Aldisse nezměnil a stále tvrdím, že je to jeden z nejlepších autorů SF a nyní vlastně i fantasy vůbec. Myslím, že každý autor má právo na slabší či špatný román a o Aldissovi je známo, že v rámci „šílenství“ Nové vlny napsal daleko horší a naprosto nečitelné věci.