Všechna práva © Interkom 1984 - 1993

       

Jsou knihy, které lze louskat zběžně ve vlaku a jsou knihy, které svou úmorností zdolají i čtenáře značně otrlého. Snad teď máte na mysli brak a klasiku - není to tak docela pravda. Jisté je, že pro čtivost díla by měl autor něco udělat.

       Samozřejmě vím, že když vy píšete dopis, román, stížnost, nebo jiné umělecké dílo, je váš styl čistý jako křišťál a mluva vytříbená. Abyste však dosáhli ještě živějšího podání a maximální sdělnosti, je třeba při psaní textů dodržovat takové zásady, aby zůstal srozumitelný - čtivý. To je jasné, ale jaké jsou to zásady a jak se pozná, zdali je text čtivý? Již ve čtyřicátých letech dvacátého století se tímto problémem začali zabývat chytří vědci (takže to tady teď nemusím dělat já) a vynalezli nám několik pouček a indexů.

       Nejznámější index čtivosti je Fog index, který zavedl Robert Gunning v roce 1952 a dnes se používá nejvíce. Originální vzorec pro jeho výpočet je:

       Fog = (ASL/PHW) * 0.4

       ASL je průměrná délka věty a PHW je procento složitých slov. Složitá - „těžká“ slova jsou ta, jež mají tři nebo více slabik.

       Poněkud méně známý, zato možná přesnější je Flesch-Kindaidův index; vznikl v roce 1970, kdy J. Peter Kindaid modifikoval starší Fleschův Reading Ease Index. Tento index používá například i vláda USA (tak ho doporučit i našim politikům, aby se lépe dorozuměli!). Vypočteme jej takto:

       F-K = 0.39 * ASL + 11.80 * SPW - 15.59

       Kde SPW je průměrný počet slabik na slovo.

       Oba indexy jsou určitá reálná čísla a platí: čím je index nižší, tím je text čtivější. Cílem při psaní tedy bude dosáhnout hodnoty, která odpovídá účelu dokumentu. Obecně platí přikázání:

       - Slov jednoduchých používati budeš: nesnažte se čtenáře ohromit svými znalostmi a spoustou dlouhých složitých slov. Slovo nad dvě slabiky je „těžké“.

       - Na délku vět dbáti budeš: spisovatelé literatury používají jak krátké, tak i dlouhé věty podle účelu, kterého tím chtějí dosáhnout. Vězte však, že krátké věty (edice Buldok) zaujmou čtenáře více, než dlouhá rozvětvená souvětí (Shakespeare, Vančura).

       Exaktní čísla indexů vám zajistí zpětnou vazbu při užití těchto pravidel. Je trochu obtížné je zjistit, ale dnes již na to existuje počítačový program STYLE. Spočítá věty, slova i slabiky vašeho dvacetimegabajtového románu ani okem nemrknete (doporučuji Pentium-based system s rychlým harddiskem) a návdavkem stanoví oba indexy. Slabiky rozlišuje podle počtu samohlásek ve slově (můj vlastní vynález), vyrovná se i s dvoj- a vícehláskami a slova bez samohlásek bere jako jednoslabičná. Přece jen však je pouze ilustrativní a je na vás, programátorech (a lingvistech), navrhnout zlepšení - česká literatura okolo tohoto tématu je zatím v plenkách. Jak například brát číslice - převod na číslovky? Jak se vyrovnat se zkratkami končícími tečkou, když následující velké písmeno nedostačuje, a podobně.

       Tedy hodně zdaru a nízké indexy literátům a těm ostatním rada: Když vás třeba napadne nějaká blbost, zapište si ji! Později by z toho mohlo být umělecké dílo!

       Program je k dispozici u mně. Pošlete 3,5“ disketu s nějakým pěkným softwarem nebo hrou a dostanete ji zpátky i se zdrojákem v PASCALu:

       Michal Klodner,
Pod javory 6,
678 01 Blansko.

       A na závěr dva příklady textů a jejich čtivost:

       Překrásné a majestátní minarety toho obrovského města se zlatavými věžičkami odrážely rudé paprsky pomalu zapadajícího slunce, které jako by symbolizovalo, že plynutí času na tomto místě pozbylo významu. Byl to nádherný pohled, na stovky skvělých domů, chrámů a veřejných staveb z leštěného mramoru a polévaných cihel s vyřezávanými průčelními sloupy, prostřídané místy zelení velikých stromů a průzračně křišťálovým leskem fontán. Na bulvárech, náměstích i uličkách obchodníci ve stáncích nabízeli své zboží, obklopeni čilým ruchem - měšťané, povozy, karavany a osamělí poutníci, všichni spěchali za svým cílem, nevšímaje si nevšední krásy v jejich okolí. Široké dlážděné ulice a odvážná architektura však skýtaly nejen zázemí pro obchodní rozkvět, byly inspirující i pro básníky a literáty, kteří v tomto kontrastním prostředí kousků přírody, kamene a lidského hemžení hledali první znaky nadcházejícího jara.

       Fog index: 23,7

       Flesch-Kincaidův index: 26,2

       Počet vět: 4, počet slov: 128, počet „těžkých slov": 59, počet slabik: 318, prům. délka věty: 32,0

       

       Je to tady. Jaro je tu. Sníh taje a kytky se zvedají ze zaschlé trávy. Děti po nich dupou. Vesele drtí křehké stonky. Mají radost. Matky a tety sedí, pletou a drbou. Nadávají na daně. Děti nadávají též. Na sebe. Matky čučí. Začíná pršet. Bílá pěna kape z očí mrtvého pejska. Hory v dáli se bortí. Děti slyší rachot. Běží pryč. Matky a tety za nimi. Báby z trhu též. Teď jede tank. Střílí. Velký dort letí. Další hora mizí. Myš číhá na kočky. S chutí slintá za vašimi dveřmi. Teď kouše ty dveře. Je jí blbě. Smutně odchází vrhnout. Vrhá. Je to rekord. Šťastně si bere cenu. Hází ji do žumpy. Tanku došly dorty. Otvírá se poklop. Z ruky padá granát. Mrtvý pejsek se čílí. Děti se trapně smějí. Tety se věší. Matky je vrší na kupu. Dědu to nebaví. Jde pryč. Dělá stojku. Myš mu klove brýle. Od jisker hoří tank. To má za to. Sníh zcela roztál. Kupa tet padá na děti. Prostě jaro je tu.

       Fog index: 1,5

       Flesch-Kincaidův index: 5,2

       Počet vět: 47, počet slov: 169, počet „těžkých“ slov: 9, počet slabik: 278, prům. délka věty: 3,6