Logo rubriky
8/1993
  Star Trek (další) (113)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 11-12/1993  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1993

Star Trek VI - Neobjevená Země

KONEČNĚ! Tak se mi chtělo vykřiknout, když jsem v nabídce naší videopůjčovny objevil výše zmíněný film. nyní mají tedy i naši fanové možnost spatřit na vlastní oči jeden z nejslavnějších SF filmů světa.
       Vše začalo v šedesátých letech, kdy byl v USA uveden 79. dílný TV seriál Star Trek. Tento seriál měl neobyčejný úspěch a záhy vzniklo celé hnutí fanoušků, nazývajících se Trekkies. Už mnoho lidí se zaobíralo otázkou, proč je Star Trek tak populární a tak odpoveď na ni ponechám povolanějším. Spokojím se pouze s nastíněním hlavních rysů Star Treku.
       Děj se odehrává ve 23. století, kdy lidstvo zvládlo mezihvězdné lety a při kolonizování vesmíru se setkalo s několika mimozemskými rasami. Někteří mimozemšťané jsou přátelští a jiní ne. K těm druhým patří zejména Klingoni a Romulané. Obě tyto rasy vybudovaly vojenská impéria a silně znepříjemňovaly Zemi (Federaci Spojených Planet) život. Přímému konfliktu zabránil jedině zásah supercivilizace, která přinutila všechny tři znepřátelené strany uzavřít příměří. Vznikla tak neutrální zóna, kterou byly znesvářené strany odděleny. Je to však vratké příměří a zejména Klingoni využívají každé příležitosti k vyvolání drobných šarvátek s loďmi Federace.
       Seriál samotný pojednává o osudech kosmické lodi Enterprise a její posádky. Enterprise je kosmický křižník s 430 členy posádky, jenž bázdí vesmír s úkolem objevovat a chránit život. Hlavními a nejdůležitějšími členy mužstva jsou: kapitán J. T. Kirk, skvělý velitel, čestný a odvážný člověk ochotný kdykoli nasadit vlastní život, jestliže je to potřeba; prvním a zároven vědeckým důstojníkem je pan Spock, zpoloviny člověk a z poloviny Vulkanec. Obyvatelé planety Vulkan během tisíciletí trvajícího vývoje zcela odstanili city a řídí se pouze chladnou logikou, a tak Spock (syn pozemšťanky Amandy a velvyslance Vulkanu na Zemi Sareka), sám vychovaný na Vulkanu, své emoce projeví nanejvýš udiveným pozvednutím obočí a to už musí být. S kapitánem ho ale pojí dlouholeté přátelství, oba si už mnohokrát navzájem zachránili život, a pro dobro lodi je ochoten udělat cokoli. Lodní lékař dr. Leonard McCoy, přezdívaný Kostra, má za úkol bojovat proti všem možným i nemožným chorobám, které mohou posádku ohrožovat. Je to věčný nespokojenec a rebel, rád si dobírá Spocka a nesnáší zvláštní transportní zařízení, kterým je Enterprice vybavena (přenosové paprsky rozloží člověka na atomy a na příslušném místě jej opět složí dohromady). Pod touto slupkou se ale skrývá přátelský a obětavý člověk cele oddaný kapitánovi a Enterprise.
       Mimo této „velké trojky“ jsou významní ještě spojařka Uhura, pocházející z jednoho afrického kmene, kormidelník Hikaru Sulu, Japonec, navigátor Pavel Chekov, původem Rus, a šéfinženýr Montgomery Scott, věčně reptající ned nebezpečnými manévry, ohrožující JEHO milovanou Enterprise.
       Tito všichni a ještě mnoho jiných postav prožívají všemožná dobrodružství, jaká jen mohou na vesmírné lodi řítící se kosmem od planety k planetě zažít. Namátkou: skoky časem, boj se zlými mimozemšťany, setkání se záhadnými a nepochopitelnými bytostmi, objevy pozůstatků dávných civilizací atd. Důraz přitom není kladen na akčnost příběhu, naopak do popředí vystupují dialogy a je zdůrazněna komornost celého příběhu. Tak znají Star Trek milióny lidí na světě.
       Po obrovském ohlasu TV seriálu vzniklo postupně několik celovečerních filmů. Děj prvního filmu STAR TREK-FILM (The motion picture) se odehrává po několika letech vnitřního času. Kirk je už admirálem a zmodernizovaná Enterprise má nového kapitána. Náhle se ve vesmíru objeví nebezpečný modrý mrak a směřuje k Zemi. A tak se Kirk vrací a spolu s ním i celá původní posádka. Dobrodružství zase začíná. Ze záhadného mraku se vyklubu zatoulaná a drobátko pozměněná sonda Voyager 6, která se vrátila, aby se spojila se svým stvořitelem. Vše samozřejmě dobře dopadne. Po rozpačitém prvním filmu záhy přichází druhý. Jmenuje se KHANŮV HNĚV (The Wrath of Khan) a je o třídu lepší. Autoři zde použili jedné TV epizody, Hvězdné sémě, a vytvořili její pokračování. Enterprse nalezne loď s hybernovanými muži, z nich se po oživení vyklubou genetickými manipulacemi upravení jedinci, kteří měli kdysi vládnout Zemi. Pod vedením Khana se pokusí ovládnout Enterprise, neuspějí však a jsou vysazeni na neobydlenou planetu. Ve filmu se Khan vrací, hnán jedinou myšlenkou: pomstít se Kirkovi. Zmocní se lodi a posléze i pokusné stanice projektu Genesis (projekt na terraformování planet). Pokusí se napadnout Enterprise, ale přestřelka dopadne 1:1. Khan se tedy stáhne na stanici, personál vyvraždí a na svoji loď přenese srdce projektu Genesis, generátor. V nastalé honičce se obě lodi dostanou do jakéhosi mraku, který ruší elektrické obvody. Plavidla tedy po sobě střílí naslepo, ale válečné štěstí stojí na straně Enterprise. Kirkovi se podaří zasáhnout Khanovu loď a vážně ji poškodit, i sama Enterprise je však poškozena - nefungují nadsvětelné motory. Umírající Khan chce vzít Kirka do pekla sebou. Spustí destrukční systém generátoru Genesis a ví, že bez nadsvětelného pohonu se Enterprise nikdy nepodaří dostat se včas z dosahu exploze. Loď zachrání Spock. Podaří se mu opravit motory a Enterprise včas unikne. Při opravě je však Spock ozářen a umírá. Jeho tělo je pohřbeno na planetě Genesis.
       Spolu s Kirkem byly milióny fanoušků zdrceny Spockovou smrtí a s tímto faktem se nehodlaly smířit. Jejich volání bylo vyslyšeno a do kin přišel třetí film PÁTRÁNÍ PO SPOCKOVI (The search for Spock). Ke svému nesmírnému překvapení zjistí Kirk, že Spock svěřil svou duši doktoru McCoyovi a jeho tělo pohřbené na vznikající planetě Genesis opět ožije. Tam už mezi tím dorazí David, Kirkův syn (Kirk svého syna poznal až v druhém filmu, kde pracoval jato technik na stanici Genesis) a mladá vulkanská dívka, kteří jako jediní přežili zničení výzkumné lodi Klingony. Náhodou najdou Spocka. Je to ale ještě dítě. Působením efektu Genesis Spock ožil jako chlapec a v průběhu děje nám téměř roste před očima. Kirk musí pro nepochopení úřadů Enterprise ukrást a spolu s přáteli se vydá k místu Spockova zrodu. TAm již čekají Klingoni a Kirk musí obětovat Enterprise, aby mohl v pátrání pokračovat. Klingoni však zajmou a posléze zavraždí Davida. Kirk zachrání alespoň Spocka a doslova na poslední chvíli se s přáteli dostanou z planety. Za pomoci ukořistěné Klingonské lodi doletí na Vulkan, kde je do Spockova těla přenesena jeho duše z mozku Dr. McCoye. Kirk zachránil Spocka, musel pro to obětovat syna a loď, ale přátelé jsou znovu pohromadě.Dobrodružství může pokračovat.
       Pátrání po Spockovi je skvělé. O to větší překvapení nám připraví díl čtvrtý, nazvaný CESTA DOMŮ (The voyage home). Je totiž ještě lepší. Začíná tam, kde Pátrání skončilo. Kirk, McCoy, Uhura, Sulu, Chekov a Scotty se připravují na cestu z Vulkanu na Zem. Připojí se k nim i Spock a všichni společně odlétají na Klingonské lodi. Na Zemi zatím Klingonský velvyslanec obviní Kirka z únosu lodi a žádá jeho potrestání. Ve stejný čas ale na jiném místě objeví lod Federace neznámý objekt. Cizí sonda, snad ze všeho nejvíc připomínající obrovskou rezavou popelnici, na které je zavěšena zářící vánoční ozdoba, neodpovídá na žádné vysílání. Cizinec se pomalu blíží k Zemi a na své cestě vysává veškerou energii z okolního prostoru. Země je smrtelně ohrožena. Řešení se možná nachází v záhadných skřípavých zvucích, které vetřelec vydává, ale nikdo neví, co znamenají. Toto vše se Kirk dozví cestou a Spockovi se podaří zjistit, že sondou vydávané zvuky jsou nejvíce podobné zpěvu pozemských velryb. Avšak ve 23. století už žádné velryby nežijí. Kirk se rozhodne vykonat grandiózní cestu časem do 20. století a nějak ty kytovce tam opatřit. Mohutná akcelerace a průlet těsně kolem hvězdy. Časová bariéra je prolomena. Loď se ocitla ve 20. století. Zde se posádka rozdělí. Spock a Kirk se vydávají do Oceánského institutu, McCoy a Scotty musí sehnat speciální plexisklo na vytvoření akvaria pro velryby, Sulu opatří vrtulník k jeho přepravě, Chekov s Uhurou mají vyřešit menší problém, totiž nedostatek energie na Klingonské lodi. Admirál se spřátelí s rozkošnou oceánoložkou Gilian Taylorovou, stráví s ní příjemný večer, a ani ostatní nezahálejí. Chekov objeví v přístavu atomovou letadlovou loď Enterprise a spolu s Uhurou přečerpá část její energie do Klingonské lodi. Sám je ale zajat námořníky a při pokusu o útěk se zraní a skončí v nemocnici. Z oceánského institutu jsou velryby vypuštěny do moře a zoufalá Gilian hledá pomoc u Kirka. Ten ji přenese na loď a svěří se jí. Nastal čas dostat Chekova z nemocnice. S pomocí Gilian a ostatních se to povede a loď startuje k odchytu velryb, které doslova na poslední chvíli vyfoukne z pod harpun velrybářské lodi. Teď zbývá už jen drobnost - vrátit se domů. Cesta časem proběhne hladce, to se ovšem nedá říct o tvrdém přistání na hladině San Franciské zátoky. Nicméně to dobře dopadne a velryby jsou vypuštěny na svobodu. Cizí sonda si s nimi přátelsky popovídá a zmizí v hlubinách kosmu. Země je zachráněna, ovšem problémy Kirka a ostatních ještě nekončí. Ti mají totiž na svém kontě řadu těžkých zločinů, např. krádež Enterprise, sabotáž na USS Excelsior (viz Pátrání po Spockovi), zničení USS ENterprise, únos Klingonské lodi, atd. Soud vynese šalamounský rozsudek: Kirk je degradován na kapitána a zároveň je mu svěřeno velení na nové Enterprise. Tvůrci tohoto filmu odvedli vynikající práci. Nejenom že využili všech možností, jaké Star Trek nabízel, ale přidali i něco navíc. To něco je jedinečná konfrontace lidí z budoucnosti s dneškem. Nejkouzelnější je scéna, v níž se Scotty pokouší oslovit obyčejný osobní počítač PC. K nezapomenutelným okamžikům patří také honička v nemocnici, při které se Kirk a spol. navlečení v zelených operačních mundurech a se zraněným Chekovem na vozíku řítí po chodbách nemocnice, divoce se vyhýbají personálu a pacientům, aby unikli policejní hlídce. Zvláštní, rozšafně veselá hudba posouvá celou scénu do roviny komedie. V celém filmu se vůbec často zasmějete a to je myslím dobře.
       Po úspěchu Cesty domů přišel do kin díl pátý, nazvaný POSLEDNÍ HRANICE (The final frontier). Autorům se však nepodařilo vysoko postavenou laťku předcházejících dílů překonat. Právě naopak. Star Trek V. je výrazně horší, podle mne tak na úrovni dílu prvního (části námětu a některé scény jsou takřka totožné). Na planetě Nimbus III., nalézající se v neutrální zóně, propukne povstání, v jehož čele stojí Vulkanec Sybok, vyvrženec a Spockův nevlastní bratr. Povstalci se zmocní planety a dobudou města Paradise City. Mezi zajatci jsou i vysoce postavení Klingoni a Romulané. Posádka Enterprise má volno, které si užívá na Zemi. Kirk, Spock a McCoy tráví dovolenou v Yosemitském národním parku, kde Kirk leze po skalách jako blázen bez jištění a nebýt Spocka a jeho létajících bot, už by si kosmické lodi nezavelel. Poté si všichni tři udělají idylický večer při táboráku a Spock si pochutnává na jakémsi toastu vzdáleně připomínajícím korkový špunt. Z této idylky jsou náhle vytrženi a převezeni na loď. Enterprise má urychleně letět na Nimbus III. Je to ale nová loď a má spoustu drobných závad. Nejvážnější z nich je porucha přenosového zařízení a než ho Scotty opraví, je posádka nucena používat raketový transportní modul Galileo. Zprávy o situaci na Nimbu III. dostane také jedna Klingonská loď a tak se tam vypraví též. Vědí také, že k Nimbu míří Enterprise, a to je šance pdívat se Kirkovi na zoubek. Když Enterprise doletí k planetě, naváže spojení s povstalci. Zatímco Chekov zdržuje Syboka u obrazovky, Galileo s výsadkovou skupinou přistane a pokusí se obsadit Paradise City. (Uhura jako tanečnice je nepřekonatelná.) Málem se jim to podařilo, ale nepočítali se Sybokovými psychickými schopnostmi a tak se ze zajatých cizinců stávají zarytí přívrženci šíleného Vulkance. Sybok však chce loď, touží dostat se k velké Bariéře ve středu vesmíru a proniknout za ni. Tam hodlá nalézt Boha a promluvit s ním. Při návratu na Enterprise způsobí menší problémy Klingoni, nicméně vše se zvládne a loď zamíří k Bariéře. Během letu se Kirk a spol. sice pokusí vzbouřit se nadvládě Syboka, ale bez znatelnějších výsledků. Po průniku polem velké Bariéry najde Enterprise planetku a Velká trojka spolu se Sybokem na ní přistane. Povrch vypadá jako poušť bez života, ovšem jen do doby, než se tam cosi objeví. To něco vypadá jako velká tvář vznášející se ve vzduchu a není to moc přátelské, ostatně to pozná i Sybok, a rozhovor s „Bohem“ nepřežije. Od podobného osudu zachrání ostatní pouze skutečnost, že Scotty konečně opravil přenosové zařízení. Kirka ale zachrání až Klingonská loď, která pronásledovala Enterprise i do středu vesmíru. Celý film končí všeobecným smířením. Bližší podrobnosti viz Ikarie 11/1992.
       Od Klingonů to bylo velice hezké, že nám zachránili Kirka (i když to nebylo tak docela z jejich hlav), bez něj by totiž dost dobře nešlo natočit film v pořadí šestý a zatím poslední pod názvem NEOBJEVENÁ ZEMĚ (The undiscovered country). Už úvodní hudba, na Star Trek nezvykle ponurá, prozrazuje, že film bude trošičku jiný. A opravdu, občas na nás vykoukne nějaká hlubší myšlenka. Příběh začíná velmi efektně. Temný vesmír ozáří gigantická exploze. Milióny metrů krychlových hmoty jsou naráz přeměněny v žhnoucí plyny a vymrštěny daleko do prostoru. Oslnivě jasná koule planoucích oblaků se rozpíná na pozadí hvězdného nebe a jí v patách se prázdnotou řítí mohutné ničivé rázové vlny a jako fialovým světlem prozářené přízračné obrovské tsunami hrozí smést vše, co se jim postaví do cesty. Nedaleko odtud, nic zlého netuše, poklidně pluje Excelsior, výzkumná loď Federace. Tlakové vlny ji zastihnou nepřipravenou a Excelsior zachrání jedině duchapřítomnost jejího kapitána, kterým není nikdo jiný než Hikaru Sulu, dřívější kormidelník Enterprise. Zjistí, že epicentrum exploze se nacházelo na Klingonském měsíci Praxis, který byl výbuchem téměř rozmetán. Nacházelo se na něm Klingonské klíčové zařízení na výrobu energie. Za dva měsíce poté je na velitelství Flotily svolána posádka Enterprise k důvěrné poradě. Ji jim sděleno následující: Klingonskému impériu zbývá padesát let života. Při explozi na Praxis byla vážně poškozena jejich ozónová vrstva a militaristicky zaměřená Klingonská ekonomika není schopna škody napravit. Proto se připravují mírové rozhovory s cílem přestěhovat Klingony na jednu z planet Neutrální zóny a ukončit mnohaleté nepřátelství. Enterprise byla vybrána, aby pod Kirkovým vedením doprovodila loď Klingonského kancléře Gorkona k mírovému jednání na Zem. Rozkaz není Korkovi moc po chuti, zná Klingony a nevěří jim , o to víc ho šokuje skutečnost, že Spock, svým otcem pověřený jednáním s nimi, se za něj v této věci zaručí. Nicméně Enterprise odlétá a novým kormidelníkem se stává Vulkanka Valeris, Spockova ambiciózní oblíbenkyně. Na dohodnutém místě se setkávají s kancléřovou lodí a Kirk, ač se mu to moc nelíbí (má jít za tři měsíce do penze společně s celou posádkou a Klingony nemůže vystát, protože mu zabili syna), pozve kancléře s doprovodem na večeři na Enterprise. Při jídle je atmosféra v salónku nabitá elektřinou, generál Chang nevhodně cituje kapitánova oblíbeného Shakespeara, ale jinak večeře proběhne celkem hladce. Tím větší šok je, když kancléřovu loď Kronos zasáhnou dvě torpéda, zdánlivě vypálená ze střílen Enterprise. Potom na Kronos, který ztratí gravitaci, vstouppí maskované postavy a zavraždí kancléře. Kirk s McCoyem se přenesou na Kronos, aby zjistili, oč jde, ale jsou zajati a obviněni z vraždy. U Klingonského soudu jsou, i přes nepřímé důkazy, uznáni vinnými, neboť kapitán odpovídá za všechny členy své posádky, a odsouzeni na doživotní vězení na asteroidu Rura Pente. Tam po důvěrnějším seznámení s některými vězni spřádají své plány na útěk. Rura Pente je chráněna pouze štítem proti teleportaci, mimo lágr je totiž tak hrozná zima, že tam nic živého dlouho nevydrží. Přesto McCoy a Kirk za pomoci rozkošného, ale zrádného chameloida (tvor libovolně měnící podoby) z trestanecké kolonie utečou. Zatím co se kapitán pere sám se „sebou“, žene se Enterprise Klingonským územím k vězeňskému asteroidu (Uhuře velmi sluší, když sepokouší mluvit klingonštinou) a na poslední chvíli přenese oba uprchlíky na palubu. Zatím co si Kirk s McCoyem „užívali“ neplánovanou dovolenou, Spock nezahálel. Přišel na to, že na Kronos vystřelila jiná Klingonská loď, která může střílet zahalena, to znamená, že loď není vidět a nejde zachytit radarem. Společně s Kirkem pak zjistí, že se jedná o rozsáhlou konspiraci, do které je zapojena jak Klingonská, tak Federální generalita, s cílem udržet současný status quo, který vyhovuje oběma stranám. Navážou proto spojení s USS Excelsior a Sulu jim prozradí místo, kde se konají nová mírová jednání, a obě lodi tam zamíří. Kirkovy obavy se potvrdí. Chystá se nový atentát. Na scéně se znovu objevuje zahalená loď Dravý pták a generál Chang hodlá s Kirkem definitivně skonocvat. Díky Spockově vynalézavosti a včasnému zásahu kapitána Sulu a jeho Excelsioru se mu to ale nepodaří a mírová jednání jsou zachráněna. Pro posádku Enterprise ale přijdou jiné rozkazy. Mají se vrátit do doku a být vyřazeni ze služby. „Kdybych byl člověk,“ reaguje na to Spock, „odpověděl bych: Jděte k čertu!“ A tak se vesmírná loď Enterprise vydává na cestu. Kapitánův deník 9529 prvního měsíce hvězdného data: Toto je poslední cesta vesmírné lodi Enterprise pod mým velením. Tato loď a její historie se brzy dostanou do péče jiné posádky. Jim a jejich potomkům svěříme svou budoucnost, budou pokračovat ve výpravách, které jsme započali, budou cestovat do všech neobjevených zemí a odvážně půjdou tam, kam žádný člověk, kam nikdo předtím nevkročil... To jsou poslední slova kapitána Kirka a Enterprise pozvolna mizí v hlubinách kosmu. Oko mnohého fanouška nezůstalo suché.
       Neobjevená země je vskutku důstojným závěrem takového monumuntálního díla, jakým je Star Trek. Scénáristé odvedli skvělou práci a myšlenka, kterou do filmu vložili, nás nutí k zamyšlení nad současným děním na Zemi. Také po vizuální stránce je film dokonalý a speciální efekty Made in ILM jsou skvělou ukázkou moderní trikové techniky (např. chuchvalce krve, vznášející se v beztížném stavu). Za zmínku stojí také desing lodi Dravý pták, která se sice objevila i v předcházejících dílech, a - podle mého názoru - patří mezi nejelegantnější lodi filmového plátna. Takže závěrem doporučuji, abyste si nenechali Star Trek VI. ujít.
       A ještě abych nezapomněl, mám tu pár připomínek k českému vydání. Především by mě zajímalo, z jakého záhadného důvodu je jako první u nás uváděn film poslední. Dále jsou určité vady na kráse u českého dabingu. Například se dovíme, že pan Spock je Vulkán. Ano, čtete správně Vulkán, jako nějaká obyčejná sopka. A kdo kdy slyšel, že by sopka dokázala to, co Spock? Také McCoyova přezdívka Kostra není přeložena. A nakonec se užaslý divák dozví, že Enterprise je zakryta štítem proti teleportaci. Chudák Kirk, sotva vytáhne paty z lodi, už se mu tam objeví jakýsi záhadný štít. Nechtěl bych být na jeho místě. Nikdo neví, co se tam objeví příště, že, pane překladateli? Neměl být ten štít spíše na vězeňském asteroidu? Ale to jsou drobné vady na kráse a jak už jsem uvedl, film je to skvělý.
       Úspěch výše uvedených filmů podnítil vznik nového TV seriálu s názvem STAR TREK - THE NEXT GENERATION (Příští generace). Děj se odehrává o mnoho let později a sleduje osudy posádky NOVÉ Enterprise - Picarda, Rikera, Daty a mnoha jiných. V té době Klingoni slouží v posádkách lodí Federace (také na Enterprise jeden slouží) a tvůrci Neobjevené země tvrdí, že svým filmem chtěli tento nový prvek logicky zdůvodnit. Nakolik se jim to povedlo, musí už každý posoudit sám.
       Autoři také prohlašovali, že Star Trek VI. je film definitivně poslední, ale je veřejným tajemstvím, že se připravuje vznik dílu VII., kde podle námětu Williama Shatnera mají proti sobě stát Kirk a Spock.
       O Star Treku si díky nakladatelství Práce & Bonus Press můžeme také číst. Zatím vyšla sbírka povídek, dva romány a novelizace prvního filmu pod názvem Hrozba z vesmíru.
       Přehled filmů:
       STAR TREK I. - The motion picture (rež. Robert Wise)
       STAR TREK II. - The wrath of Khan (rež. Nicholas Meyer)
       STAR TREK III. - The search for Spock (rež. Leonard Nimoy)
       STAR TREK IV. - The voyage home (rež. Leonard Nimoy)
       STAR TREK V. - The final frontier (rež. William Shatner)
       STAR TREK VI. - The undiscovered country (rež. Nicholas Meyer)
       Hlavní role:
       Kirk - William Shatner
       Spock - Leonard Nimoy
       McCoy - DeForest Kelly
       Sulu - George Takei
       Chekov - Walter Koenig
       Uhura - Nichelle Nichols
       Scotty - James Doohan
       24. října 1991 zemřel v Kalifornii ve věku sedmdesáti let Gene Roddenberry, muž, v jehož hlavě Star Trek vznikl. Americký producent, který seriál vymyslel a s velkými těžkostmi prosadil jeho realizaci a který i později, v době jeho slávy, nad ním držel ochrannou ruku a sám se podílel na tvorbě všech celovečerních filmů, které zatím byly natočeny. Jeho odchod je pro svět Star Treku velkou ztrátou, ale jeho hrdinové žijí dál a pevně věřím, že ještě dlouho žít budou.
       Prameny a použitá literatura: přednáška J. Pavlíka na návštěvním dni KJV dne 21.10. 1989, úvod ke sbírce povídek J. Blist - Star Trek, vyd. nakl. Práce & Bonus Press, vlastní šedivění a četba
Martin Češpivo
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK