Logo rubriky
13/1993
  Dopisy čtenářů (další) (114)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1993

Čtenáři nám píší, a snad nepřestanou, i když jejich dopisy otiskneme

Milý Zdeňku,

       Mea culpa, mea maxima culpa. (S tlučením se v hruď.)
       Sice jsem někdy vprostřed října napsala a ofrankovala 6 ks obálek (to je děsně blbý slovo, ofrankovat, kde to vůbec vzniklo, v Galii za Alpama, když tam vtrukli Frankové a ti olatinovaní rybízci už negómali hodit šmé na mlatu a hercna jim hrcla do šplóchavic, tak si radši vyvekslovali novó šólnu, skósli roletu a cólovali ve frankách, a že bylo málo goldny, tak mrcha šmógleři vzali starý asse a přebili avers s cézarem glocnó s rohama, a od té doby se v Evropě říká: ofrankovat /???/) nuže: sice jsem olepila 6 ks obálek, leč zapomněla poslat.
       Ať žijí Frankové. Pan Klaus by řekl: ...ale to je NEDOROZUMNĚNÍ.
       V zájmu stability franku posílám jako cenu útěchy malý příspěvek na ostatní sklerotiky. Když říkám malý, tak malý. Když odložím odeslání kvůli koupi dalších známek, zase to zapomenu poslat. A pak už třeba zase budeme mít Spojené Emiráty moravsko-slovácko-horácko-hanácko-dolňác-ko-atakdálovité. Ať žijí kmeny kočovníků a stěhování systémového viru. Hai, hai síiga'saj.
       V Interkomu mě srdečně rozesmál vědecký rozbor čtivosti díla na základě délky slov. On si z toho, pravda, dělá taky prču, nicméně doporučuji otevřít anglicko-český slovník. Mezi délkou jejich běžných nejfrekventovanějších slov denního styku (společenského, při sexu to vyjde zkrátka tam i tam) a délkou slov našich je zřetelný nepoměr. Pokud je ta chyba přímo v systému jazyka, plyne z toho, že je podle indexů těch lovců hnid neodstranitelná, a proto na světě vždy byla, je a bude čtivá výhradně a jen anglosaská literatura. Barbarské složité jazyky jako němčina, francouzština, španělština, italština, finština, maďarština, norština, čeština, ubu-ubu a jiné nemohou být čtivé ze zásady. Hluboce mne interesovalo, kterak to ti uctívači uniformity chtějí aplikovat na čínské semoznaky. Aha. Já jsem nepochopila, že to není literatura, ale neamerický rozmar.
       Dost, u Croma. Na stará kolena jsem děsně nesnášenlivá.
       Napadá mě Válka Mloků, když nějaký takykunsthistorik stvoří takový zasraný blaf na základě programu pro účetnictví pro absolventky americké střední, totiž hihg school.
       K toulkám po pravopise. Mám k němu (českému pravopisu) vztah oboustranně sdíleného ostražitého střehu, on nenávidí mne a já jej, ale o to tady nekráčí, kráčí o můj problém, jak skloňovat cizí jména:
       Thess, Thywa, Thwún (neindoevrop., protomykénské)
       Khasymeh (protoírán.)
       Kerann, Mothacc, Lykk (protoathén.)
       Dormires (latin.)
       všechno mužská, ještě: Parakoithes
       Je možné, že jsem to propásla, postrádám Interkom 8 (myslím). Bude se tím paní Freiová (cizími jmény myslím) zabývat blíž? Já si na sebe musím vždycky uplést takovou ptákovinu, ježíši, mně nestačí mít v Árjánu vlkodlaka, on to musí být dhölö, a nemůžu mít obra, on to musí být hyuttal attalak, a tak dále. Při dárkyni vláhy Covyin Nar, jak já nenávidím český pravopis. Kdyby aspoň byl logický. Vím, jak třeba nakládá s moravskými příjmeními, nikdy jsem nepochopila, proč se Nohavica skloňuje podle vzoru kost, Nohavica bez Nohavici(!), když to má být Nohavica bez Nohavice jako nůša bez nůše. Nemluvě o jménu Ondrůj, což je přídavné jméno, a přitom ho skloňujou jako stroj, Ondrůj bez Ondrůje, jako kdyby Jan Rokycana zašel na rathous za konšelem Janem Měšťanůvem. Jak se potom musí chovat k nějakému poběhlému íránskému hyuttal attalakovi, my jsme vlastní a oni s námi takhle.
       No nic. Trochu jsem se omluvila, trochu tě (doufám) pobavila, tak se tam mějte na té satanské adrese dobře a když se ho budete bát, říkejte si s L. Součkem: Ennikar benniko/klikket bö, o kterémžto zaříkadle tvrdil, že se takhle mluví na Islandu a já se tomu tak smála, že si ho pomatuju dodnes, takže je určitě kouzelný (Cesta slepých ptáků).
Jarka Nováková
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK