Všechna práva © Interkom 1984 - 1994

Neuvěřitelné se stalo skutkem: k těm několika našim SF periodikům, jejichž úroveň je alespoň poloprofesionální (tedy několika: vím o třech), přibylo další. Že by předzvěst budoucího rozmachu semiprozines, jejichž zastoupení je u nás v porovnání s USA zatím minimální? Tahle první vlaštovka se jmenuje Dech draka, vychází v Havířově a označuje se za „časopis pro ctitele fantasy a her na hrdiny“. Možná nejsem tím pravým, kdo by jej měl recenzovat, protože na hrdiny nehraji a fantasy nijak nepreferuji před jinými žánry. Dříve však, milí howardofilové a dungeonisté, než začnete střílet na pianistu, který ostatně dělá, co může, pomněte, že v IK už to prostě je zařízeno: kdo nepřijde, ten nemele, a editor musí mlít z toho, s čím kdo přišel. Ostatně ač ne ctitel, nejsem ani neznalec a ignorant, a jen ten, kdo není nekriticky nadšený, může být kritikem, no ne?

       První číslo zahajuje domácí povídka Pobřeží posledních draků, a je to šťastná volba. Jiří Engliš na nevelkém prostoru dokonale vystavěl příběh, který svým netradičním pojetím hrdinství bourá tradice přímočarých akčních fantasy a nenásilnou formou nabízí něco víc než jen napínavé počtení. Styl a reálie sice prozrazují inspiraci Čarodějem Zeměmoří a hlavní myšlenka je nová jen v daném kontextu, ale to není nijak na závadu samotnému dílu.

       Následující polská povídka zastupuje klasické křídlo fantasy a v paměti neutkví. Solidní řemeslné zpracování se nedokáže vymanit z ohraných schémat, takže zejména závěrečný boj hrdinů s hydrou působí až mechanicky: jeden bojovník usekne hlavu a vzápětí je zabit, druhý bojovník usekne a... Samozřejmě je od začátku jasné, že dobro zvítězí; po troše putování přijde poslední nestvůra a ta po vyrovnaném boji padne, protože - jak taky jinak? Původní kompoziční postup fantasy se ale během desítek let vyčerpal a stal se pastí, které se autoři nemohou vyhnout bez nějaké zásadní inovace. Zde se to nestalo.

       Nain Jindřicha Čadíka je odstrašující ukázkou českého amatérismu: ve snaze působit archaicky působí idiotsky, přechodníky má zásadně špatně a píše „angličan“. Kromě toho není vůbec, ale dočista vůbec o ničem. Radakce, je-li jaká, by napříště rozhodně měla zasahovat - přinejmenším proti chybám.

       Teoretickou část časopisu otevírá solidně zpracované pojednání o germánské mytologii. Následující tolkienovská rubrika mě naplnila děsem, jsem jen rád, že jde o import ze zahraničí a doufám, že tohle u nás nikdy nebude doma. Angloamerická tolkienománie zjevně dospěla až k exegezi a hagiografii, takže z několika „Frequently Asked Questions“ čiší atmosféra toho typu knih, které se formou otázek a odpovědí pokoušejí obrátit čtenáře na víru pravou nebo dokonce (je-li vydavatelem zvlášť obskurní sekta) přesvědčit, že Země je stará několik tisíc let. I zde se mísí omílání naprostých trivialit (Jaký byl původ trpaslíků? - a ta odpověď, to už je doopravdy katechismus, Quenta Silmarillion pro nejmenší) se snahou preventivně vyvrátit všechny logicko-hnidopišské námitky, jaké by kdo mohl vznést (Bylo-li stvořeno pouze sedm Otců trpaslíků, jak se tato rasa rozmnožila? - V Silmarillionu je sice... , leč v dopise č. 212 Tolkien hovoří...). To už stokrát raději recept na lembas a kompilační článek o výzbroji jednotlivých stran ve Válce o Prsten.

       Dost místa je věnováno recenzím. Ta na Howardova Puritána není nijak zvláštní a divadelní kritika (dramatizace Hobita) má spíš jen čistě informativní hodnotu, ale hodnocení gamebooků je fundované a opravdu zajímavé. Následuje dosti zmatený článek, údajně o fantasy ve filmu

       Dračí doupě zastupují oficiální doplňky pravidel, nestvůry a jako vyjímatelná příloha jeskyně.

       Poslední skupinu příspěvků, v obsahu označenou jako „Různé“, tvoří reklamy (obsahem do časopisu zapadají a nepůsobí nijak rušivě), anketa zjišťující spokojenost s časopisem a nepříliš obtížná soutěž.

       Technické zpracování Dračího dechu je plně profesionální a obsah za ním příliš nezaostává. Já jsem si celkem příjemně početl, „ctitele“ asi nadchne.

       

       

       Hodnocení: ***