Všechna práva © Interkom 1984 - 1994

Návrh Jiřího T. Pelecha spočívající v nahrazení „otrocky převzatého nedokonalého a zavádějícího překladu“ vědecko-fantastická literatura novým, lepším a správnějším (dle mínění autora výzvy) „vědecká próza“ je poněkud nedomyšlený. Vždyť on v podstatě navrhuje jenom jiný a ještě horší otrocký překlad. Protože sci-fi, ať se to komu líbí nebo ne, není prózou pro vědce, případně prózou o vědě, ale typem literatury, který v různé míře využívá vědecky podložené fantazie. Z obsahového hlediska je tedy ruský termín naučnaja fantastika a jeho český ekvivalent vědecko-fantastická literatura mnohem blíže podstatě námi oblíbeného žánru než všeobecně rozšířené anglické označení. Navíc výraz „science fiction“ a jeho zkratky „sci-fi“ a „SF“ jsou v našich zeměpisných šířkách chápány jako terminus technicus nevyžadující překlad, a to je snad nejlepší situace, jíž bychom mohli dosáhnout.

       Ať se na mě Jiří nezlobí, ale jeho návrh mi tak trochu připomíná jazykotvornou snahu v požehnaném období národního buditelství - je stejně směšná a úplně zbytečná. Ne všechno, co pochází od „našeho velkého bratra“, se se změnou poměrů stává automaticky špatné a zavrženíhodné. A za to označení vědecko-fantastické literatury můžeme být docela vděčni.