Interkom: Kukačky z Midwiche i odjinud

Každý příznivec SF má už jasno v tom, že tato recenze bude pojednávat o knize Johna Windhama Midwichské kukačky. Já si ovšem dovolím srovnání s jinou knihou na podobné téma - Brouk v mraveništi od bratří Strugackých. V obou se jedná o Děti, které jsou podstrčeny mimozemskou civilizací, ale přístup autorů je zcela odlišný.

V Midwichi znenadání nastal mimoden - poklidná anglická vesnice prostě zaspala celý jeden den. V okolním světě se pochopitelně zvedla panika, ale do všeho se vložila vojenská rozvědka a rozruch pomalu utichl. Nezjistilo se v podstatě nic a rozvědka zde zanechala jen několik pozorovatelů. Situace se nezměnila ani tehdy, když všechny plodné ženy byly najednou těhotné a posléze porodily děti - ovšem Děti zřetelně nelidského původu s velmi podivnými schopnostmi.

Podobná situace nastává i v Broukovi v mraveništi: Zde jsou Děti nalezeny v „inkubátoru“ na opuštěném asteroidu kdesi ve vesmíru. Okamžitě se schází komise a od začátku padá do pléna návrh na jejich likvidaci. Děti se narodí a není na nich shledáno nic nápadného.

I když se oba romány odehrávají v různých dobách, je jejich výchozí situace podobná. Její další vývoj se však diametrálně liší. Kdo nechce znát děj knih, tak má nejvyšší čas přestat číst!

Anglická demokracie nechává věcem volný průběh a o razantním řešení zřejmě neuvažuje ani tehdy, když se situace vyostřuje. Děti si tvrdě prosazují svou a za jakýkoliv nepřátelský (i zdánlivě) akt se brutálně mstí. Nakonec vyhlašují svou soukromou válku proti celému lidstvu a oficiální místa ani za této situace nejsou schopna reagovat. K akci se vzchopí jen místní starousedlík a učitel Dětí, který zničí hrozbu světu i za cenu vlastního života.

V socialistické (i když to nikde není zřejmé) budoucnosti bratří Strugackých jsou děti umístěny (po jednom!) do internátů a posléze vyslány do všech koutů vesmíru co nejdál od Země. Stále jsou však pod přísným dohledem. Jakmile se jeden z nich začne chovat podivně, okamžitě se rozjíždí mašinerie tajné služby. Román končí jeho likvidací v zájmu preventivní ochrany světa před možným nebezpečím.

Myslím, že jsem dostatečně nastínil odlišnosti obou přístupů, ale jelikož píši jen recenzi, tak nechám posouzení na každém čtenáři. Musím ovšem podotknout, že Midwichské kukačky vyšly v roce 1960 a Brouk v mraveništi o dvacet let později - 1979-80.

Proti překladu ani technickému zpracování nic nemám a jelikož je tento román mezi příznivci SF znám, tak i výběr obrazu na obálce hodnotím kladně. Jediná má výhrada se týká ceny - 67,- Kč za brožovaných 200 stran se mi zdá trošku moc.

(John Wyndham - Midwichské kukačky, vydalo nakl. Paralela 1994, překlad Jitka Minaříková, obraz na obálce Friedrich Hundertwasser, náklad neuveden, 200 stran, cena 67,- Kč)

(A. a B. Strugačtí - Brouk v mraveništi, vydalo Lidové nakladatelství 1982, překlad Jaroslav Piskáček, ilustrace Jiří Petráček, náklad 70 000, 176 stran, cena 13,- Kč)