| |
|
Interkom 3-4/1995
|
Všechna práva © Interkom 1984 - 1995
STAR TREK
THE VOYAGE HOME
Všude dobře, doma nejlíp
Něco se skončilo. Vydáním románu Vondy McIntyreové Cesta domů (u nás pod zavádějícím názvem Zpěv z neznáma) se zřejmě skončila jedna etapa v objevování fantastických možností, jež v sobě skrývá STAR TREK. Důvodů proto je hned několik. Původní STAR TREK je pomalu ale jistě vytlačován ze svých chabých pozic masivním nástupem DS - 9 a hlavně nyní na ČT vysílanou Novou generací (The Next Generation). Její raketový start podpoří také celá série románů NG z nakl. X-egem. A klasika pořád nic. Další díru do potápějící se lodi Kirka a spol. zasadilo nakl. ALBERT , či spíše jeho finanční strategie (dá-li se v tomto případě ovšem o strategii vůbec mluvit), čímž se asi vydávání příběhů s původní posádkou nadobro zastaví (ptám se - kdo jiný, než Pavlík s Kejvalem). V neposlední řadě je zde i fakt, že Vonda McIntyreová napsala pouze tři romány a už těžko vyjde něco lepšího, spíš naopak.
Na tomto místě jsem se původně chystal začít na knihu pět chválu a v duchu předešlých dvou recenzí jednotlivě rozebrat, proč je ten román tak skvělý. Ale bylo by to nošení dříví do lesa a nutně bych se byl opakoval. To, co platí o předchozích románech, platí o tomto taky. Je prostě skvělý a troufnu si opakovat své tvrzení, že pokud by někdo ony tři romány svázal do jednoho, bude velice těžké či nemožné poznat, kde končí jeden a začíná druhý. Tomu říkám skvělé řemeslo.
Ale abych zase knihu nepřechválil. Přestože ji překládal odborník na slovo vzatý, vyšťoural jsem několik drobností. V Pátrání se hovoří o sálu prastarého myšlení (str. 133 nahoře), ve Zpěvu se naproti tomu píše o sálu starých myšlenek (str. 78 střed). V knize se ještě objevilo několik nejasností, ze kterých viním spíše nakladatele. Např. když Kirk a spol. poprvé na Zemi opustí Bounty, jsou sledováni tamním popelářem a v textu se píše: „Pohlédl tím směrem - a v mlze spatřil na lavičce nad sebou, jak se z ničeho spouští dolu rampa...“ (str. 92 střed). Nevím, jak vy, já bych na lavičce nic asi nespatřil.
Na závěr doporučení. Trojice Khanův hněv, Pátrání po Spockovi a Cesta domů (no dobrá, tedy Zpěv z neznáma) by měl mít doma každý fanoušek SF, ať Trekkie nebo ne. Jsou to totiž jedny z nejlepších věcí, jaké u nás kdy vyšly.
Vonda McIntyre - Zpěv z neznáma, překlad Jan Pavlík, obálka Jaroslava Vykoukalová (bohužel si už na její obálky začínám zvykat, bohužel), vydalo nakl. ALBERT, Boskovice 1994, náklad neuveden, 230 stran, cena 48,- Kč.
hodnocení: ****
P.S. Ti z vás, kteří byli na Bohemiaconu, si jistě nenechali ujít velmi zajímavou přednášku Honzy Pavlíka s Vláďou Kejvalem SVĚT STAR TREKU. J. Pavlík v ní, mimo jiné, uváděl velice zajímavé zdůvodnění toho, proč ve filmu The Voyage Home nebyli Kirk a spol. bouřlivě přivítáni řadami fanoušků, když se ocitli v naší současnosti. Proč nebyli zastavováni obyvateli San Franciska a proč se nikdo neptal: Jak se u vás žije ve 23. století a Co nového na Vulkanu, pane Spocku? To jsme rádi, že jste se na nás přišli podívat. Nic z toho ve filmu nebylo a to nedalo fanouškům spát. I vymysleli úžasně složité vysvětlení, které mělo co dělat s Městem na okraji věčnosti, zapomenutým Phaserem a jistým policistou s utkvělou představou o budoucím seriálu Vlak ke hvězdám. (Podrobnosti jsem už bohužel zapomněl, ale vy, kdo je neznáte, nezoufejte. Zajděte si někdy do pražského klubu R.U.R. a on vám je Honza Pavlík milerád sdělí.) Přes výše uvedené skutečnosti jsem však v knize, konkrétně v části odehrávající se ve starožitnictví, kde se Kirk pokouší zpeněžit starožitné brýle od doktora McCoye, nalezl tuto pasáž: Starožitník vysvětluje Kirkovi, co je to dolar, a přitom pronese tuto větu: „Vy dva jste buďto byli pořád pryč, nebo... nesetkali jsme se někdy v šedesátých letech?“ Nevím, na co tím autorka narážela, vím však, že právě v šedesátých letech běžel v Americe jakýsi televizní seriál STAR TREK. Že by náhoda? Nebo spíše autorčino rýpnutí do semknutých řad Trekkies? Nevím. Ale snad na tom tak dalece nezáleží a aspoň mám o čem přemýšlet.
THE MOTION PICTURE
FILM - tak se v překladu jmenuje podtitul prvního ze šesti celovečerních STAR TREK filmů, jejž uvedla v úterý 27. září ČT. Budiž jí přičteno ke cti, že jej nepojmenovala tak, jak je to v zemích českých zvykem - nějakým hrozným titulem jako Vraždící mrak, Ďábelské nebezpečí, Vesmírný zabiják či Hrozba z vesmíru (Z. Volný promine, je to opravdu strašný název.) - ale onen podtitul moudře úplně vypustila. Dalším velkým plus snad ještě důležitějším než název je skutečnost, že poprvé, alespoň co má paměť sahá, nechali televizáci SF příběh překládat odborníkovi. V tomto případě odborníkovi nad jiné povolanému, Honzovi Pavlíkovi - fanovi, či spíše trekkiemu, který toho o Star Treku ví mnohem víc, než my všichni dohromady. Podle toho vypadá také výsledek. Ale i přesto jsem na české verzi (jsem to ale odporný hnidopich, no takový už je život) našel několik vad na kráse, které se teď pokusím ve stručnosti objasnit.
Hlavní a podle mne nejdůležitější z nich je úplné vypuštění jedné věty při scéně v přenosové místnosti. Teď si trochu osvěžíme paměť. Po nepříjemné rozmluvě s Deckerem nastane porucha na přenosovém zařízení a admirál Kirk se sám osobně snaží zachránit transportované členy posádky. Nezdaří se a po několika vteřinách je přenosová plošina prázdná. Zdrcený Kirk zašeptá: „Proboha...“ Po chvilce přepne intercom: „Velitelství? Slyšíte?“ Místo odpovědi jen dlouhý tichý záběr na prázdnou přenosovou plošinu. Admirál znovu promluví: „Tady Kirk, vyjádřete soustrast jejich rodinám...“ V původní originální verzi však na admirálův dotaz velitelství odpoví něco v tom smyslu, že sice přenos navrátili zpět, ale to, co se vrátilo, už naštěstí nebylo dlouho naživu. Teprve potom vyjadřuje Kirk soustrast. Není mi jasné, proč byla tato věta vynechána. (Po dopsání tohoto článku jsem měl možnost hovořit s J. Pavlíkem osobně. Řekl mi, že si je té chyby vědom, nicméně to není chyba jeho, ale ČT. Na videokazetě, kterou měla ČT k dispozici, ona inkriminovavá věta nebyla a na výslovné přání ČT byl jinak kompletní scénář upraven přesně podle filmové verze. Odpověď velitelství přenosu byla vypuštěna.) Inspirace DS-9 snad byla důvodem, proč se na obrazovce vyskytl staniční deník místo původního a jedině správného kapitánova deníku! Někdo si asi neuvědomil, že DS-9 sice kosmická stanice je, ne tak Enterprise. To je smutné. (I v tomto je Hozna nevinně.)
V úvodu filmu jsou scény, kde se mluví pouze klingonštinou nebo vulkansky. Byl jsem celkem zvědav, jak si s tím naši televizáci poradí. Nu, poradili si simultánním překladem, ale za moc to nestálo. Nezvládnutě také působí scény při neúspěšném pokusu o přechod na nadsvětelnou rychlost. Vůbec se nepodařilo vystihnout ten shon, není slyšet překotná hlášení z jednotlivých stanovišť můstku, hlasy v pozadí jsou vypuštěny, chybí původní zvuky. A ti, co jsou slyšet, hovoří tak klidně.
Teď k českému znění, na němž se podílela i řada herců, kteří účinkovali už v DS-9 na Nově - zvláštní shoda! Nevhodný výběr českých herců pro dabing odnesli tentokrát nejvíce chudák Scotty (už zase), McCoy a také Spock. Mimo to se moc nevytáhli ani mistři zvuku. Tak stáhnutou původní hudbu jsem už dlouho neslyšel. Ono s tou původní hudbou to není zas tak docela jisté. Na některých místech je úplně jiná, než by měla být a o tom, že chybí i mnoho různých zvuků, se už ani rozšiřovat nebudu. To všechno dohromady vypadá na to, že ČT někde vyštrachala trochu jinou, horší verzi celého filmu, než jaká je mi známa.
Nu, nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem a i přesto, co jsem uvedl výše (já odporný hnidopich), patří film k tomu lepšímu, co bylo zatím ze STAR TREKU uvedeno (mám na mysli nikoli obsah, ale české provedení). Film neobsahoval žádné Vulkány a jiné poděsy a i dr. McCoy se konečně dočkal své správné a zažité přezdívky Kostra. Díky, mistře Pavlíku.
THE NEXT GENERATION
Na Novou Generaci jsem se těšil už dlouho, ale můj první dojem z této série byl značně rozpačitý, neboť úvodní dvojepizoda Střetnutí na Farpointu byla velice, ale velice slabá a ani další tři pokračování nestály za moc. Pomalu jsem začal ztrácet naději a v tom duchu jsem také napsal do IK článek. Ale jsem nucen vzít ho zpět. Za všechno může epizoda šestá Kam se nikdo nevydal, která byla úplně jiná, zvláštní a zvedla laťku kvality o 100%. Je jen potěšující, že si vysokou úroveň seriál zatím udržel (v době, kdy toto píši, běží už 18. díl). Zmíním se namátkou o několika vynikajících epizodách. Za všechny např. část, v níž Ferengové objeví starou Picardovu loď Stargazer nebo příběh s neposlušným simulátorem, jenž místy jakoby vypadl z pera P.K.Dicka. Zajímavou se rovněž jevila další ferengijská epizoda Nejzazší výspa (Portál) či zamýšlená svatba Deanny Troi. Zkrátka a dobře, Nová Generace se mi líbí, k čemuž zajisté přispěly i střídmé realistické dokorace a v neposlední řadě působivé vizuální efekty made in ILM.
Jak šel čas, zmizely postupně i některé neduhy na českém znění, jako např. fázovače (správně fázery, lépe phasery), ale celková úroveň dabingu zůstává nevalná (občas jsou dokonce slyšet i původní anglické dialogy). Kapitolou samou pro sebe je poručík velitel? (proč ne komander?) Data, z kterého se bůhví proč stal Dat!
K seriálu začalo nakladatelství X-egem vydávat i samostatné romány, z nichž některé se odehrávají o několik let později než příběhy, které nyní sledujeme my. Tasha Yar je už mrtvá (ale pouze v našem vesmíru) a její místo šéfa bezpečnosti zaujal klingonský válečník Worf, Geordi La Forge je šéfem strojovny a Wesley je už na akademii. Picard sám, už mimo setkání se stále živým Spockem, stihl také absolvovat dočasnou transformaci v Borga A. Tak se v budoucnosti nudit nebudeme.
Teď telegraficky k zatím vyšlým románům:
STŘETNUTÍ NA FARPOINTU - věrný přepis pilotní TV epizody, nic nového nepřináší, nuda. Hodnocení: *
STŘEPY ČASU - kniha pro Scottofily (jak se o románu výstižně vyjádřil J. Pavlík), ve které se pensionovaný Scotty dostane na novou Enterprise, kde zprvu trochu překáží, ale pak pomůže zachránit Enterprise z nebezpečné pasti uvnitř monstrózní Dysonovy sféry. Zčásti je to vlastně kniha vzpomínek a ty jsou také skoro to nejlepší z tohoto nostalgického románu, který je občas na štíru s logikou. Hodnocení: *** (jedna hvězdička je pro Scottyho)
IMZADI - je z románů zatím nejobjemnější a také nejlepší. Rovněž on je protknut nostalgií a smutkem, ale zcela jiného druhu. Tady jde o věčnou lásku. Hlavním hrdinou je William Riker v různém věku a v různých časech. Dovíme se o prvním setkání Rikera a Deany Troi na Betazedu a o tom, co z toho všechno vzešlo. Potkáme také starého známého Strážce Věčnosti a rovněž komodora Data, tentokrát v trošku nezvyklé úloze. Autor v románu drobátko poodhrnuje roušku visící nad osudy posádky Enterprise a nám je tako umožněno zahlédnout, jak to s některými jejími členy po třiceti letech dopadlo. Mimo to se občas i zasmějeme. Hodnocení: ***1/2
Knihy u nás vycházejí s perfektními originálními obálkami, ale s překladem je to už horší. Např. ve Střepech času jsou místo podporučíků uvedeni praporčíci. Bez komentáře.
Závěrem bych chtěl pouze poznamenat, že v USA právě s úspěchem běží v kinech sedmý celovečerní film STAR TREK GENERATION, ve kterém se obě generace konečně setkají. Snad na něj naši distributoři nezapomenou.
BLACK FIRE aneb GALIMATIÁŠ neboli KDYŽ NÁS LOGIKA OPUSTILA
ČERNÝ OHEŇ se jmenuje další knižní produkt ze série STAR TREK, jež vydává boskovické nakladatelství ALBERT. Je to produkt, po jehož přečtení zůstanou v hlavě pouze dvě věci: modrá barva a šílený maglajs. Ta modrá je kvůli obálce, na které je v typicky albertovském duchu cosi, co s dějem moc společného nemá, je to nehezké, ale bohudíky neodpudivé a je to strašně modré. Za ten maglajs pak může obsah knihy.
Hlavní postavou je pan Spock, který se na vlastní pěst vydává pátrat po pachatelích sabotáže na Enterprise. Dostane se přitom do zajetí podivné humanoidní civilizace a stává se hračkou tamní vládkyně Begum Ilsy. Byla to ona, kdo provedl sabotáž na Enterprise a jak se Spock může později osobně přesvědčit, měla k tomu velmi zvláštní důvody. Poté následuje jedna šílená událost za druhou. Děj se řítí kupředu a hrdinové jsou smýkáni sem a tam. Jak se to autorovi hodilo. Z přátel se stávají nepřátelé a naopak, Spock mění kabáty tak rychle, že to ani nelze sledovat, chvilku je tím, pak zas oním. Kirk žasne a čtenář s ním. To vše se totiž děje chaoticky a bez ohledu na logiku. Všichni se chovají hloupě a jako malé děti, až to bolí. A ty logické kotrmelce, co kotrmelce, salta mortale. Je mi záhadou, jak to vůbec mohlo v Americe, kde STAR TREK tak říkajíc žerou, vyjít.
Jen tak namátkou. Ilsa, aby poznala federaci a mohla provést sabotáž, strávila nějaký čas na palubě Enterprise jako kadetka. Přesto však později tvrdí, že musí flotilu důkladně poznat! (Jako kadetka to musela přitom snadno zjistit.) Žila a pracovala na lodi a přesto ji jímá posvátká hrůza, je zděšena a fascinována, když se na její planetě zhmotní po přenosu skupina důstojníků s Kirkem v čele, který jí nahání hrůzu svou mocí, jak se záhadně objevuje a mizí? (str. 42, první odstavec shora - porovnej str. 117 dole). Takovýchto rozporů je v knize řada, já sám jsem jich napočítal ještě devět.
Hloupost a nelogičnost vládnou této knize, ale číst se dá. Doporučuji ale Černý oheň spíš číst jako hádanku a bavit se tím, že budete hledat autorovy či snad autorčiny kiksy. Alespoň si trochu procvičíte logiku. Ti nejpodnikavější z vás mohou dokonce soutěžit o to, kdo kolik logických chyb najde. Hodně štěstí a příjemnou zábavu!
Hodnocení: **
Sonni Cooper: Černý oheň - překlad: Vladimír Klíma, Obálka, Jaroslava Vykoukalová, vydal ALBERT Boskovice 1994, náklad neuveden, 228 stran, cena 48,- Kč
Redakční PS:
ALBERTE, pořád jen vydáváš knihy pro TREKKIES. Kdy konečně potěšíš DRAKKENY Bílým drakem?