Když jsem si v
IK 1-2/95 s požitkem vychutnala tu nádhernou ptákovinku pod názve Asymetrická úvaha o ženských autorkách a s rozkoší se hňahňala nejen v každé větě, ale i v každém slově, slzíc přitom smíchy a udivujíc své okolí hlasitým sarkastickým chechtotem, i očekávala jsem s netrpělivostí, kdože s ženských autorek odrazí autorův výpad a s nadhledem napíše jakousi podobnou roztomilost, kde zkarikuje pro změnu mužské autory, byla jsem ve svém očekávání trpce zklamána. Já sama (kdybych měla ovšem hluboké znalosti sci-fi, jako že nemám, a čas, jako že jej taky nemám) bych s chutí pojednala soci o tom, jak pánové milují akciakciakci, kde musí nutně stříkat krev nejrůznějších barev - jiné tělesné lidské i nelidské šťávy nevyjímaje -, kde hrdina musí opravdu zabít těch 50 lidí, abychom řekli, že jest to padouch (zatímco průměrně inteligentní bytosti by přece stačila mrtvola jedna, mentálně pomalejším jedincům pak maximálně dvě!), atakdále. Jak napřed něco udělají a pak se třeba nad tím i zamyslí, kde děj musí být hlavně dynamický a letět kupředu (a nějaké city či úvahy, to je přece balast, že), protože my muži přece musíme pořád vítězit tím, že někoho převálcujeme, rozsekáme a musíme pořád bojovat a vítězit, až se uvítězíme ks mrti a ani pak nemáme pokoj, neboť pak na nás vybafne jakýsi F.N. Skipper a i po smrti to ve Valhale jede furt pryč. Je to otrava. CB svým příspěvkem dokázala, že některé ženy v klíčových chvílích opravdu postrádají smysl pro sarkastický humor. Napište už někdo prokristapána nějakou Asymetrickou úvahu o mužských autorech, ať se mají naši scifisté čemu chechtat. Neboť - pokud jste si nevšimli - úvaha Jiřího Pavlovského není o vynikajících dílech sci-fi literatury, ale kritizuje nedostatky těch průměrnějších.
P.S.: A nedejte si namluvit, že J.P. má nějaké děti: nemá-li rád ženy, jak by k nim přišel. Ale třeba z toho časem vyroste...
