Všechna práva © Interkom 1984 - 1995

Nejnovější filmový STAR TREK (už sedný) se může pyšnit mnoha přívlastky typu nej..., někdy oprávněnými, někdy méně, ovšem co filmu nikdo upřít nemůže, je přívlastek NEJDESTRUKTIVNĚJŠÍ. Dal jsem si tu práci a sestavil si pro sebe přehled dosavadních filmových STAR TREKŮ z hlediska destrukcí, způsobených zásahem člověka, a zjistil, že z šesti předchozích filmů je kupodivu nejdestruktivnější hned první z nich FILM se čtyřmi zničenými loděmi, následován PÁTRÁNÍM PO SPOCKOVI se třemi, třetí je NEOBJEVENÁ ZEMĚ s jedním plavidlem a jedním zničeným měsícem, čtvrtý je KHANŮV HNĚV s jednou zničenou lodí a nejmírumilovnějšími se jeví POSLEDNÍ HRANICE a především skvělá CESTA DOMŮ, kde nepadne ani jediný výstřel. STAR TREK GENERATION je se svými pěti zničenými kosmidly, dvěma hvězdami a jednou planetární soustavou zcela zastínil a to se týká i provedení těchto speciálních efektů. Jsou úžasně věrohodné a velice precizně provedené (co také jiného se čeká od ILM). Co z toho vyplývá, je nabíledni. Autoři a scenáristé, čím dál tím víc, využívají berličku stále lepších a lepších speciálních optických efektů, aby si vynahradili a zamaskovali chybějící originalitu a promiňte mi tu frázi, krizi tvůrčích schopností. Já netvrdím, že se mi nelíbí na plátně sledovat ohnivé květy explozí, naopak, ale myslím si, že pravý STAR TREK, tak jak ho známe, je v něčem jiném.

       V době, kdy vyjde tento článek, už budete jistě všichni film dobře znát. A tak jenom pár slov, která si nemohu jako trekkie odpustit. Z filmu, na který jsem se velmi těšil, už pro tu možnost vidět STAR TREK na velkém plátně (které mu opravdu sluší a na němž si divák vychutná tu pravou atmosféru vesmíru), mám rozpačitý dojem. Na jedné straně strhující, napínavá a efektní podívaná, na straně druhé plytké a zbytečné dialogy a snaha natáhnout film, co to dá. STAR TREK nikdy nebyl postaven na akci, naopak, právě v dialozích a atmosféře byla jeho síla (viz Cesta domů), avšak ta se postupem času někam vytratila a více již není.

       K české verzi jen tolik: titulky - ideální řešení, až na toho věčného Bonese, a také maskovací proces Válečného ptáka by bylo vhodnější přeložit jako zahalení než zabalení (zabalit si můžeme tak akorát svačinu, ne válečnou loď).

       Tvůrcům chyběla pevná ruka Gene Roddenberryho, jenž by je snad mohl trochu uhlídat, ale rozhodně jim nechyběla odvaha, když ve svém filmu nechali zbořit, zničit či zemřít hned několik mýtů najednou, podobně jako se to stalo v druhém a třetím filmu. Mám však dojem, že se asi nezopakuje to, co následovalo po Khanově hněvu a co nakonec vedlo k natočení Pátrání po Spockovi. Spock odešel náhle, nečekaně a uprostřed nedodělané práce, ale v tomto filmu odchází muž, jenž má už aktivní život skoro za sebou, veškerou svoji práci už téměř hotovou a nastrkanou v policích na několika desítkách videokazet. Odešel ze scény s Božím jménem na rtech, dříve než začal působit směšně. I to je umění.

       STAR TREK GENERATION je však filmem především pro fanoušky Nové (příští) generace, kteří si zasloužili vidět své hrdiny na velkém plátně. Mně, jako pravověrnému trekkiemu, se nejvíce líbila úvodní pasáž na palubě Enterprise-B (ta si mimochodem v Generations odbyla svoji celosvětovou i celostartrekovskou premiéru. Před tím ještě nikdy nevystupovala a vědělo se o ní pouze, že existovala. Zato Enterprise-C je fanouškům dobře známa. Bylo to právě její zničení v bitvě, v níž bojovala po boku Klingonů, které utvrdilo spojenectví těchto hrdých válečníků se Spojenou federací planet. O tom, co by následovalo, kdyby Enterprise-C nebyla zničena, se můžeme dozvědět v epizodě NG, kdy se obě lodi Enterprise setkají v trochu pozměněné realitě a kdy se opět setkáme s Tashou Yar, která v této skutečnosti nezemřela a je jí souzeno sehrát ještě jednu poslední významnou roli). Vidět Kirka, Scottyho a Chekova zase v akci, to si mé srdce staromilce zaplesalo. A v okamžiku, kdy mladý kapitán Enterprise-B žádá Kirka o radu a pomoc, jsem měl pocit osobního zadostiučinění. V té chvíli, kdy se ti tři se suverénní samozřejmostí chopili velení na palubě lodi, jsem si zřetelně uvědomil, že ať si kdo chce co chce říká, oni, původní posádka jsou ti praví a jediní páni na Enterprise a všichni ostatní je mohou pouze s odstupem následovat.

       Dosti stesků. Sedmým filmem se definitivně ukončily osudy původní posádky a štafetu převzala Picardova generace. Jako epilog a zároveň pomyslná tečka nám znějí poslední slova kapitána Jamese Tiberia Kirka: „Byla to zábava“, a můžeme jen v tichosti souhlasit. SBOHEM, JIME, A DÍKY!

       Nová generace to však nebude mít lehké a napřed si bude muset opatřit novou loď. Že by Enterprise-E? Jsem zvědav, jak si autoři televizního seriálu, který se stále ještě točí, poradí s touto skutečností, a jak ji do svého seriálu začlení. Nastávající doba nebude jednoduchá a tak jim všem přejme hodně štěstí.

       PS: O žádném převratném kasovním úspěchu se v souvislosti se STAR TREK GENERATION u nás nehovoří. Škoda.

       PPS: Na závěr nejčerstvější informace z trochu jiného soudku. Nakl. Albert přece jen pokračuje ve vydávání původních Star Treků a v brzké době by měl spatřit světlo světa výtečný román Vražda ve vulkanské akademii. Už se těším!

       PPPS: A co Bílý drak?