Všechna práva © Interkom 1984 - 1995

       1. Není principielního rozdílu mezi magií šamana působícího na úsvitu dějin lidského rodu a novodobým kouzelníkem (není-li to ovšem podvodník)

       2. Nezáleží ani tak na vlastní podobě magického rituálu jako na tom, aby byl proveden tak jak má být. Jinak by nutkavé pocity a myšlenky narušily účinek obřadu.

       3. Pro většinu skutečných mágů (teď tím myslím osoby provozující magii obecně) není podstatné jak a proč magie působí, ale jestli působí.

       4. Znalost určitých faktů dodaná osobě nadané zvláštními schopnostmi zvenčí ji může o tyto schopnosti připravit. Jde zvláště o případy tzv. racionálního zdůvodnění neobvyklých vlastností.

       5. Mág může bez újmy na svých schopnostech znát výše zmíněná racionalisující fakta, pokud je tato vědomost součástí jeho výuky, přípravy, zasvěcení atp. (Voodooista tedy ví o psychologickém momentu jeho magie, aniž by jej to nějak ovlivnilo).

       6. Magie je široký pojem a není snadné najít nějakou výstižnou definici tohoto jevu. Technické prostředky euroamerické civilisace se mohou jevit (a jeví) příslušníku netechnické kultury, který se nikdy s něčím takovým nesetkal, jako projev mocné magie. Je tomu opravdu tak?

       Domnívám se, že magie je v nejširším významu pojem pro vědu a techniku ve všech jejich podobách, tedy i techniky např. psychologického ovládání, využívání psychotronických schopností (ať už je jejich zdroj jakýkoli- o tom později).

       Za výstižnou pokládám definici, již předkládá Aleistr Crowley:

       Magie je Věda a Umění působit změnu, aby nastala ve shodě s Vůlí.

       Každá požadovaná změna může být uskutečněna aplikací správného druhu a stupně Síly patřičným způsobem prostřednictvím správného druhu média na vhodný objekt. ¹

       7. „Objektivnost existence“ magických či psychotronických sil je z hlediska většiny osob praktikujících magii pokládána buď za samozřejmou nebo za nepodstatnou. Z vědeckého hlediska je problematické existenci takových sil jednoznačně dokázat nebo vyvrátit. Skeptikové oprávněně poukazují na množství podvodů, které bylo v této oblasti odhaleno. Je otázkou, zda není šarlatán, vědomě využívající ilusionistické triky a zahrávající si s důvěrou lidí také mágem. Dosahuje totiž výsledků ve shodě se svou vůlí- v tomto případě je jeho výsledkem např. poměrně snadný finanční zisk. Pro potřeby tohoto zamyšlení ovšem nebudu brát tyto vědomé šarlatány v úvahu. Zdá se, že lidé, kteří skutečně poznali velká tajemství (nejen v magii) si své znalosti nechávají pro sebe. A vědí co činí...

       8. Mnoho mágů užívá kombinace vědomé manipulace působící na psychiku spolu s (minimálně pro ně) skutečně existujícími silami. Pro některé jsou tyto složky nerozlučně spojeny a nejsou ani pokládány za podvod (např. u indiánského šamana, který při léčení svede pro něj bezpochyby reálný boj se zlým duchem a poté vyplivne poraženého ducha- krví obarvený smotek bavlny, který si předem připravil. Když byl tento šaman konfrontován s šamanem jiného kmene, jejich metody se lišily jen v tom, že ten druhý užíval místo bavlny malý kamínek. I to ovšem stačilo, aby byli oba převezeni do psychiatrické léčebny s těžkým psychickým šokem, poněvadž každý z nich byl přesvědčen, že ten jeho postup je jediný možný.

       9. Podle Elifase Leviho všechny postupy a okázalost rituální magie slouží k tomu, aby kouzelník soustředil a zaměřil svou vůli. Anton Szandor LaVey zdůrazňuje důležitost emočního faktoru při rituálu. Obrazy a symboly jsou pro něj mnemotechnickou pomůckou, jež šetří intelekt,fungující náhražkou za něco reálného. Produkt imaginace se stává vzorcem vedoucím ke skutečnosti. ²

       Domnívám se, že pokud parapsychické síly skutečně existují, je magický rituál plný symbolů a zaklínaní jedním z nejlepších způsobů jak tyto síly uvolnit a dále s nimi operovat.

       10. Užití látek působících na psychiku, tedy drog, je v magii velmi starou záležitostí. Pomocí zvláště psychedelických látek (známé je například užívání květu peyotlu Americkými šamany) je možné dosáhnout skutečně mystických stavů, setkání s bohy, démony, duchy zemřelých a podobně. Opět zde nehodlám řešit otázku zda k takovým setkáním „skutečně“ dochází, protože je nesmyslná. Dosažení mystického vytržení, ať už s pomocí drogy, rituálu, meditace či jiných technik má jistě velký vliv na průběh i úspěšnost magické operace. Zde se magie stýká s mystikou, která samozřejmě může figurovat i samostatně (a často tomu tak je). Spojení magie a mystiky je ovšem poměrně časté a domnívám se, že magie se na vzniku mystiky z velké části spolupodílela.

       11. Ethika a magie. Doposud jsem se zabýval problémem magie z hlediska řekněme technického. Magie ovšem dokáže pomáhat i škodit, uzdravovat i zabíjet (o tom není sporu). Je tedy vhodné zamyslet se nad magií z hlediska ethického.

       Známé je dělení magie na černou a bílou. Toto rozlišení ovšem evidentně závisí na pozorovateli. Šaman, který na nepřítele svého kmene uvaluje kletbu, provozuje z hlediska svého lidu magii bílou, avšak z hlediska nepřítele magii černou. Často se také objevuje chápání bílé magie jako magie legitimní (často k magii vůbec nezařazované), která je ospravedlněna tradicí a provozována pro veřejné účely vybranými jedinci, a magie černé jako magie provozované neoficiálními profesionály pro jejich osobní zisk. Vzhledem k tomu, že magie se dá označit též jako souhrn technik určených k dosažení určitého cíle, se dá magie co se týče etického významu přirovnat k jakýmkoli obvyklým technickým prostředkům. Je to nástroj universálního použití a to, jestli bude škodit nebo pomáhat závisí na postoji a schopnostech toho, kdo tento nástroj užívá. Magie jako taková je mimo dobro a zlo (tedy neexistuje černá a bílá magie tak jako neexistují dobré a zlé nože).

       12. Na závěr uvedu několik zajímavých myšlenek různých osobností k tomuto tématu:

       „Můžeme více než víme. Ačkoli ne všechno je dovoleno, všechno je možné.“

                  Roger Bacon

       „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: „Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře“, a ona by vás poslechla.“

                   Luk. 17.6

       „Každý úmyslný akt je Magický Akt.

       Prvním požadavkem pro způsobení nějaké změny je dokonalé kvalitativní a kvantitativní pochopení podmínek.

       Druhým požadavkem pro způsobení nějaké změny je praktická schopnost uvést správně do pohybu nezbytné síly.“

               Aleister Crowley ¹

       „Jsme velmi nakloněni se pousmát, nazvat pohádkami k usnutí, hysterickými halucinacemi, důvtipnými či zištnými výmysly většinu těch jevů, které otřásají příliš hluboce omezenou, uzoučkou představou, kterou máme o lidském životě. Usmát se, odmítnout vše předem, jít kolem s odvrácenou hlavou, jak se dálo ostatně i za dob Galvaniho a při počátcích hypnotismu, je mnohem snazší a zdá se být mnohem vážnějším a rozumnějším než se zastavit, připustit a zkoumat. Nezapomeňte však, že těm několika, kteří se jen tak neusmívali, vděčíme za většinu divů, s jejihž výše se zase my chystáme usmívat.“

                  Maeterlinck ³

       „Nakonec, když tolik let práce posvětí úspěch, když jeho přání budou splněna, Mudrc, opovrhuje marnostmi světa, přiblíží se k pokorným, k utlačeným, ke všemu, co tu dole pracuje, doufá a bojuje, zoufá a pláče. Anonymní a němý žák věčné Přírody, apoštol věčného milosrdenství, zůstává věrný svému slibu mlčení.

       Ve Vědě, v Dobru, Adept musí navždy MLČET.“

                   Fulcanelli ⁴

       13.Literatura k zamyšlení:

       ¹ Citace z Aleistra Crowleyho jsou z článku Co je magie, u nás vyšlo v čar. Horus č.1-90

       ² Anton Szandor LaVey: Satanská bible, Reflex, Praha 1991

       ³ M. Maeterlinck: Neznámý host (III.,11)

       ⁴ Fulcanelli: Tajemství katedrál, Trigon, Praha 1992, (str.205)

       Bible -ekumenický překlad

       J.Bergier, L.Pauwels: Jitro kouzelníků, Svoboda, Praha 1990

       Richard Cavendish: Dějiny magie, Odeon, Praha 1994