Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

Vítám vás na historicky třetím promítání a ještě než přejdu k věci a řeknu vám něco o Lucio Fulcim, tak bych chtěl kratičce shrnout ty první dvě akce. Ta uplně první se konala v Gagu u Borise Hybnera. Byly to dva neuvěřitelně krvavé a zároveň neuvěřitelně komické filmy Petera Jacksona Braindead - Živí mrtví a Badtaste - Vesmírní kanibalové. Kdo tam nebyl, ten doteďka lituje - při menší show na začátku jsme ohodili plátno krví, a i když se ve filmu náhodou - a takové okamžiky jsou tam jen zřídka - nedělo nic zaznamenáníhodného, tak krev tam přesto byla. Druhá akce nesla název Nejhorší SF filmy všech dob. Promítli jsme Plane Nine from Outher Space od Eda Wooda Jr. - historicky nejhorší SF film všech dob a Hvězdnou srážku (Starcrash) - podle některých pramenů pátý nejhorší SF film všech dob. No a dnešní promítání obsahuje ony slibované horory Lucia Fulciho, který se proslavil v našich videotocích především Páterem Thomasem a doufejme proslaví Domem u hřbitova.

       Mantinely, vymezující téma našich promítání, jsou tak široké, že se tam vejde prakticky všechno, ale především bychom chtěli, stejně jako dosud, vybírat tituly, které nemají takovou reklamu jako různé Smrtonosné zbraně (nic proti nim), tituly, které trošičku zanikají v záplavě kazet na našem videotrhu, takže byste si jich třeba jinak nemuseli všimnout, což by bylo škoda, protože skutečně stojí za to, a nebudete se při nich nudit. Ještě vás trochu zdržím a udělám si reklamu: na lednovém Febiofestu se odehraje také šedivění naší sekce. Budeme tam mít šest filmů mezi nimiž najdete i SF: hongkongský Hardboiled od Johna Woo, opět novozélandský Braindead, americkou Pyunovu Zákeřnost a britský Barkerův Plod Noci (Nightbreed). Prostě šest dní, šest filmů.

       A teď bych rád přikročil k dnešnímu tématu - co je to vlastně italské gore, jehož dva z nejlepších filmových výhonků tady uvidíte. Italské gore, to je hororový styl, který si nebere servítky, snaží se vám ukázat nejen jak nůž pronikne do těla, ale na rozdíl od většiny ostatní hororové produkce zachází ještě dál, sleduje jak proniká do hloubky, až tam kde končí střenka, aby vám dal vychutnat pohled na to jak se tam ty střeva svíjej atd. Je to styl velmi tvrdý, brutální a jeden z jeho nejlepších představitelů je Lucio Fulci. Ne nadarmo je označován za umělce smrti. Tím chci říci, že Fulci si sice vychutnává každou vraždu, kterou na plátně uvidíte, ale nevolí nejaký lopatí přístup. Skutečně se snaží navodit atmosféru děsu, vložit do toho něco ze své citlivé duše hororáře, vtáhnout vás do svého filmu. Myslím si, že dosahuje jedné z nejvyšších úrovní uměleckého strachu, jakou můžete v evropském filmu najít, ještě vedle děl dalšího Itala Daria Argenta, jehož Inferno šlo na Nově a jehož Two Evil Eyes jsou také velmi známé. Díla Lucia Fulciho, stejně jako ostatních gore specialistů, útočí na ta nejcitlivější místa člověka - každý si to svoje nejcitlivěšjší místo můžete nahmatat - a jejich hlavními hrdiny jsou zombie a kanibalové, kteří si skutečně s vaším tělem dokáží pohrát, když na to přijde.

       Nechtěl bych být kat mydlář vašeho klidného spánku, aby jste se budili zbroceni potem a říkali si - co to na nás ten Dobeš s Rigor Mortis přichystal, když nám pustil toho Fulciho. Ale jestliže se probudíte někdy tak v jednu hodinu v noci a bude se vám zdát, že vám někdo, pokud možno šílená manželka, přejíždí nabroušeným kuchyňským nožem po ohryzku, tak to je přesně ten efekt, který bychom tady chtěli docílit. Pokud si to z vás chce ještě někdo po tomto úvodu rozmyslet, tak může odejít. Ale udělejte to hned, protože potom se tady ta místnost hermeticky uzavře, stěny tak pomalu, že ještě můžete indianajonesovsky vyskočit, vzít si klobouk a zdrhnout, tak pomaličku, aby jste si to pořádně vychutnali sjedou dolů, a pak už si nemůžete dojít ani na záchod. Musíte zůstat a vydržet tu palbu, kterou se tady do vás pokusí Lucio Fulci nacpat.

       Dobře se bavte.

Stěny se skřípěním pomalu klesají dolů...