Logo rubriky
3-4/1996
  Star Trek (další) (134)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

KAM SE DOSUD NIKDO NEVYDAL

Tak už je to tady. V sobotu 18. listopadu byl v Praze založen český STAR TREK klub, a jelikož jsem se zakládající schůzky sám zúčastnil, nedá mi to, abych o tom něco málo nenapsal. Takže, začněme od začátku. Nejdříve se země ochladila, a pak přišli dinosauři ... Ale vážně. Vše začalo heroickým úsilím Honzy Pavlíka s Vláďou Kejvalem vysvětlit lidem, co to vlastně STAR TREK je. Překládali, vydávali, organizovali, vyprávěli atd. Po revoluci v tomto úsilí pokračovali oficiálně a podařilo se jim vydat sbírku povídek a několik románů, vesměs vlastní překlady. Avšak nová doba přinesla nové starosti a s nimi spojený nedostatek času. Myšlenka STAR TREK klubu byla dosud živá a lidé se začali pomalu o STAR TREK zajímat, ale nebyl nikdo, kdo by měl čas uspořádat korepondenci, vyměnit adresy, odepsat na nadšené dopisy faninek, vášnivě se zajímající o Spockovy ponožky. Jeden z posledních pokusů o zprovoznění klubu se udál na loňském Miniconu ve studiu GAG, ale nakonec se zvrhl v nezávazné povídání o všem možném. Zdálo se , že klub už zřejmě nikdy nevznikne. Ale pak přišel impulz ze strany zcela nečekané, když Ikarie zveřejnila článek Hledá se Star Trek Klub. V té době byl už STAR TREK dostatečně populární, aby se mohlo doufat, že článek vyvolá nějakou odezvu (J. Pavlík byl na Ikarii docela naštvaný, protože se s ním nespojila. Byl by mohl nabídnout adresy, kontakty atd.) A vskutku stalo se tak. Jeden z mnoha latentních trekkies se probral z letargie a Ikarie 10/95 otiskla jeho dopis s adresou. A bylo to.
       Zakládající schůzka byla svolána do sektoru 001 na domovskou planetu Hvězdné flotily Zemi na 095 11.18 hvězdného data do bývalého UKDŽ do klubovny č. 7 (kdeže jsou blahé časy RUR) od 14.00 hod. Již půl hodiny před druhou se začali v jednom sále zhmotňovat členové jednotlivých delegací zastupujících celou federaci Klingony a Romulany nevyjímaje. K vidění byl také jeden Borg. Prostě různorodá společnost.
       Já sám jsem se zmaterializoval úderem 14 hodiny a byl přivítán otcem celého projektu a oním odvážným čtenářem Ikarie Jindřichem Nepevným z USS Nathan B Forrest NCC 71810. Postupně se trousili další vyslanci a na zahájení bylo přítomno už 12 bytostí (třináctá a poslední se dostavila později). Pro úplnost dodávám, že z nich pět bylo zřetelně ženského pohlaví, u ostatních se to nedalo tak zcela určit. Věk přítomných se pohyboval cca od 13 do 30 pozemských let a sešli se zde mimo výše uvedených jak Pražáci, tak odvážlivci z Brna, Plzně, Berouna a odjinud.
       Zhruba ve 14.30 se vše rozjelo naostro. Jindra Nepevný nás opět všechny přivítal a poděkoval nám za náš zájem. Konstatoval, že čekal sice víc lidí, tak okolo 20, ale mnozí nemohli z různých důvodů přijet a tak ti lidé ze všech koutů republiky budou s výsledky jednání seznámeni písemně.
       Klub by měl být živý, tzn. pořádat setkání několikrát ročně, otevřený všem bez rozdílu čehokoliv. Pro ty z nás, kteří se nebudou moci z různých důvodů zúčastňovat života klubu, je možná i korespondenční, avšak podhodnotná, forma členství.
       Když nám takto J. Nepevný nastínil své představy klubu, všichni jsme se navzájem představili, a pak se diskutovalo o všem možném. Byla probrána možnost sponzora, na což se všichni dívali pesimisticky, možnost klubovny (pronájem je drahý). Mluvilo se o ochotnickém divadle v rámci klubu, modelech phaserů, komunikátorů, o městských posádkách (USS Praha, Brno, atd.), identifikačních průkazech a zařizování poboček klubu, i o potřebě humoru a nadsázky v klubovém životě. Byla zvažována možnost získat od J. Pavlíka, který se bohužel z rodinných důvodů nemohl zúčastnit (slavil narozeniny své dcery) některé z překladů povídek a teoretické práce pro klubový časopis atd. atd.
       Kapitolou samou pro sebe jsou karty. Hrací karty Nové Generace na způsob Magick nebo Doomtroper a stejné šílenství okolo. Tři přítomní mladíci si celou dobu prohlíželi a vyměňovali karty a vůbec je nezajímalo, co se kolem děje. Šílenství. A k tomu všemu se z vedlejší místnosti linuly zvuky zpěvu, o kterých někdo prohlásil, že zní podobně jako klingonská opera. Možná je to umění, ale poslouchat se to nedá (Rouráci vědí, o čem je řeč).
       Pak jsme se vrátili zpět k organizačním záležitostem. Byly navrženy stanovy (nutné kvůli získání IČA a účtu v bance) a po několika úprách schváleny. Zbývala už jen otázka názvu. Byly předneseny dva návrhy - CZ KONTINUUM (z kontinua je „Q“, v kontinuu neexistuje časoprostor tak, jak ho známe, a tím pádem se v něm mohou setkávat bytosti z různého času a prostoru, tak jako my teď) a POUTNÍCI HVĚZDNOU CESTOU (Star trek v překladu znamená Hvězdné putování). Padl ještě návrh TRIFID, ale byl vzápětí pro neslučitelnost s tématem stažen.
       Na rozmyšlení byla určena přestávka, o které se ale rozpoutalo úplné karetní šílenství. Všichni se nahrnuli kolem J. Nepevného a směňovali a vekslovali s kartami o život. No, byla to hrůza. Tím pádem se přestávka plánovaná původně od 15.55 do 16.15 trochu protáhla, nicméně po jejím skončení (když už nebylo co měnit) byla dokončena organizační část setkání.
       Tak stručně!
       - Klub se jmenuje CZ KONTINUUM s podtitulem Star Trek fan klub.
       - Za předsedu byl zvolen a Velkým Bratrem se stal J. Nepevný, Praha (původně sice šéfovat nechtěl, ale nic jiného mu nezbylo).
       - Pokladníkem se stala Irena Hradecká , Praha, defakto druhá žena klubu, spoluorganizátorka setkání, žena s velkými znalostmi původního seriálu. Jako jediná z nás měla na sobě uniformu se znakem Hvězdné flotily. Prostě nadšenec.
       - Předsedou revizní komise se stala a velkou moc tím do svých rukou uchvátila Dagmar Škrdlíková, Brno.
       Všechny funkce platí zatím do 31.3.1996, kdy by se mělo konat další setkání, a pak se uvidí. Doufám, že do té doby budou všechny fotmality vyřízeny. Tímto úkolem byl pověřen předseda a o jeho splnění podá zprávu na další schůzi.
       Po té jsme každý z nás obdrželi první číslo klubového časopisu (fanzinu) IRELEVANTNÍ SVĚT (obsahuje úvodní ustanovení, informace o klubu a světě Star Treku a o jednotlivých seriálech a filmech, přehled u nás vydané startrekovské literatury, stať o vývoji znaků Spojené Federace Planet a Hvězdné flotily, informace o karetních a počítačových hrách, plastikových modelech, zahraniční literatuře a historii původního seriálu. Autoři - J. Nepevný a I. Hradecká), několik karet, anketní lístek a pojednání o historii Vulkanu. To všechno v pěkném balíčku.
       A potom se platily příspěvky.
       Tím skončila organizační část a začala zábava. Tu představovalo promítání originální verze původního nikdy neuvedeného pilotního snímku THE CAGE (Klec). V něm je ještě kapitánem USS Enterprise Christopher Pike (ze známých postav vystupuje jen p. Spock). Jak už jsem se zmínil, tento film nebyl nikdy uveden, avšak části z něj byly použity do jedné Kirkovy epizody The Menagerie. Tím pádem byly části snímku barevné a části černobílé. Pozoruhodné. A p. Spock se dokonce několikrát zasmál! V pozdějších dobách věc naprosto nemyslitelná. Příběh to byl nad míru zajímavý a na svou dobu kvalitně technicky zpracovaný. Podrobnější informace a obsah někdy příště nebo v časopise Irelevantní svět.
       Během promítání nás opustili všichni tři mladí karbaníci. Klasika se jim zjevně nelíbila. Škoda. My všichni ostatní jsme po skončení filmu v 18.15 ještě dlouho diskutovali o Star Treku a věcech kolem něj. Probírala se Nová (Příští) generace, jednotlivé epizody, témata, osudy a úděly herců po skončení natáčení seriálu v roce 1994 ( na tomto místě se musím omluvit čtenářům za nepravdivou informaci z jednoho mého předchozího článku, kde jsem mylně tvrdil, že se NG stále natáčí. Bohužel není tomu tak) a jejich částečné prolnutí do DS-9. Mluvilo se také o nejnovějším seriálu STAR TREK - VOYAGER a o tom, že na příštím setkání bude zřejmě promítnut jeho pilotní film. Řeč šla samosebou i o původním Star Treku a byli by jsme si povídali ještě dlouhou dobu, ale rezolutní správce nás úderem 19. hodiny nekompromisně vyhodil ...
       A tak zbyl čas jenom na slib, že se všichni zase někde brzo setkáme (snad už na Draconu), a pak už jsme se s pozdravem LIVE LONG AND PROSPER - Dlouhý život a štěstí a za bzučení přenosových paprsků odebrali na své lodě a ke svým domovům.
       Tak už jsme tady. A nic nám nezabrání zkoumat podivné, neznámé světy, hledat nové formy života, nové civilizace a s odvahou kráčet tam, kam se žádný člověk, kam se nikdo dosud nevydal.
       
TO BOLDY GO WHERE NO MAN / ONE HAS GONE BEFORE
Martin Češpivo
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK