Logo rubriky
3-4/1996
  Úvahy, eseje (další) (134)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

SMRŠŤ

Ke smršti by se dal směle přirovnat nový nakladatelský počin KJV - román nadějného českého autora a „objevu roku“, Jiřího Kulhánka Vládci strachu. Tato 280stránková knížka je v podstatě jediným velkým tahem na branku. Akce střídá akci, šílené dobrodružství střídá dobrodružství ještě šílenější, zdánlivě bezvýchodné situace následují po sobě jako na běžícím páse, z jednotlivých listů stříkají na čtenáře gejzíry krve a s každou přibývající stránkou se rapidně zvyšuje počet člověkomrtvol (nepočítal jsem je sice, ale soudím, že jich autor vyrobil hodně přes stovku). A to ani nemluvím o destrukcích budov a velmi častých a efektních haraviích různých větších či menších přibližovadel. (Zdá se, jakoby se v nich autor vyžíval. Že by skrytý tzv. zakuklený člen hlídky dopravní policie?)
       Dej románu v mnohém připomíná špatné americké akční filmy, kterými nás v míře nebývalé zaplavuje TV Nova. A když náhodou nalezne čtenář mezi tou vší zkázou na stránkách knížky poklidnou a idylickou pasáž z lesní samoty, je to jenom proto, aby autor mohl tuto idylku o několik stránek dál drasticky zničit, posunout děj o míle dopředu a dát hrdinovi další důvod k jeho šílené vendetě.
       Hrdina to vůbec nemá lehké. Sotva získá přátele, tak mu je zabijí. Dívku jeho srdce unesou a navíc jsou mu v patách policisté snad z celé Evropy. A nejen oni.
       O tom, že J. Kulhánek není maniakální, psychopatický, masový zabiják, mne přesvědčil použítím rozkošného mimina Pumlíče, ke kterému hrdina přišel jak slepý k houslím (zastřelil totiž jeho matku) a jehož prostřednictvím jsou postavy ukazovány v trošku jiném, lidštějším světle.
       Hlavní hrdina musí zběsile utíkat, bojovat, přežívat, zabíjet, mstít se a ještě ke všemu se starat o dítě. To by snad zvládnul jenom ÚÚPÍÍÍRRRR!
       
J. Kulhánek - Vládci strachu. Vydal United Fans a KJV. Praha 1995. Obálka Luis Royo. 281 stran, náklad neuveden, cena Kč 69,-.
       hodnocení: ***
Martin Češpivo
       
       Co? Jakoby vrzly dveře. Vždyť už večer nikoho nečekám. Nikdo nemá klíče. Bože, dveře do pokoje se otvírají a v nich... postava v černém... jde blíž ty oči vždyť aaaaaaaaaaaaaaaaayyyyyyyyyyy
       
PRAHA - Včera v pozdních večerních hodinách byla přivolána policejní hlídka do činžovního domu v poklidné ulici v Praze 6. Hlídku přivovali nájemníci poté, co se z jednoho bytu začala ozýval střelba. Byt obýval zaměstnanec soukromé firmy a příležitostný recenzent fantastických knih pan M. Č. Podle očitých svědků byly dveře do chodby odborně vypáčeny a celý byt v troskách. Uprostřed zničeného vybavení pracovny byla nalezena veliká krvavá skvrna a krví byly potřísněny také okolní stěny, nesoucí stopy po zásazích střel velkého kalibru. Nebylo však nalezeno žádné tělo, ani známky po jeho případném odstranění, přestože podle množství krve muselo být doslova rozstříleno na kusy. Podle stop zajištěných na místě činu a podle kusého vyjádření představitelů policie (mluví se o použití stříbrných projektilů) se zdá, že jde o další akci tzv. Plzeňského Kata či Západočeského Řezníka při jeho řádění v Praze, kam se zřejmě vrátil po svém působení na Sibiři.
       Výše uveřejněný článek je zřejmě autorovou poslední prací a podle zdrojů blízkých vedení policie byl nalezen v psacím stroji na místě činu. Je zřejmé, že se v něm autor pokusil zanechat vzkaz týkající se osoby Plzeňského Kata, avšak byl zastaven, dříve než stačil dokončit řádku. Je možné, že se pokusil popsat vlastní smrt.
       Ještě k osobě pohřešovaného (vraždu policie dosud nepotvrdila) M.Č. Podle sousedů to byl podivín, žil o samotě a s okolím se moc nestýkal, spíše se stranil společnosti. V těch vzácných případech, kdy byl zastižen v poněkud hovornější náladě, o sobě hrdě prohlašoval, že přispívá do časopisu Interkom, hlásné to trouby Československého fadnomu. Je ovšem zvláštní, že přes veškerou snahu naší redakce se nepodařilo sehnat o tomto časopise žádné informace. Československý fandom sice vydává svů interní zpravodaj, ale ten se jmenuje Intercon a jeho šéfredaktor Zbyněk Žampach popírá, že by kdy měl s M.Č. co do činění. „Nikdy jsem ho neviděl a o něm neslyšel,“ prohlásil.
       V psacím stole autora však byly objeveny kopie jeho článků - vesměs recenzí - z nichž se mnohé věnovaly STAR TREKU a hnutí jeho fanoušků nazývajících se Trekkies, mezi které se autor také počítal. Ovšem ani o tzv. STAR TREKU nikdo nikdy neslyšel, avšak z obsahu prací se dá usoudit, že měl autor zřejmě na mysli hnutí Hvězdářů, tzn. příznivců sci-fi seriálu VLAK KE HVĚZDÁM (TV seriál o dobrodružství vesmírné lodi Yorktown pod velením neohroženého kapitána Roberta T. Aprila). Na náš dotaz na pražském ústředí Hvězdářů nám odpověděl její předseda pan Dan Havlík. Ale bohužel ani on nám nebyl schopen poskytnout nějaké informace. Uvedl: „Člověk takového jména nikdy nebyl naším členem.“ Nicméně, když jsme mu poskytli kopie inkriminovaných článků k nahlédnutí, doporučil nám obrátit se na světové ústředí Hvězdářů v Los Angeles, konkrétně na šéfa a zakladatele celého hnutí, televizního a filmového producenta Gene Rodenberryho. Na náš dotaz nám obratem přišel z Ameriky fax, v němž pan Rodenberry uvádí doslova: „Váš dotaz mne velmi udivil a překvapil a chvíli jsem pochyboval, mám-li ho brát vážně. Věc se má totiž tak, i když se to všeobecně neví, že když jsem začínal s projektem VLAK KE HVĚZDÁM (pozn. redakce: Vlak ke hvězdám se začal vysílat 8. září 1966 a v současné době má již 758 částí a stále se točí další a serie Vyšší(nová) Honorace již oslavila svou dvoustou epizodu. Zatím nevýrazný rozjezd má seriál VLAK-Buldoci přijdou v devět - seriál o bojích posádky kosmické stanice s cizí nepřátelskou inteligencí tzv. buldoků, kteří chytnou a nepustí - a na nejbližší dobu se připravuje start zbrusu nového seriálu z prostředí dálného przkumu s erotickou tématikou VLAK KE HVĚZDÁM - VOYER), tak se šéfům televizní společnosti NBC nelíbil hrdý titul VLAK KE HVĚZDÁM, zdál se jim tenkrát moc budovatelský a to se tehdy nenosilo. Jednou z alternativ byl STAR TREK (Hvězdné putování). Když jsem tehdy začínal s VLAKEM, musel jsem v první řadě určit také jména hrdinů zamýšleného seriálu. Původně zamýšlené jméno pro USS Yorktoxn bylo Enterprise a její kapitán Robert T. April se měl jmenovat James Tiberius Kirk. Ve světle těchto skutečností se nabízejí dvě možná vysvětlení. Buďto měl váš autor skvělé informace a plánoval geniální mystifikaci, které nakonec sám uvěřil (tradiční motiv šílenství) a nebo jsme svědky něčeho opravdu zvláštního, skoro bych řekl fantastického. Byl bych rád, kdybyste mne o dalším vývoji informovali. G. Rodenberry.“
       Co k tomu dodat, snad jen tolik, že jsme v pátrání neustali, ale výsledky nejsou adekvátní k vynaloženým prostředkům. Firma, u které měl být M.Č. zaměstnán, neexistuje a snad ani neexistovala, knihy, o kterých psal, nikdy nevyšly a přes veškeré úsilí se nám nepodařilo sehnat někoho, kdo by mohl do případu vnést jasno. A na centrální evidenci obyvatelstva nemají o panu M.Č. žádné záznamy. Zdá se, jako by žádný M.Č. nikdy nebyl...
       Je to až k nevíře, ale všechny předešlé informace se nám podařilo zjistit během jednoho dne. To je celkem slušný výkon, avšak mnohé zůstává dále nejasné. Jestliže se nám podaří zjistit jakékoliv nové skutečnosti, budeme své čtenáře ihned informovat.
JTK, JLP
       P.S. Těsně před uzávěrkou nám do redakce přišla zpráva od D. Havlíka, v níž stojí, že M.Č. byl prohlášen čestným členem hnutí Hvězdářů in memoriam.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK