Interkom: Nabídka SF literatury v Německu

Prakticky všechnu SF v německém jazyce vydávají vydavatelství Heyne a Bastei-Lubbe, tituly vydané jinými vydavatelstvími (dtv, Ullstein atd.) by se daly spočítat na prstech. Nabídka je ohromná a odpovídá počtu obyvatel německy mluvících zemí, takže při troše štěstí a nepatrné námaze seženete prakticky cokoliv. Český čtenář si možná nejdříve všimne titulů, které zná z českých překladů: Amber, Zeměplocha, Helikonie (ovšem kompletní), čerstvě vydané Elénium nebo od téhož autora pět dílů ságy Malloreon či patnáct dílů seriálu o zami Xanth, romány Asimovovy apod. Našinec také jistě zaregistruje i výběry z časopisu Magazine of Fantasy and Science Fiction (zatím vyšlo 91 svazků) a podobný výběr z Isaac Asimov's Science Fiction Magazin (vyšlo 45 svazků, každý asi o 300 stranách). Od Asimova samotného má vyjít v červenci poslední díl cyklu o Nadaci pod názvem Projekt Nadace. Kapitolou samou o sobě je Stephen King, jehož knihy v obchodech často zabírají celý jeden regál či stojan. Prospekt Heyne Verlag na rok 1995 nabízí od Kinga 22 tituly (včetně posledního románu Nespavost) a dalších 5 knih od téhož autora pod pseudonymem Richard Bachman. K tomu je třeba ovšem připočítat i knihy o Kingovi a o filmech na motivy jeho románů. Další autor hororů Dean Koontz nezůstává pozadu, v již zmíněném katalogu najdete u tohoto autora 25 knih.

A jak je to s knihami a autory, které český čtenář nezná? Z těch nejlepších je možné jmenovat Silverbergovy romány Na konci zimy a Nové jaro, které se odehrávají v budoucnosti vzdálené 26 700 000 (!) let, kdy se po statisíciletí trvající době ledové probouzí Země k novému životu. Z někdejších několika rozumných ras přežili jen hmyzu podobní hjjkové a lidem podobní tvorové, kteří sami sebe nazývají jako „lid“. V prvním dílu putuje lid do nových sídel v prastarých supermoderních městech, v dílu druhém má svést rozhodující boj s hjjky. Celá historie by měla skončit třetím dílem, který je už napsaný, ale německy dosud nevyšel. Hojně překládaným autorem je v Německu Orson Scott Card, jehož slavná Enderova hra pokračuje romány Mluvčí za mrtvé a Xenocida - první díl trilogie je ovšem daleko nejlepší. Za poslední léta vyšly od Carda německy např. Treason, Mistr pěvec, Ztracená země, Volání Země, Místo na konci světa, Sedmý syn (příběh z paralelní Ameriky, která nadále zůstává britskou kolonií) a zatím posledním přeloženým dílem jsou Lodě Země. U nás naprosto neznámým autorem je Dan Simmons, od něhož se ještě loni dal běžně sehnat jeho velkolepý román Hyperion, podle mého názoru jedno z absolutně nejlepších SF děl všech dob. Hyperion i Pád Hyperionu - mimochodem inspirované stejnojmenným dílem romantického básníka Johna Keatese - je nabit takovým množstvím úžasných nápadů, že se při čtení vyplatí dělat si poznámky. Na konci prvního dílu, kdy šest poutníků už dovyprávělo svoje příběhy, může mít čtenář pocit, že celá historie končí a tím i Simmonsovo dílo, když ale ve druhém svazku začne válka s vetřelci a dojde ke spiknutí umělé inteligence proti lidstvu, zjistí čtenář, že první svazek byl jen svého druhu prologem k nesmírně komplikovanému a mnohovrstevnatému příběhu, jehož rozuzlení může i připravenému scifistovi způsobit pár bezesných nocí.

Z úplných novinek mají v tomto roce vyjít německy např. už pátý román cyklu o planetě Barrayar od L. McMaster-Bujoldové, dva fantasy romány od Tanithy Leeové Temný anděl a Bůh lesa, Aristoi W. J. Williamse nebo Bod Omega G. Zebrowského. Tento autor je také editorem zatím čtyř svazků antologií Synergy 1-4. To jsou samozřejmě jen nejznámější díla známých autorů, celková nabídka je daleko, daleko větší. Úplně na závěr stojí za to zmínit se ještě o dvou knihách, které sice nejsou žhavými novinkami, ale každého zaujmou svojí neobyčejnou tloušťkou, jsou to Luciferovo kladivo L. Nivena a J. Pournella a Země D. Brina. Brinův román (950 stran) popisuje situaci, kdy planetě hrozí srážka s mikroskopickou černou dírou.