Interkom: Sláva na knižním veletrhu

Ve velkém paláci pražského Výstaviště - rozumějte ve Fučíkárně, se konal od 22.5. do 25.5. knižní veletrh Svět knihy. Ve čtvrtek 23.5. se tam poprvé udělovaly Ceny akademie science fiction, fantasy a horroru.

Ta byla ustavena na loňské scifistické konferenci na Draconu v Brně. Po vzoru americké filmové akademie má udělovat každoročně cenu za nejlepší domácí knihu, zahraniční knihu atd. Až dosud existovala Cena Karla Čapka, která odměňovala vítěze čapkovské literární soutěže cenou Mlok. Ukázalo se, že tato soutěž poněkud ztrácí ten smysl, jaký mívala. Dříve bylo obtížné dostat se na trh, proto vznikla soutěž, která uměle vytvářela jakés takés literární prostředí, se soutěživostí, konkurencí a zpětnou vazbou.

V akademii je nyní cca 150 lidí, autorů, překladatelů, kritiků, redaktorů, šéfů klubů, výtvarníků. Akademie je součástí světové organizace World SF. Nicméně, podstatné jsou výsledky. Zde jsou:

Uděleno bylo celkem 10 Zlatých Mloků. Za nejlepší přeloženou knihu dostal Mloka Orson Scott Card za Mluvčího za mrtvé, Terry Pratchet za Zeměplochu v kategorii Cyklus, Jaroslav Velinský za nejlepší českou sci-fi za román Engerlingové. Ivan Adamovič dostal Mloka za Slovník, Jaroslav Mostecký v kategorie Povídka za Květen, stejně jako loni, paní Zdena Boušková jako nejlepší výtvarník, Honza Kantůrek za překlad, nakladatelství Polaris jako supernakladatelství, Ikarie jako nejlepší profesionální časopis a nakonec Josef Nesvadba byl Mlokem dekorován za celoživotní zásluhy.

Překladovou povídkovou sbírku Bradbury: Mráz a oheň, antologii Na úsvitu zlatého věku, neangloamerický překlad A. Sapkowského Krev elfů, nejlepší obálku Zdeny Bouškové, nejlepšího editora Ivana Adamoviče, fanzin Iterkom, videopremiéru Indiana Jones a křížová výprava a film Vodní svět - toto vybrala akademická porota jako žeň roku 1995.

Sláva to byla náramná a nebyla by možná bez sponzorů: AF 167, AFSF, Altar, Blackfire Games, ČS fandom, Golem Ríša, Ikarie, Ivo Železný, Perseus, Polaris, Q film, R3, Talpres a Dataprint, toto jsou zasloužilci o ceny akademie.

Levná záležitost to nebyla. Jen rámeček na diplom stojí bratru pět set korun a za Mloka si výrobce řekl 2500 Kč. Samozřejmě, že spousta práce byla vykonána zdarma. Zdeněk Rampas byl hlavní organizační motor akce, Pavel Weigel spočítal výsledky, Martin Klíma (Altar) dodal skupinu zbrojnošů, kteří mu dělali ochranku na svatbě s Vilmou Kadlečkovou a teď se ujali pořádkové služby, Jolana Čermáková způsobila, že loga sponsorů se dostala na důstojné místo nad pódiem.

Akce se dála pro potěchu médiím. Takový aspoň byl předpoklad, realizace dopadla jinak. Z novinářů se nedostavil nikdo, s výjimkou zástupce internetového deníku Neviditelný pes O. Neffa, který tam ovšem byl jen proto, že udílení moderoval. I z pozvaných firem se dostavil jen zástupce distribuční firmy Intersonic. Zato v hojném počtu přišli fanoušci, nejen z Prahy, ale z Bratislavy, Brna, Březové, Mladé Boleslavi, Olomouce, Plzně, Šumperka, Teplic a Ústí nad Labem.

Akademie se zatím nestává prestižní „českou Nebulou“ a zůstává fanouškovskou záležitostí. K důležité změně však přece jen došlo. Ustavilo se odborné grémium, nejde tedy o nějakou nahodilou anketu, a hodnotí se realizovaná produkce, nikoli rukopisy, jak tomu je v Ceně Karla Čapka (která ovšem nadále zůstává v platnosti a chodu).

Nezájem médií je pozoruhodný ve srovnání s obdobnou cenou, vyhlašovanou za detektivky. Zájem médií by možná byl vyšší, kdyby akce nepadla do údobí voleb. Uvidíme, jak tomu bude příští rok.

Co dodat? Zvláštního ocenění si zaslouží Richard Knot, majitel nakladatelstvé R3, které vydalo Adamovičův Slovník. Jednak vydal tuto knihu, což samo o sobě zaslouží mimořádného uznání, dvojak dodal dvě nahé krásky, které dělaly Adamovičovi osobní stráž. Vězte, že Knot je vydavatelem NEI-Reportu a výlet do sci-fi udělal jaksi mimoděk a taky proto, že jsem ho k tomu domasíroval.

Nesvadba byl ve skvělé formě. Za tři neděle dovrší sedmdesátku, trpí astmatem a výkyvy krevního tlaku, včera však byl OK a málo scházelo a dal si s námi po slavnosti panáka. Obdivuhodná je také paní Boušková. Tato výtvarnice byla za minulého režimu dušená - v zásadě partají, která vytvářela pro dušení atmosféru, avšak konkrétně kolegy a veleduchy, kteří zasedali ve schvalovacích komisích a jejichž díla můžete vidět jako „umělecky hodnotné mozaiky“ u vás na rohu v samoobsluze. Jejich vinou se taková paní Boušková musela živit jako kreslička v krátkém filmu a teprve po převratu se může věnovat fantasy kumštu a maluje svalnaté hrdiny a princezny a démony. Až dosud většinu cen shrábnul Martin Zhouf, nyní triumfovala paní Boušková.

Měl jsem to potěšení slávu moderovat a po ní ještě větší potěšení nechat se pozvat Knotem na panáka. Bohužel si Knot kdoví proč myslí, že dávám přednost becherovce, třebaže snad je na mě vidět, že jsem fernetista. Dostavil se také spisovatel a novinář Jaroslav Veis (k fernetu, slávu si nechal ujít), který má od minulého týdne konektivitu.