Všechna práva © Interkom 1984 - 1996
A já bych chtěl na příkladu ukázat, jak jsme si tehdy s mým přítelem A.Wellsem připravovali své náměty a myšlenky po společné fantasy příběhy.
Tak já třeba řekl: „Měli bychom si připravit velice silnou a hlubokou postavu hrdinky, a ta by se měla jmenovat Havran. Popiš tu postavu.“
A on na to: „Měla by být vysoká... s překrásným tělem... a měla by mít vysoké holínky... a měla by mít vlasy plavé jako pšenice a nesmírně dlouhé...“
A já se zeptal: „No a jak ji pojmenujeme?“
On řekl: „Havran.“
Já na to: „Nezdá se ti, že když je to Havran, že by měla mít černé vlasy?“
On:“ Ale to je přece náš svět fantasy...“
Já: „Ale já o zlatém havranu nikdy neslyšel.“
Byl však neoblomný.
Pak jsem začal psát svým ryze osobním způsobem a směrem, který mi nesmírně vyhovoval. Opustil jsem typickou sci-fi a fantasy, abych začal psát temnější science-fiction a fantasy, založenou na evropské mytologii. Já přesně nevím, odkud se vlastně vzal ten nápad k Lesu mytág.Vyrůstal jsem v dětství v místě, které bylo blízko hlubokým lesům.Protože ty lesy byly nebezpečné, tak si můj dědeček a babička [báli se o mne a chtěli mne vyděsit] vymysleli nebezpečné bytosti a příšery,které ten les obývaly.
Měl jsem doma bratra, který se opravdu bál. Na mne to působilo přesně obráceně: já chtěl všechny ty strašlivé bytosti vidět.Později se z těchto bytostí staly postavy, které mám ve svých knihách. Ty bytosti, které jsem vytvořil, jsou velmi podobné i těm bytostem v lesích, které znáte ze slovanských pověstí. Já jsem samozřejmě neznal vaši mytologii, tak jsem si to představoval tak, že vlastně z těchto pověstí vytvořím jakési archetypy a tím vzniká něco, co je jakoby vytvořeno z jakéhosi společného podvědomí. To, co se mi nesmírně líbí - a co se objevuje v Lese mytág-, je to, že vlastně ty bytosti jsou jakési ozvěny bytostí, které zabydlí ten les v budoucnosti. A vlastně cestují časem z budoucnosti do současnosti. Stalo se to u mně hotovou posedlostí - takže vznikly tři dokončené romány.... a teď píšu čtvrtý, který bude u vás také vydán.
Bylo to deset nebo dvanáct let nádherné práce. Já se pokouším znovu zrekonstruovat příběhy o bytostech, z nichž některé známe - a některé už neznáme vůbec, protože ta společenství, která si o nich vyprávěla příběhy, byla vyvražděna nebo se ty příběhy prostě vytratily.
[z překladu J.Pavlíka podle mag. záznamu vybrala A. Velichová - Parcon\Bohemiacon Ústí nad Labem]