Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

Držitelem putovní Ceny Václava Mikoláška za největší zvěrstva napáchaná při překladu se stává František Nešpor. Za to, co provedl se Shepardovým Life During Wartime.

       Něco tam nahoře si zjevně přálo, aby to neprošlo bez povšimnutí: při listování knihou v Čáslavské (ještě teď mě zamrazí, když pomyslím, že jsem vážně zvažoval její koupi) jsem hned na druhé stránce, kterou jsem rozevřel, narazil na větu, která i teď, po podrobné komparativní analýze (mé díky Ivanu Adamovičovi za půjčení originálu, jakož i ZR za českou verzi), zůstává jednou z nejstrašlivějších a nejvýraznějších zrůdností v celém textu. Na s. 183 stojí: „Nabral si na špičku nože frostu a najednou cítil, že je David Mingolla, David šoustající Mingollu, chlapík, který málem ztratil cestu, chlapík, kterému...“ Abyste rozuměli: hrdina se opravdu jmenuje David Mingolla a věta ještě pokračuje, ale nám jde o onen náhlý záchvat hermafroditismu. Tohle nepochybně praští do očí každého, kdo kdy přišel do styku s jakoukoli anglickou knihou nebo filmem (pokud nebyly určeny pro děti nebo se neodehrávaly v daleké minulosti). Vysvětlení pro ostatní: anglické „fucking“ má sice strukturu gerundia, ale především jde o univerzální kletbu, která se vkládá do anglické větné struktury s podstatně větší volností než v češtině. Takže David fucking Mingolla (samozřejmě, že přesně takhle to je) by se nejspíš překládalo (s ohledem na devalvaci nadužívaného expletiva) jako „zatracený David Mingolla.“

       Vůbec s kletbami má Nešpor jakési potíže. Když je na s. 379 voják neutrálně dotazován reportérem na svůj názor na válku, odpoví nesmyslným výpadem „Nechte si ty válečnický kecy“, ač je jasné, že Fucking war's a bullshit znamená „Ta zkurvená válka je na hovno“. Podobně na s. 350 ve vojácké historce neobsahoval zfalšovaný dopis naprosto kontraproduktivní vysvětlení, „že Sebo je sračka a ne hrdina“; we made him a fucking hero znamená „udělali jsme z něj kurva hrdinu“. Když už jsme u toho, bezprostředně následující slova nemají být „a potom něco vo krmení hladovějících dětí“, ale „chodí kolem (running around) a krmí...“. Stejně tak další věta „napsala znovu, jako dyby se chystala obratem letecký pošty Seba přitáhnout k sobě“ je zcela mimo mísu. Ano, „snatch“ znamená mj. přitáhnout, ale ve výrazu to airmail her snatch jde evidentně o substantivum; kdyby Nešpor nebyl líný podívat se do slovníku, najde tam „9 vulg. vulva“. (Což jaksi dost podstatně mění obsah i jazykovou rovinu.)

       Vždycky, když narazím na podobně mizerné překlady, nedokážu pochopit, co musejí jejich autoři být za idioty, protože velká část problémových míst nevyžaduje žádné velké znalosti cizího jazyka a dala by se rozřešit s troškou zdravého rozumu, kdyby si jen dotyční uvědomili, že to, co produkují, nedává smysl nebo zcela odporuje kontextu. Ani František Nešpor nezklamal. Pár příkladů: bude na s. 339 ležet na stolku „hromádka náboženských časopisů“? Sotva. Uvážíme-li celkový profil jejich majitelky vykreslený na předchozích stránkách a to, že na videokazetách hned vedle „na většině titulů přitahovalo pozornost slovo Láska“, je jasné, že první slovo ve výrazu confession magazines znamená „zpověď“ ve světském smyslu a celé spojení označuje časopisy s „pravdivými životními příběhy“ (mívali jsme nějaké specializované i u nás, pokud už zas nezkrachovaly, ale proniká to hojně i do normálních). Na s. 351 dí americký voják: „Cash! Mexikáni tak říkaj zasranejm prachům.“ Přijde vám to jako anglické, ne španělské slovo? Jistě, v originálu stojí beaner's named for fucking money, tj. „ten Mexikán (pokud slovo beaner opravdu znamená tohle, čímž si nejsem plně jist) se jmenuje jako...“

       Faktem ovšem je, že Nešpora by sebevětší množství zdravého rozumu nezachránilo, protože prostě neumí anglicky. Jeho chyby jsou doslova školácké. Tak „Sarge“ (198 a dál) není vlastní jméno, ale hovorové označení pro seržanta. Noviny na s. 199 netisknou „pitomosti o politicích“: politics znamená politika; politici jsou politicians. (Podobně je to i s matematikou, ale pozor, u fyziky to je jinak.) Tentýž omyl v lahůdkovější podobě si Nešpor zopakoval na s. 331: z názvu obrazu Mechanics underlying superficial reality (Mechanismus ležící pod povrchovou realitou; ostatně o kousek dál stojí „malby zobrazovaly groteskní mašinerii hodnou Bosche,... ozubená kola ze slonovinově žlutých kostí“) udělal „Strojníci pokládající základ umělé skutečnosti“!!! Na s. 338 nejsou „lidi unavení“, ale nudí se (get bored), o stránku vedle majorka nebyla „vždycky tady“, ale tam (there). Když se na s. 174 mluví o „politice mnohonásobného ničení“, jde opravdu o overkill. A, mimochodem, Nešpor konzistentně převádí jukebox jako... „musicbox“.

       Et cetera et cetera. Na nesčetných místech se text proti originálu významově posunul, nedává smysl anebo v horším případě dává smysl docela jiný. Když se na s. 344 vojáci baví o hořících nepřátelských tancích, odpověď na otázku „čím Friťáci dělaj ten zlatej odstín“ zní „asi všechno, co sežerou, namastěj,“ když originál probably all the grease they eat znamená „nejspíš (je to) všechen ten

       omastek, co jedí“. Mně to nepřijde jako věc v mezích překladatelské svobody, a i kdyby (radši už ani nemluvím o tom, že i otázka zní wonder what Fritos got burns gold), rozhodně v žádném případě není v pořádku s. 344, když se seržant chová podivně a „Mingolla v něm viděl znamení“ (recognized the signs, tj. „rozpoznal ty příznaky“!). Na s. 349 Bobby nežádá Ježíše Krista, „aby mu dovolil podat si toho parchanta“, nýbrž mu děkuje za to, že mu to umožnil (praisin' your name). Nešpor se v textu zcela zjevně topí a zoufale se zachytává jakéhokoli slůvka, kterému je s to porozumět. Divíte se, proč na s. 334 „'Já jsem od filmu,' oznámil mestický kameraman“? A přitom stačí málo: změnit předložku na „bez“ (I'm outta film). Však také odpověď není „aby šel dopředu a připravil se k nakládání“, nýbrž to go ahead (panenanebi!!!) and load up, tj. „ať hned založí nový“. Podobné problémy s pochopením má Nešpor u všech složitějších struktur jako idiomy a frázová slovesa, a hovorová řeč už je zcela mimo jeho možnosti. Dá rozum, že žena slangem vzpomínající, jak ji v dětství zneužíval farář, nebude říkat „Dejme tomu, že ve mně viděl něco duchovního“ (319), ale „tvrdil, že...“ (say he saw...).Když na s. 344 voják řekne I bet she would know how to throw it, udělá z toho Nešpor „Vsadím se, že by to uměla vyhodit do luftu“. I kdyby ve větě This place'd be all right, wasn't for the war (379) nerozpoznal v préteritu obrat spisovně užívaný v plusquamperfektu (hadn't been for), přítomnost tvaru podmiňovacího způsobu by mu měla napovědět, že to neznamená „Tohle místo bylo fajn, nebylo určený pro válku“, nýbrž „...by bylo fajn, nebýt války“. Ale co chtít od člověka, který nezná ani vazbu desperate to (zoufale toužící po čem nebo se snažící o co): na s. 379 není Mingolla „celý zoufalý z toho, že v Gilbeyovi znovu hořel zamračený duch pankáče“; naopak se ho teprve snaží rozhořet (ostatně punk není jenom „pankáč“; „výtržnický“ dává více smyslu). Ještě k hořícím tankům: Na s. 343 následuje větu „Jen počkej, až uvidíš, jak to jeden koupí“ bezesmyslné „Kamarádíčku, támhle se zrovna jeden fláká. A todle je svinskej čtvrtej červenec“, když Man, one of them goes, it's fucking fourth of July znamená „Čéče, když jeden z nich bouchne, je to kurva jak 4. 7.“ (vysvětlivka pro malého Frantíka: státní svátek USA; vyznačuje se pořádáním ohňostrojů). Bobby, odpovídající, že to zná, neříká „Chceš říct, že ty to nevidíš? Já byl vod toho stejně daleko jak ty“, nýbrž „...že jsem to neviděl (I ain't seen this)? Jsem tu stejně dlouho jako ty.“ A v odpovědi „Jseš tak zatraceně vysoko, že musíš vidět všecko“ je samozřejmě high použito ve smyslu drogového opojení.

       Zvláštní kapitolou jsou překlady písňových textů, objevujících se v románu (ještě že se prakticky nerýmují). Nešpor mi splnil neuvědoměné přání najít někoho tak stupidního, aby so sad and blue přeložil jako „tak smutnej a modrej“ (!!!!) - s. 279. Je jasné, že Nešpor neví, že dontcha (=don't you) je tvar 2. osoby (tamtéž má být „Ale nevidíš“), ovšem duševní pochody potřebné k tomu přeložit owin'me twenty (dluží mi dvacku) jako „zas mně bylo dvacet“ (275) by mě vážně zajímaly.

       Mám toho ještě dost, ale už se zastavím jen u s. 346, kde Nešporova neschopnost dostupuje nebetyčných výšin a zcela zastírá obsah románu. Voják, který vytáhne sušenky a vyjídá z nich náplň, nenabízí ostatním se slovy „Vystřízlivěli, holomci. Tak to bejvá po boji.“, nýbrž Cool ya right down, these fuckers. Just the right thing after firefight. (Tydle potvory vás rychle uklidní. Přesně to pravý po přestřelce). Nato začne rozvíjet plány po návratu domů: Maybe they lemme do a commercial. 'Sucking the middles out these doobies got me through the great war.' (Možná mě nechaj dělat reklamu. 'Vycucávání prostředků z těchhle - nemám teď slovník, abych zjistil, čeho přesně, ale význam je jasný - mě přeneslo přes velkou válku.') Nešpor se zachytí povědomého slovního kořene a vyplodí: „Možná mě nechaj vobchodovat (!!!!!!), až se vrátím domů. Teda, moh bych tahat prachy z líp situovanejch lidí, když mě marjánka vyseká z týdle velký války.“ Odpověď Probably sell a million (Nejspíš jich to prodá milión) upraví na „Třeba jí prodáte za milión“.

       Koniáš je prý o něčem trochu jiném, ale i v této kategorii kniha nezaostává. Za přispění redaktora Karla Kropáče nedává druhá věta s. 96 žádný smysl, v třetí větě od konce s. 302 vypadlo sloveso, na s. 11 dokonce celý poslední řádek, tvary „mě“ a „mně“ se pletou leckdy v rámci jedné větě... O odfláknuté typografii jak názvů kapitol, tak písmene „ď“ (zvláště je-li následováno „t“) ani nemluvě.

       Možná jsem ani celé to porovnávání nemusel provádět. Možná mi měl stačit pohled na titul. Uznávám, je plně v kompetenci překladatele udělat z titulu „Ten válečný život“, ale marná sláva, z teoretických článků jsem zvyklý na život za války ten rozdíl mě rušil. Nebo pohled na první stránku. Bez emocí nahlíženo „Opušťák“ vcelku odpovídá významu termínu R&R, ale stejně, mě by to jakživ nenapadlo. První věta ještě ujde (i když bych nikdy nepřeložil Whispering Death jako Ševelící smrt, Free Occupied Guatemala jako Osvobozená Guatemala, nápis je na obou bocích vrtulníku a je otázkou, jestli Nešpor ví, že give a lift se obvykle řekládá jako „svézt“ a jeho „přenést“ opět není jen kontaminace doslovností), ale už od druhé to jede. Žlutý pruh se táhne na východ od zelené zóny, ne její „východní částí“ (logicky - mapa nemůže mít dvě barvy současně, ne?), nepřátelské území nebylo značeno „černobílým šrafováním“, ale black and white terrain markings (topografickými značkami). A věta „Často se proto považoval za člověka vtaženého do boje za osvobození světa od základních barev“ je (pomineme-li, že engaged in znamená spíš „zapojený v“, „účastnící se“) první z mnoha příkladů totálního převrácení smyslu, jak snadno nahlédneme opět zdravým rozumem na základě předchozích vět. Ani nemusíme vědět, že originál je keeping the world safe for primary colours, což (kromě znevážení proslulé fráze) opravdu znamená „zabezpečení světa PRO základní barvy“. Není pravda, že Mingolla a spol. se „guatemalským městům vyhýbali“, naopak jim dávali přednost (opted for lesser distraction of Guatemalan towns). Výšezmíněné Rio nebo Caracas (vojáci vracející z nichž byli příliš bezstarostní a končili špatně) jsou přece v Brazílii a Venezuele. Ach zdravý rozume, kde jsi? Na s. 6 „Nikdy nedali najevo vzájemnou důvěru“, protože taky nejde o žádnou důvěru, natož vzájemnou (však taky „vlastně ani nebyli kamarádi“), ale víru (belief) v rituál popsaný v předchozích větách; „kdyby někdo tuto důvěru zklamal“ čti jako „kdyby se této víře někdo vysmál“. A tak dále, haj hou.

       Možná všechno, co stačilo udělat, byl pohled do tiráže. Vím přece, že František Nešpor je týž člověk, který zprznil třeba Enderovu hru nebo The Pure Product Johna Kessela. Nakladatelství Winston Smith, které ten Válečný život vydalo, bankrotuje a román dlouho ležel v tiskárně. Z celého srdce doufám, že za něj Nešpor nedostal ani korunu. Protože někdo takový je u mě fucking fuckster. A ještě spíš asshole.