Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

Letos poprvé budou uděleny tři SF ceny za zásluhy - Ludvík, Mlok a Cena Akademie. Jejich počet je věc jiné diskuse, problém je, že po letošní jarní poradě nedokáže rozdíl mezi Mlokem a Ludvíkem rozlišit už vůbec nikdo - a tím obě ceny značně ztrácí na prestiži (ze zápisu z porady to dokonce vypadá, že Mlok je za první místo a Ludvík za druhé). Nemám nic proti fandomovému svérázu, leč ceny za zásluhy nás reprezentují i navenek a tak by nebylo špatné je znovu přizpůsobit normálním zvyklostem.

       Co já pamatuji (a to je sotva konec SF středověku) uděloval se Mlok za zásluhy o SF žánr a Ludvík za zásluhy o SF hnutí. Tyto hranice byly však vždy mlhavé a soudě dle nominací a hlasování neměli v nich jasno ani mnozí zástupci klubů. Přesto nevidím žádný důvod, proč se k tomuto dělení nevrátit a proč zašlé hranice znovu řádně nevytýčit. Po vzoru olympijském se vlastně jedná o hranici mezi „profíky“ a „amatéry“ (aniž bych pod těmito zjednodušenými nálepkami viděl cokoliv hanlivého). Jednodušší se mi zdá vykolíkovat prostor pro Ludvíka s tím, že Mlok je to ostatní. Ludvík by měl být udělován fanouškům - organizátorům conů, fandomovým publicistům a podobně, působícím mimo profesionální pole (protože čistý amatérismus je v naší době nemožný a nesmyslný, navrhuji limitovat počet profesionálních vystoupení na 1-2 do roka). Aby se předešlo dodatečným sporům nominace na Mloka a Ludvíka, podléhaly by schválení prezidentů obou fandomů (ev. jejich zástupců) a jakékoliv protesty po tomto schválení by byly bezpředmětné.

       Rád bych zdůraznil, že se nejedná o žádné kádrování a křečovité škatulkování, protože kdo by nesplnil kritéria na Ludvíka, ten by bez problémů mohl kandidovat na Mloka a naopak. Navíc by konečně byli po zásluze odměněni významní fanové, jejichž mravenčí práce si jistě zaslouží něco víc než uznalé zamručení. Problémem vždy zůstane různá váha obou cen a nestejné množství nominovaných, ale to už patří k věci a je to pořád lepší než dvě nerozlišitelné ceny typu: „aby se dostalo na každého“. Další menší zádrhel je, že letošní hlasování dopadlo přesně opačně než by dle nastíněného řádu mělo, ale to je dnes již věc minulosti a nás přece vždy zajímala budoucnost. A budoucnost, jak všichni víme, patří aluminiu.