Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

       Přes avalonské chřestění zbraněmi a poplácávání po zádech „kluků z Ústí“, které určitě spoustu lidí popudilo, je cesta fandomu ke korporaci řízené profíky jistě lákavá. Největší slabinou jeho manifestů je to, že se bohužel nejedná o předvolební proslov nového mladého manažera, který se chystá kandidovat do Rady fandomu, a také jeho trochu nelogická zášť vůči Akademii. Projekt Akademie přece vznikl na půdě fandomu (i Fandomu) a jeho cílem je právě:

       1. propagace SF, fantasy a hororu,

       2. informování čtenářské a vydavatelské obce a (částečně i)

       3. pomoc „novým“ autorům (volně citováno ze Zbraní Avalonu).

       To, nakolik se daří tyto cíle naplňovat, je věc jiná, ale odepsat věc po prvním ročníku je právě ukázkou pohodlného destruktivního řešení remcalů. Co se týče „skandální“ loupeže Mloků - obávám se, že mezi „loupežníky“ nebude nikdo z funkcionářů Rady fandomu (leč už se těším na vytvoření fandomové vyšetřovací komise).

       Musím však uznat, že s mnohým souhlasím, i když můj pohled není tak radikální, protože jsem si vědom limitů fandomu jakožto dobrovolného sdružení (navíc spousta starých klubů fakticky dnes existuje jen jako prázdná bublina bez obsahu). Na poslední poradě klubů jsem se opravdu srdečně pobavil nad zde inscenovanou parodií na zastupitelskou demokracii, ale připouštím, že v duelu efektivita-zábavnost příliš vítězila zábava. Tato skutečnost může být pro člověka, který jede přes půl republiky, aby něco vyřešil, ošklivým zklamáním. Já jsem o iluze o Fandomu přišel, když jsem byl u prvního hlasování o Mlokovi prováděném pouze účastníky porady. V kategorii domácí kniha tehdy zvítězilo dílo, které nebylo vůbec nominováno a mnoho nechybělo a vyhrálo by, aniž by se vůbec hlasovalo. A to kupodivu nikdo nekřičel, že Ludvík byl „uloupen“ účastníkům Parconu, kteří o něm v předchozích ročnících rozhodovali (navíc změna hlasování byla zdůvodněna pochybnou sečtělostí a erudovaností řadových účastníků conu). Takže historie se opakuje, jenže do „elity“ Fandomu scházející se na poradách má přístup každý aktivní (i blbec), kdežto Akademie je aspoň částečně výběrová (o kritériích nemá smysl diskutovat, protože vždycky zůstane někdo naštvaný mimo). Protože všechny předchozí pokusy o reformu ztroskotaly, je možná mnohem efektivnější přizpůsobit se anarchokratickému modelu fungování Fandomu (který je navíc součástí neopakovatelného fandomového svérázu). Člověk se prostě nesmí nechat zmást povrchním dojmem, že porady Fandomu jsou reprezentativním setkáním nejlepších fanů, které je schopné něco vyřešit. Věc funguje jinak:

       1. Fandom je jen formální platformou pro jakékoliv aktivity (není nutno zřizovat vlastní občanské sdružení) = málokomu může nějakým zásadním způsobem pomoci, ale zastřeší prakticky cokoliv.

       2. Zástupci fandomu nejsou nijak zvlášť osvícení jedinci, kteří by měli patent na řešení čehokoliv = jestliže mi něco vadí, musím sám najít řešení a pak ev. přesvědčit ostatní (lobování, manipulace apod. jsou zcela legitimní metody) o přijetí mého návrhu.

       3. V sešlosti převážně inteligentních lidí se každý snaží prosadit právě svůj názor = je-li těchto příliš mnoho, je vhodné řešení přesunout do menšího orgánu, nebo s hlasováním počkat, až budou největší odpůrci mimo.

       4. Prezident fandomu používá při řízení Fandomu šestý smysl, díky němuž dokáže zabránit mnohým katastrofám už v zárodku = je vhodné ho mít na své straně.

       5. Nejsnáze se utrácejí veřejné prostředky = získám-li pro fandom nějaké (a za svou námahu budu odměněn provizí), pak je sháním na konkrétní projekt (a pokud možno nic nenechám platit pražským firmám - viz cena za vyrobení jednoho Mloka).

       6. Vaši námahu nikdo neocení = nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá.

       7. Nikdo vám nemůže dát to, co my vám můžeme slíbit = co si můžeš udělat sám, to raději nikomu nezadávej, pokud někdo něco skutečně zařídí - nešetři chválou a vděčností (nic není samozřejmost).

       8. Kdybychom se nepomlouvali, tak se ani neznáme = o jednotě fandomu si nechte zdát a naučte se kdo s kým a proti komu.

       9. Všichni to děláme dobrovolně = chceš-li po někom něco, musíš se hodně snažit (lichocení, pohrůžky, písemné smlouvy a další pololegální metody).

       10. Výjimky potvrzují pravidla = ničemu se nedivte. Při použití této taktiky lze dosáhnout takřka čehokoliv, kromě toho, že za mě někdo (např. v Praze sídlící manažer) něco vyřeší.

       Jednu kladnou vlastnost vedení Fandomu rozhodně má: nikdy nezamyká dveře s nápisem: „Palácový převrat“, takže je není nutné vyrážet (je jenom vhodné zjistit, na kterou stranu se otvírají). Ještě poznámka: je pravděpodobné, že na letošním Draconu dojde k zániku SF&F Workshopu, který se v rámci fandomu několik (pět?) let staral o začínající autory. Tato organizace patří do Pravdou opomíjené skupiny těch, kteří to zkusili a často neuspěli (Ministerstvo kultury, Magistrát města Brna ap.) - což ovšem není příčinou jejího konce.

       P. S.: Con organizovaný profesionální agenturou - ten je pro mě noční můrou (což se i trochu rýmuje).