Logo rubriky
2-3/1997
  Cony (další) (143)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Několik slov o toleranci

Vždycky si rád přečtu reportáž z conu, na kterém jsem byl - můžu tak srovnávat, jak ho viděli jiní. Některé pasáže Snowovy reportáže z Draconu (IK 13/96) mě však přinutily sednout a sepsat tuto reakci.
       „Organizátorům se povedl jeden nezapomenutelný husarský kousek: konečně se jim podařilo vyfuckovat pařany Magiků, Battletechů, Star Treků či nejnověji Arén, kteří nám tolik znepříjemňovali život v minulých ročnících, do nedalekého, ale přece jenom dost vzdáleného hotelu Přehrada.“ Tato věta v přeneseném slova smyslu silně zavání rasismem. Hráči jakýchkoli her jsou fanové jako ostatní a mají stejná práva účastnit se programu Draconu (zvlášť když za to zaplatili). Spíš by si oni mohli stěžovat na diskriminaci - pokud by totiž chtěli hrát a zároveň si nenechat ujít aspoň pár pro ně zajímavých bodů programu, strávili by spoustu času jen na cestách mezi Santonem a Přehradou. Rád bych tedy Snowa upozornil, že pokud už chce dělit účastníky Draconu podle toho, jak moc ostatním znepříjemňují život, není to dělení na hráče a nehráče, ale na slušné a bezohledné. Když u stolku sedí čtyři lidé, je jedno, jestli si povídají nebo hrají Magic (Battletech, Arénu, atd.), důležité je, aby tím neobtěžovali ostatní. A co se týče chvály organizátorů - mně osobně (a myslím, že i mnoha dalším) daleko víc vadilo, že do dvou z místností se nedalo projít jinak než zakouřeným barem (jsem ochoten připustit, že bar je prostě hlavně pro kuřáky a pokud si chtějí u vína posedět nekuřáci, jdou prostě jinam), což při častějším přecházení vůbec nebylo příjemné. Možná Snowovi více poškozuje zdraví pobyt v jedné místnosti s hráči než s kuřáky, ale pevně věřím, že je v tomto ohledu výjimkou.
       „Další videa už byla přehlídkou hnusu ... Posuďte sami: Beetlejuice, Střihoruký Edward, Barbar Conan a další sr..ky.“ Každý má svůj vkus, prosím, ale nemá právo ho tímto způsobem vnucovat druhým. Znám dost lidí (jejichž názoru si vážím), kterým se uvedené filmy líbí. I kdyby neměly žádné vyšší umělecké ambice (a v Střihorukém Edwardovi se rozhodně pár hlubších myšlenek najde), pořád jde o dobře natočenou zábavu. Zatím se mi nepoštěstilo (?) zhlédnout žádný filmový blok Rigor Mortis; kdyby Snow byl konkrétnější a uvedl aspoň pár titulů, které on považuje za umění, mohl bych s ním třeba polemizovat - takhle mohu jen skončit výzvou: Snowe, příště až zase něco napíšeš, pořádně si to po sobě přečti a zamysli se, jestli se zase nestavíš na úroveň příznivců jisté politické strany.
Martin Kučera
šéfredaktor Dechu draka, časopisu pro ctitele fantasy a her na hrdiny
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK